Chilané rozhodnou o nové ústavě, za kterou před lety demonstrovali. Možná ji nakonec odmítnou

Nejdůležitější hlasování za tři desetiletí čeká v neděli obyvatele Chile, kteří se v referendu vysloví k nové ústavě. Její návrh rok připravovalo shromáždění vybrané lidmi ve volbách, z poloviny tvořené ženami a se zastoupením domorodých etnik. Po nové ústavě volaly stovky tisíc Chilanů na podzim 2019 při masových nepokojích, jež si vyžádaly tři desítky obětí, a před dvěma lety necelá polovina voličů rozhodla, že novou ústavu chce. Podle průzkumů to ale vypadá, že Chilané nyní text ústavy odmítnou.

Pokud zvítězí odpůrci návrhu, v platnosti zůstane ústava z roku 1980, která byla přijatá za diktatury Augusta Pinocheta a od té doby doznala několik desítek úprav. Podle místních médií ale panuje politická shoda na tom, že země nový základní dokument potřebuje.

Novou ústavu dalo dohromady shromáždění, jehož členy vybrali Chilané loni v květnu ve volbách. Většinu získali nezávislí a levicoví kandidáti patřící tehdy k opozičním stranám. V prosinci pak šestatřicetiletý levicový politik Gabriel Boric vyhrál prezidentské volby a stal se nejmladší hlavou státu v historii země.

Boric, který je horlivým zastáncem nynějšího návrhu, v červenci uvedl, že v případě negativního výsledku by začal celý proces znova, včetně voleb ústavodárného sněmu.

Kritika: Shromáždění, které ústavu vypracovalo, není reprezentativní

Podle agentury Reuters je proti návrhu podle průzkumů asi 46 procent Chilanů, pro by se vyslovilo 37 procent a 17 procent lidí zůstává nerozhodnutých.

List Financial Times (FT) na svém webu uvádí, že proti nové ústavě je 57 procent lidí, zatímco podporovatelů je 43 procent. Zároveň ale dodává, že tyto údaje může zkreslovat skutečnost, že účast v referendu je povinná. 

FT dávají nedostatečnou podporu pro novou ústavu do souvislosti s tím, že Ústavní shromáždění, které dokument vypracovalo a o jehož složení se rozhodlo za nízké volební účasti 43 procent, bylo kritizováno za to, že není dostatečně reprezentativní. Dominuje v něm levice a mnozí z těch, kteří kandidovali jako nezávislí, se ukázali jako radikální aktivisté. Parlament je přitom rovnoměrně rozdělen mezi levici a pravici.

Nedělní hlasování navíc přichází uprostřed rekordní inflace a prudkého ekonomického zpomalení.

Politolog Robert Funk uvádí, že zatímco protesty v roce 2019 se soustředily na sociální politiku a požadavky rovnosti, návrh ústavy se místo toho zaměřuje na aspekty identity, regionalismus a životní prostředí. „Lidé na to nyní reagují. . . mnoho Chilanů má pocit, že se určitým skupinám dostalo přednostního zacházení,“ citovaly ho na svém webu FT.

Ústava mluví o klimatické krizi

Text nové chilské ústavy má 388 článků a 57 přechodných ustanovení, stal by se tak jednou z nejdelších ústav na světě. Rozhodovat o něm může patnáct milionů voličů a podle mnohých jde o nejdůležitější plebiscit od toho v roce 1988, v němž Chilané rozhodli o konci Pinochetovy vlády.

Návrh ústavy na rozdíl od té současné zejména mění postavení státu a zaručuje široká sociální práva. „V současné době hraje stát vedlejší roli, hlavním aktérem, který řeší potřeby lidí, je trh,“ vysvětlila Pamela Figueroaová ze Santiagské univerzity (Usach). „I v sociálních právech se v dosavadní ústavě klade větší důraz na svobodu v přístupu ke školství či zdravotnictví než na samotné právo na zdraví a vzdělání,“ dodala.

Návrh chilské ústavy je i v mnoha ohledech průkopnický. Například klade velký důraz na ochranu přírody či zakotvuje právo na „digitální připojení“. Podle deníku El País by šlo o první ústavu na světě, která zmiňuje klimatickou krizi a vládě v této souvislosti ukládá povinnost „přijmout preventivní a zmírňující opatření“. Nově se také voda má stát „národním vlastnictvím“ a stát bude jejím správcem, vzniknout má Národní agentura pro vodu.

Práva původních obyvatel

K nejdiskutovanějším tématům nové ústavy patřila práva domorodých národů, které tvoří asi třináct procent z devatenácti milionů obyvatel Chile a které současná ústava ani nezmiňuje. Deset etnik ale uznává zvláštní zákon o domorodých obyvatelích z roku 1993.

Právě práva těmto etnikům v návrhu patří podle průzkumů k hlavním argumentům odpůrců textu, kteří se obávají ohrožení územní jednoty státu. Návrh totiž zakotvuje i právo na autonomii či pluralitní soudnictví, tedy že mají vedle sebe fungovat tradiční soudy a tribunály domorodých obyvatel, jejichž kompetence má stanovit zákon (i nad nimi by ale měl mít pravomoc Nejvyšší soud).

Podle zastánců návrhu je text i dlouho odkládanou a potřebnou dohodou o „sdílení moci“ mezi státem a domorodými národy a může přispět i k řešení historického, a v posledních měsících opět vyhroceného, konfliktu na jihu země. Araukánci (zvaní též Mapučové) tam bojují za vrácení půdy, jež patřila jejich dávným předkům, a radikálnější z nich při tom zapalují kamiony těžařských či stavebních firem.

