Premiér Heger chce vypudit mafii. Slovenská vláda chystá změny v práci policie a justice

Slovensko připraví změny ve fungování bezpečnostních a justičních složek v zájmu zlepšení práce policie, prokuratury a soudů. Po jednání bezpečnostní rady státu to řekl premiér Eduard Heger. Jednání bylo svoláno poté, co policejní inspekce obvinila čtyři kriminalisty elitní policejní jednotky NAKA, kteří vyšetřují citlivé kauzy z minulosti.

Slovenský premiér řekl, že kriminální živly, které se infiltrovaly do bezpečnostních složek státu, vyvíjejí aktivity namířené proti pořádku státu. „Z orgánů činných v trestním řízení musíme vypudit mafii a zvýšit odolnost systému proti jeho možnému zneužití,“ řekl Heger.

Bez bližších podrobností naznačil, že odpovědní za stávající situaci jsou lidé, kteří se udrželi ve funkcích po loňských volbách, jež skončily porážkou sociálních demokratů (Smer-SD) expremiéra Roberta Fica. Změny ve fungování zmíněných složek státu má rychle připravit pracovní skupina.

Jedno obvinění za druhým

Policejní inspekce podle tisku obvinila vyšetřovatele NAKA i kvůli tomu, že chtěli stíhat pracovníky inspekce v odplatě za to, že ti vyšetřovali podezření z manipulací svědeckých výpovědí na NAKA.

Inspekce stíhá i svého prozatímního šéfa. Všech pět zmíněných obviněných policistů, včetně šéfa policejní inspekce, soud první instance poslal do vazby. Šéf nejsilnějšího vládního hnutí Obyčajní ľudia nezávislé osobnosti Igor Matovič řekl, že ve vazbě skončili lidé, kteří se nenechali koupit.

Stíhány jsou desítky soudců, podnikatelů i úředníků

NAKA začala po loňských volbách stíhat několik desítek soudců, pracovníků justice, podnikatelů a někdejších vysokých úředníků včetně bývalého vedení policie z období, kdy byl u moci Smer-SD. Jeho šéf Fico dlouhodobě tvrdí, že některá stíhání jsou účelová a založená na manipulacích s výpověďmi svědků. Několik z obviněných mezitím začalo spolupracovat s policií.

Nynější slovenská vládní koalice si při svém nástupu k moci za jeden z hlavních cílů dala potírání korupce, obnovení důvěry v právní stát a nastolení spravedlnosti. Její představitelé rovněž tvrdili, že policejní inspekce nebyla za vlády Smeru-SD aktivní a nezabývala se různými kauzami.

Vláda mluví o spravedlnosti, opozice o rozvratu právního státu

„Chci vyzvat poctivé soudce, prokurátory i policisty, aby bojovali a byli aktivní v obraně práva a nedali se zastrašit. Toto není jen boj vlády, toto je boj nás všech. Chci dát na vědomí všem, kteří ve strachu před spravedlností překračují zákon, že jejich činy musejí být potrestány,“ řekl Heger.

Opozice v souvislosti s podezřeními na nekalé jednání zmíněných kriminalistů naopak hovořila o rozvratu právního státu a chce sbírat podpisy pod návrh o vyslovení nedůvěry premiérovi ve sněmovně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 8 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled