Bez kapuce na hlavě a s biometrickou fotkou se dospělí obyvatelé Uruguaye už pět let mohou vydávat do speciálních lékáren pro marihuanu pro rekreační užití. Šlo o první zemi na světě, která takovou věc povolila. Podle českého národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila díky tomu v Uruguayi ustoupil černý trh. Podobnou cestou se vydávají i další státy. Experti ale varují před přílišnou liberalizací.
Vobořil Uruguay navštívil v roce 2018. Podle něj už tehdy představitelé státní konopné agentury uváděli, že se podařilo přesunout téměř sedmdesát procent černého trhu do legálního. Na úpravu legislativy podle Vobořila zareagoval v zemi celý trh. „Cena šla dolů. Tím pádem to přestalo být tak zajímavé pro některé organizované kriminální skupiny,“ řekl s tím, že v oblasti se kvůli marihuaně unášelo i vraždilo.
Tamní úřady se podle Vobořila původně obávaly, že lidé nebudou legální cesty využívat kvůli přísné regulaci. „Člověk, který si to chce kupovat, se musí zaregistrovat. Musí mít biometrickou fotku. Když vchází do licencované lékárny, tak si kamera fotí jeho biometrické údaje, jeho obličej. Nesmí mít ani kapuci na hlavě,“ popsal. Dodal ale, že podle úřadů to lidi od nákupu neodradilo.
Výhodou takového nastavení podle Vobořila pro tamní policii je, že uživatelé jsou dobře identifikovatelní. „Ve chvíli, kdy to unikne na černý trh a třeba se to dostane nějakému mladistvému, tak o to je jednodušší, aby policie ty lidi dohledala,“ zdůvodnil.
Až čtyřicet gramů marihuany měsíčně
Volný prodej marihuany v lékárnách pod státním dozorem byl v Uruguayi zahájen 19. července roku 2017. Tamní vláda jej povolila už sedmnácti lékárnám. Obyvatelé starší osmnácti let si v nich mohou pořídit až čtyřicet gramů marihuany měsíčně na osobu pro volnou konzumaci.
Prvenství získala Uruguay už ale dříve. V roce 2013 schválila jako první země světa pěstování, užívání i prodej marihuany. „Změna vstoupila v platnost na konci roku 2013 a v letech 2014–2015 začal být zákon postupně implementován. Byli vybíráni pěstitelé konopí, začaly být registrovány takzvané konopné kluby,“ přiblížil ředitel pro výzkum ve Společnosti Podané ruce Viktor Mravčík. Tyto konopné kluby musí být registrované.
Následně pak byl zaveden právě i prodej v lékárnách. „V zásadě jsou v Uruguayi tři možnosti, jak konopí legálně získat: samopěstování, konopné kluby a prodej v lékárnách,“ dodal Mravčík. Vobořil přiblížil, že lékárny se nacházejí zejména v hlavním městě Montevideu. „Nejsou to typické lékárny, jsou zaměřené právě na konopí,“ podotkl.
Desetileté jednání
„Uruguay byla po celé 20. století v mnoha ohledech pionýrem nekonvenčních řešení, a to nejen v rámci Latinské Ameriky, kde se stala přímo experimentátorem,“ podotkl vedoucí Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Radek Buben.
Uvedl, že v případě marihuany se o její legalizaci postupně jednalo přes deset let a první nápady vzešly od pravicové části politického spektra. „Nejde o projekt jedné politické síly či tábora. Přesto pro konkrétní návrh zákona v roce 2013 hlasovala jen vládní levicová koalice podporující prezidenta José Mujicu. Plná implementace zákona pak trvala několik let,“ upřesnil.
V Latinské Americe nálada ve prospěch legalizace obecně stoupá, připomněl Buben. „Uruguay sama jednala v důsledku větší latinskoamerické debaty o legalizaci drog. Především marihuany, ale někdy též i kokainu,“ upřesnil.
Obchod s narkotiky a násilí
Upozornil zároveň na to, že násilí spojené s obchodem s narkotiky je v Latinské Americe nejhorší na celém světě. „Ačkoliv je třeba dodat, že v Latinské Americe je násilnější každý typ zločinu, počínaje pouličními krádežemi,“ poznamenal.
Buben dále podotkl, že Uruguay se díky vysoké efektivitě ve fungování státu, malé rozloze, krátkému pobřeží a absenci nedostupných regionů nemusí obávat většího vlivu obchodníků s drogami či narkoterorismu. „Je také daleko od hlavních trhů pro konzumaci drog,“ dodal.
Průzkumy veřejného mínění na americkém kontinentu ovšem podle Bubna velkou podporu legalizaci neukazují. „Na úrovni společenských hodnot jsou tamní obyvatelé spíše konzervativní, čemuž pomáhá rostoucí vliv evangelikálních a pentekostálních církví. Spojené státy jsou zatím také překážkou větší legalizace, ačkoli zde je v případě marihuany společenská podpora větší než na jihu kontinentu,“ vysvětlil.