Příslušnicí Mapučů, kteří jsou nejpočetnějším domorodým etnikem v Chile (asi jeden a půl milionu), je i lingvistka Elisa Loncónová, která od loňského července půl roku předsedala ústavodárnému shromáždění, jež novou ústavu sestavovalo.

Nová ústava ruší senát

Návrh nové ústavy rovněž po dvou set letech ruší horní komoru parlamentu, místo níž vznikne Sněmovna regionů s menšími pravomocemi. Dolní komora se přejmenuje na Sněmovnu poslankyň a poslanců a pravomoci jí naopak přibydou.

Nová ústava má rovněž zaručit genderovou rovnost a zmiňuje i práva sexuálních menšin a handicapovaných. Zaručuje také právo „svobodně se rozhodnout“ ohledně „vlastního těla, provádění sexu, rozmnožování či antikoncepce“. Tento článek při schvalování v ústavodárném sněmu ale vzbudil kritiku, že zakotvuje i právo na potrat, ale bez dalších podrobností, i proto byl doplněn ustanovením, že „tato práva upraví příslušný zákon“.

I řada dalších bodů z návrhu nové ústavy vyžaduje přijetí zákona či nemá začít platit okamžitě po vstupu ústavy v platnost. Například zrušení Senátu se v ní předpokládá k březnu 2026, volby do nové Sněmovny regionů se mají uskutečnit spolu s volbami do Sněmovny poslankyň a poslanců v listopadu 2025. Návrh rovněž předpokládá, že současný prezident, zvolený na období 2022–2026, nemůže kandidovat na hlavu státu pro následující období.

Lidé změny chtějí

Bez ohledu na výsledek ale Chilané změnu chtějí. Očekávají splnění požadavků v oblasti sociální agendy, které vynesly do popředí protesty z roku 2019 a které pomohly Boricovi do prezidentského úřadu, řekl agentuře Reuters Axel Callis, politický analytik společnosti TuInfluyes, která se zabývá výzkumy veřejného mínění. 

Protestní hněv by tak podle něj mohl znovu vzplanout. „Pokud to nepovede k hlubokým změnám v oblasti sociálních práv, zdraví a důchodů, výbušná atmosféra zůstane.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do Ceuty proniklo z Maroka za den 49 tisíc lidí, míní úřady

Španělské úřady odhadují, že do Ceuty za poslední den přišlo z Maroka na 49 tisíc migrantů. S odkazem na ministerstvo vnitra to píše agentura Reuters. Nejméně 19 lidí se utopilo. Chaotické snahy o překonání hranice pokračují i v pátek, ačkoliv Maroko posílilo ostrahu části hranice a do oblasti zamířili španělští vojáci. Do Ceuty přicestuje premiér Pedro Sánchez.
09:37Aktualizovánopřed 54 mminutami

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
před 59 mminutami

Rada pro mír dosáhla dohody o odzbrojení Hamásu, oznámil Trump

Rada pro mír dosáhla dohody ohledně úplného odzbrojení teroristického hnutí Hamás a dalších palestinských skupin v Pásmu Gazy. Oznámil to prezident USA Donald Trump. Hamás dosažení dohody potvrdil, Jeruzalém se zatím nevyjádřil. Dohoda bude naplňována postupně, přičemž po dokončení procesu odzbrojení se z pásma stáhne izraelská armáda a odpovědnost za bezpečnost převezmou Mezinárodní stabilizační síly (ISF) spolu s nově vytvořenou palestinskou policií, sdělil Trump.
01:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
před 2 hhodinami

Ukrajina zasáhla logistické centrum Wildberries a rafinerii v ruském Volgogradu

Ukrajinský dronový útok v noci na pátek způsobil požár v komplexu energetického průmyslu a skladech ve Volgogradu. Podle agentury Reuters to uvedl gubernátor ruské Volgogradské oblasti Andrej Bočarov, podrobnosti týkající se zasažených objektů nesdělil. V regionu se nachází rafinerie ropné společnosti Lukoil. Útoky podle Bočarova zranily pět lidí. Ruské útoky v Dněpropetrovské oblasti na Ukrajině zabily dva lidi, další tři jsou zranění, uvedl šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža.
před 2 hhodinami

Trump si není jistý, zda Ukrajině poskytne licenci na výrobu střel do patriotů

Americký prezident Donald Trump si není jist, zda Spojené státy poskytnou Ukrajině licenci na výrobu střel do systémů protivzdušné obrany Patriot. Ve čtvrtek to řekl britskému deníku Financial Times. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom po úterní schůzce s Trumpem uvedl, že mu šéf Bílého domu licenci přislíbil.
před 3 hhodinami

Sliby starosty New Yorku Mamdaniho čelí žalobě i finančním výzvám

Zmrazení regulovaného nájemného v New Yorku čelí žalobě několika pronajímatelů, kteří obviňují starostu města Zohrana Mamdaniho, že se vměšoval do rozhodovacího procesu. Naopak ze strany takzvaných demokratických socialistů slyší Mamdani kritiku, protože dle nich nepodnikl patřičné kroky proti newyorské policii. Mladý politik se snaží naplnit i další předvolební sliby, jako jsou městem hrazené školky či vznik obchodů s levnými potravinami. Naráží ovšem na problémy s financováním i ekonomické prognózy.
před 5 hhodinami

AP: Počet obětí výbuchu v pákistánském dole vzrostl na nejméně 32

Počet obětí čtvrtečního výbuchu v uhelném dole na předměstí Kvéty na jihozápadě Pákistánu vzrostl na nejméně 32. Deset horníků zůstává nadále uvězněno pod zemí, sdělil v pátek podle agentury AP důlní inspektor Ghání Balúč. Záchranné práce pokračují, nicméně podle úřadů naděje na záchranu pohřešovaných klesá. Předchozí bilance uváděla jedenáct obětí a 31 v dole uvázlých horníků.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.