Pandemie ve světě: Bavorsko a Sasko zpřísňují opatření, V Rakousku nebo Nizozemsku se proti nim protestuje

Nahrávám video

V Rakousku je neděle poslední den před nástupem celostátní uzávěry, která skončí nejspíš až za tři týdny. Kancléř Alexander Schallenberg se občanům, zejména těm očkovaným proti covidu-19, omluvil za nepříjemnosti, které jim nová omezení přinesou. Podle něj je z nich vláda smutná, ale považuje je za nutnost. Desetitisíce odpůrců opatření demonstrovaly v sobotu ve Vídni, v neděli vyšly tisíce lidí do ulic v Linci. Opatření proti koronaviru zpřísňují i v Bavorsku a Sasku.

Uzávěru Rakousko od začátku pandemie nařídilo už počtvrté, v této vlně k razantním opatřením sáhlo jako první země EU. Od pondělí budou smět lidé opouštět domov jen v nutných případech kvůli cestě do práce, do školy, na nákupy nebo kvůli zdravotním procházkám. Zavřou se restaurace, většina obchodů a všechny akce s větším počtem účastníků se ruší.

„Věřte mi, že to, že je znovu potřeba omezit lidem jejich svobody, je i pro mě velice těžké,“ řekl Schallenberg v rozhovoru pro nedělní vydání listu Kurier. Podle něj vláda doufala, že k tak přísným restrikcím už nebude muset nikdy sáhnout, ale přiměly ji k tomu vysoké počty nakažených i to, že dosavadní omezení pro neočkované neměla příliš viditelný efekt.

V Rakousku za poslední den přibylo přes čtrnáct tisíc nových případů nákazy, což je ve víkendových statistikách nebývale vysoké číslo. Sedmidenní incidence, tedy počet nakažených na 100 tisíc obyvatel za uplynulý týden, se zvýšila na 1086. V Česku je nyní sedmidenní incidence na hodnotě 978, v Německu na hodnotě 373. Za týden v Rakousku kvůli covidu-19 zemřelo 309 lidí.

Kromě lockdownu vláda v pátek oznámila také to, že od února zavede povinné očkování proti covidu. Plně očkováno je v zemi 66 procent lidí.

Protesty v ulicích

Právě páteční zprávy o uzávěře a povinném očkování přivedly o víkendu do ulic demonstrovat desetitisíce lidí. V centru Vídně se v sobotu sešly desetitisíce protestujících. Vysokou účast hlásila policie i na nedělním protestu v hornorakouském Linci, původně se odhadovalo, že na manifestaci dorazí asi 600 lidí, odpoledne jich ale v centru města bylo nejméně desetkrát tolik, napsala APA.

V davu demonstrantů v Linci bylo vidět hodně červenobílých státních vlajek a také transparenty s nápisy jako „Ne očkovací povinnosti“, „Ruce pryč od našich dětí“ či „Vakcína je zločinem proti lidskosti“.

Rakouská ministryně pro EU a ústavní záležitosti Karoline Edtstadlerová v neděli v rozhovoru se stanicí ORF řekla, že zavedení očkovací povinnosti neodporuje ústavě. Podle ní vláda toto opatření předem konzultovala s právními experty, žádný prý neřekl, že by na to vláda neměla právo.

Ačkoli vláda detaily o povinném očkování zatím nezveřejnila, řekla Edtstadlerová, že při nedodržení toto povinnosti budou lidem zřejmě hrozit pokuty až do výše 3600 eur, což dělá asi 90 tisíc korun.

Německo také přitvrzuje

Přitvrzují také opatření v Německu, zejména v oblastech sousedících s Českem. Bavorsko redukuje veřejný život ve chvíli, kdy je obsazených devět z deseti lůžek na jednotkách intenzivní péče. Podle bavorského premiéra kvůli těm, kdo se nedali očkovat. „Incidence u neočkovaných je v Bavorsku přes patnáct set. Incidence u očkovaných 110,“ říká Söder.

Nejméně na tři týdny se v Bavorsku zavírají bary a kluby. Ulice se vylidňují i v další spolkové zemi, která sousedí s Českem. V Sasku se mají od pondělí uzavřít kluby, bary a sportovní a kulturní zařízení. V oblastech s nejvyšší mírou nákazy bude platit pro neočkované zákaz nočního vycházení.

Těm se navíc dál zkomplikuje život od čtvrtka a to na území celého Německa. Bez aktuálního testu nebudou smět na pracoviště ani do MHD. Tuto povinnosti má kromě personálu při namátkových kontrolách v některých spolkových zemích vymáhat i policie. Německý ministr zdravotnictví navíc nevylučuje, že příští uzávěra dopadne, podobně jako v Rakousku, i na očkované.

Protesty v Nizozemsku

Proti přísnějším covidovým opatřením pak už druhou noc po sobě demonstrují v Nizozemsku. A opět protesty skončily násilím. Demonstranti v Haagu zapalovali auta a házeli na policisty kamení. Pět z nich utrpělo zranění. K dalším střetům došlo ve městě Urk a v jižní provincii Limburg. Okolo pětatřiceti tisíc demonstrantů v neděli protestovalo i v Bruselu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
10:51Aktualizovánopřed 45 mminutami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 2 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
10:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 4 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 6 hhodinami

Při pádu malého letadla zahynulo ve Francii jedenáct lidí

Jedenáct lidí přišlo v neděli o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píše agentura AFP s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí zamířil francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel v zemi.
13:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán udeřil na Kuvajt a Bahrajn. Mluví o odvetě za útoky USA

Íránská státní média tvrdí, že na jihu země byly zaznamenány výbuchy. V sobotu pozdě večer to napsala agentura Reuters. Podle Íránu zasáhlo několik střel telekomunikační věž. Nové údery na Írán krátce před půlnocí na neděli SELČ oznámilo americké velitelství vojenských sil CENTCOM a později i americký prezident Donald Trump. Íránu v příspěvku na síti Truth Social pohrozil obnovením bojů. Několik zemí v regionu hlásilo nepřátelské drony a rakety na svém území.
00:01Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 12 hhodinami
Načítání...