Uruguayská cesta se nicméně podle Bubna stala jedním z kroků, který usnadnil legalizaci produktů z konopí pro medicínské účely například v sousední Argentině.
V Karibiku uvolnila regulace Jamajka. Ta v únoru 2015 legalizovala držení a pěstování malého množství marihuany. V červnu roku 2021 nejvyšší soud v Mexiku dekriminalizoval užívání marihuany pro rekreační účely. Nadále ale existují restrikce. Užívat drogu na veřejnosti či před dětmi je zakázáno a prodávat se podle rozhodnutí smí pouze v autorizovaných obchodech.
„Volný prodej neexistuje“
Mravčík upozornil, že v žádné zemi na světě nelze mluvit o volném prodeji konopí. „Celý trh je poměrně přísně regulován. V Uruguayi jsou registrováni všichni pěstitelé a uživatelé, platí věkové limity na pěstování a nákup, platí množstevní limity, přísná regulace reklamy, funguje kontrola kvality a bezpečnosti produktu a podobně,“ řekl.
Uvedl dále, že nejliberálněji je trh s konopím postaven v některých státech USA, ačkoliv na federální úrovni je trh s medicínským konopím stále nelegální. Plně, tedy i pro rekreační účely, marihuanu povolilo už dvacet amerických států.
Jedním ze států USA, kde je marihuana plně legální, je Colorado. Tamní úpravu ovšem Vobořil nepovažuje za zrovna nejlepší příklad. „Na konopí tam je všude reklama, zatímco na alkohol je zakázaná. Colorado dnes vybírá více daní z konopí než z alkoholu. Jsou tam osmdesátiprocentní extrakty THC a podobný výrazně liberální přístup,“ popsal. Dodal nicméně, že Colorado zaznamenalo nárůst uživatelů konopí, ale zároveň pokles problémového užívání alkoholu.
Uruguayskou cestu nyní následuje podle Bubna Kanada. Ta se stala první zemí ze skupiny G7, která povolila úplnou spotřebu a výrobu konopí. Stalo se tak v říjnu 2018. Tamní obyvatelé si mohou zakoupit marihuanu v obchodech či si ji objednat po internetu od výrobců s příslušnou licencí. Pravidla pro prodej a kouření se mohou lišit v jednotlivých provinciích, ale dospělí mohou mít u sebe na veřejnosti až třicet gramů konopí. Věková hranice byla federálně stanovena na osmnáct let, některé provincie ji však zvýšily na devatenáct.
Ve Španělsku jen jako léčivo
V rámci Evropy je s marihuanou asi nejvýrazněji spojeno Nizozemsko. To povolilo držení malého množství marihuany už v roce 1976, čímž umožnilo zrod takzvaných coffee shopů – kaváren, v nichž lze koupit v malém množství lehké drogy.
Vobořil připomněl, že křivka užívání šla po povolení nahoru, následně ale výrazně dolů. „Dnes je Nizozemsko výrazně pod průměrem počtu uživatelů konopí ve srovnání s Evropskou unií,“ sdělil. Země prodej menšího množství marihuany ovšem pouze toleruje, ačkoliv je z pohledu zákonu nelegální.
Novinky v legalizaci přináší Španělsko. V červnu letošního roku tamní parlament poprvé podpořil používání marihuany pro léčivé účely. Po schválení zdravotním výborem parlamentu dostane zprávu vláda, která pak bude mít půl roku na uvedení opatření do praxe.
Přípravky podle předlohy mohou lékaři předepisovat mimo jiné onkologickým pacientům na zmírnění vedlejších účinků chemoterapie, nemocným s roztroušenou sklerózou nebo některými formami epilepsie či pacientkám s endometriózou. Pacienti zároveň musejí být vedeni v centrálním registru.
Aktuálně je ve Španělsku držení a užívání marihuany na veřejnosti zakázané. Zákony ale nepostihují pěstování a užívání drogy pro nekomerční účely, pokud se odehrává v soukromí. Rostliny však nesmějí být vidět z veřejně přístupných míst.
Pro lékařské účely bylo schváleno užití marihuany v Evropě například v Belgii, Británii, Finsku, Francii, Chorvatsku, Itálii, Německu, Nizozemsku, Rakousku, Slovinsku nebo v již zmíněném Španělsku. Ve světě je marihuana legalizována pro lékařské účely například v Izraeli, Argentině, Brazílii, Mexiku, Kolumbii, Chile, Peru, nebo Zambii.
Primát Lucemburska
Legalizaci pěstování a užívání marihuany pro vlastní potřebu a rekreační účely v určitém množství loni v prosinci odhlasoval maltský parlament. Pokud zákon podepíše prezident George Vella, bude tam povoleno pěstovat až čtyři rostliny marihuany a držet až sedm gramů sušiny bez postihu. Podle deníku Times of Malta ale odpůrci nové normy prezidenta vyzvali, aby ji nepodepisoval. Zakázáno nadále zůstává kouřit marihuanu na veřejnosti či před dětmi.
O legalizaci marihuany chtělo letos uspořádat referendum přes půl milionu Italů, v únoru ale tuto možnost zamítl ústavní soud, podle něhož by Itálie legalizací porušila mezinárodní dohody týkající se drog.
V Itálii nyní hrozí za pěstování marihuany tresty od dvou do šesti let vězení, ač od roku 2016 není trestné držení jejího malého množství. V prosinci 2019 také italský nejvyšší soud rozhodl, že vypěstovat malé množství této drogy v domácím prostředí neodporuje zákonu.
Evropský primát získalo v říjnu loňského roku Lucembursko. Tamní vláda totiž rozhodla, že zletilí obyvatelé budou moci legálně pěstovat marihuanu pro vlastní užití, každá domácnost bude smět sklidit až čtyři rostliny konopí. Zároveň bez omezení umožní prodej semen konopí. Podle deníku The Guardian se tak Lucembursko stává první evropskou zemí, kde je soukromá produkce a rekreační konzumace marihuany zcela legální.
Nadále však zůstává platný zákaz převozu konopí a konopných produktů a také obchod s nimi. Povolená není ani konzumace marihuany na veřejnosti. Držení a konzumace konopí na veřejnosti v množství menším než tři gramy už však podle předlohy nejsou trestným činem, ale pouze přestupkem.
Zajímavá situace nastala v červenci 2018 v Gruzii, kdy ústavní soud označil veškerý postih za užívání marihuany i bez lékařského předpisu za neústavní, čímž fakticky legalizoval rekreační kouření drogy.
Nastavit kontrolní mechanismy
Marihuana se získává z konopí. Zejména díky psychoaktivní látce THC (tetrahydrocannabinol) má analgetické účinky. Pomáhá například lidem s roztroušenou sklerózou zmírňovat svalové napětí a třes a osobám s Tourettovým syndromem snižuje četnost tiků. Ulevuje i lidem po chemoterapii větší chutí k jídlu a snížením pocitu nevolnosti.
Mravčík připomněl, že u všech návykových látek a produktů existuje riziko vzniku závislosti. „Riziko závislosti existuje i při lékařském používání léků na bolest (analgetika) nebo na uklidnění (sedativa), proti nespavosti (hypnotika) a podobně,“ přiblížil.
Dodal, že v České republice se odhaduje až jeden milion lidí, kteří nadužívají psychoaktivní léky na bolest, uklidnění nebo nespavost. „Je potřeba rizikové faktory, které vedou ke vzniku závislosti, hlavně míru a intenzitu spotřeby, v každém regulačním modelu pokud možno co nejlépe kontrolovat. Aplikovat preventivní opatření, opatření včasné intervence. Ta snižují riziko vzniku závislosti a dopadů rizikového užívání,“ vysvětlil Mravčík.
U léků k tomu podle Mravčíka slouží klinické sledování pacientů, kontrolní mechanismy preskripce či zvyšování informovanosti lékařů a pacientů o možnostech vzniku závislosti a rizicích užívání. U nelékařského použití je to pak podobné. „Míru spotřeby lze regulovat cenou, zavedením omezení v dostupnosti, zvyšováním informovanosti, nabídkou pomoci,“ řekl Mravčík s tím, že podmínkou k takové kontrole je legální trh.
„Samozřejmě že každá látka, která má psychotropní účinky, má nějaká rizika, o tom není debat,“ uvedl Vobořil k využívání lékařského konopí. Dodal ale, že zde nevzniká fyzická závislost, ačkoliv rizika existují. „Mluví se spíše o psychologické závislosti – že si zvyknu na ten pocit a přeji si ho,“ popsal.
Ani černý, ani příliš liberální trh
Hodnotit dopady legalizace konopí pro nelékařské použití je podle Mravčíka poměrně složité. „Ale dostupná fakta a důkazy naznačují, že legalizace konopí nevedla k žádným dramatickým negativním změnám. Například V Kanadě nebo ve státech USA, které legalizovaly rekreační konopí, došlo ke snížení míry užívání konopí mezi dospívajícími nebo se zvýšila míra vnímání rizika spojeného s konopím jako se závislostním produktem,“ sdělil.
Podle Mravčíka je cílem zemí, které přistoupily k legální regulaci konopí, ukončení černého trhu, lepší možnost kontroly či snížení rizik pro uživatele.
Upozornil ale, že nežádoucí je naopak i příliš liberální trh. „Je spojen s agresivním marketingem, podporou spotřeby či zvyšováním rizikového, škodlivého užívání. A s tím spojeným zvýšením zdravotních a společenských rizik,“ varoval.
Podmínky v Česku
V Česku je konopí povolené za určitých podmínek ve zdravotnictví. Může být předepsáno lékařem ke zmírnění symptomů doprovázejících onemocnění, která jsou vyjmenována ve vyhlášce ministerstva zdravotnictví. Jde především o roztroušenou sklerózu, HIV, Tourettův syndrom a chronickou neutišitelnou bolest.
Pacienti si dosud léčebné konopí plně hradí sami, koupit mohou až 180 gramů za měsíc. Konopí je výhradně na elektronický recept s omezením. Není možné ho předepsat osobám mladším osmnácti let.
