Maroko mělo skrze program izraelské firmy sledovat prezidenta Macrona, píše Le Monde. Francie zahájila vyšetřování

Pařížská prokuratura spustila vyšetřování v návaznosti na odhalení údajných snah různých zemí sledovat novináře či aktivisty skrze program izraelské společnosti NSO Group. Francouzská investigativní redakce Mediapart a dva její reportéři tvrdí, že jejich aktivity špionážním programem Pegasus monitorovalo Maroko. Podle zjištění deníku Le Monde marocké tajné služby sledovaly i telefonní číslo francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Le Monde uvedl, že v roce 2019 Maroko sledovalo kromě Emmanuela Macrona také patnáct členů tehdejší vlády, včetně premiéra Édouarda Phillippa. Telefonní číslo, které se objevilo na seznamu potenciálně sledovaných programem Pegasus, prezident používá nejméně od roku 2017 do současnosti, uvedl Le Monde.

Společnost NSO Group odmítla, že by prezident Macron byl v minulosti nebo v současnosti předmětem zájmu jejích klientů. Le Monde ale zdůrazňuje, že NSO Group neuvádí, o jaké informace opírá své tvrzení, a dodává, že přítomnost tohoto sledovacího programu v telefonu dovede odhalit jen hrstka odborníků.

Le Monde přiznává, že pro potvrzení napadení prezidentova telefonu by byl potřeba fyzický přístup k přístroji, který ale tyto noviny nemají.

Vyšetřování

Prohlášení prokuratury uvádí, že nové vyšetřování vychází z podezření z různých trestných činů včetně narušení soukromí, nelegálního použití osobních údajů a nelegálního prodeje programu typu „spyware“. Úřad nezmiňuje žádné konkrétní podezřelé, což je ale podle agentury AP ve francouzském systému běžné.

Krok přichází po stížnosti redakce Mediapart, která v pondělí na Twitteru napsala, že marocké tajné služby nasadily sledovací program Pegasus do mobilních telefonů reportérů Lénaïg Bredouxové a Edwyho Plenela. Maroko toto tvrzení odmítlo. Podle agentury AFP se očekává podobná stížnost časopisu Canard enchaîné.

„Tuhle záležitost se podaří objasnit jedině tehdy, když se zapojí justice a provede nezávislé vyšetření rozsáhlé špionáže organizované Marokem ve Francii,“ míní Mediapart.

Jeden z dopadů víkendového odhalení

Vývoj ve Francii je dalším z dopadů skandálu vyvolaného víkendovými odhaleními mezinárodního konsorcia médií včetně deníků The Guardian, The Washington Post a Le Monde.

Novináři se dostali k souboru padesát tisíc telefonních čísel, které údajně zákazníci NSO Group uvedli jako možné cíle sledování skrze její nejznámější produkt Pegasus. Analýza pak údajně ukázala, že v telefonech skutečně byly stopy po použití špehovacího systému.

Podle závěrů mezinárodní investigace bylo mezi potenciálními cíli mimo jiné nejméně 180 novinářů v Indii, Francii, v Maďarsku a v Mexiku, kde se proti zjištěním ohradila už hlava státu. Podle prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora tamní vláda nesleduje představitele opozice a médií. Sledování je možné nasadit jen proti zločincům, řekl.

Sledovací technologie zřejmě zakoupila vláda bývalého prezidenta Peni Nieta, proti kterému byla stávající hlava státu v opozici. Na seznamu jsou i čísla zhruba padesáti osob, které agentury považují za blízké Lópezovi Obradorovi, a to včetně jeho manželky, sourozenců či lékaře.

Mexický tisk si nicméně na nelegální kontrolu ze strany úřadů stěžuje i za vlády stávajícího prezidenta. López Obrador nevyloučil, že sledovací programy využívají vlády jednotlivých mexických států, uvedla agentura EFE.

Program Pegasus podle výrobce dokáže „sbírat data z mobilních zařízení konkrétních jedinců“, může být nainstalován na dálku a následně monitorovat komunikační aplikace či aktivovat kameru a mikrofon.

NSO Group Pegasus prezentuje jako nástroj boje proti terorismu a kriminalitě, zpráva projektu Forbidden Stories je podle firmy „plná špatných předpokladů a nepotvrzených teorií“. 

Na zahájení vyšetřování NSO už zareagovala americká společnost Amazon. Ta mimo jiné poskytuje cloudové služby – Amazon Web Services. Společnost odstavila infrastrukturu a účty izraelské firmě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb ovšem podle Reuters tvrzení o dobytí města popřel. Prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
00:24Aktualizovánopřed 50 mminutami

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Íránu začalo loučení veřejnosti s duchovním vůdcem Alím Chameneím

V Teheránu v sobotu oficiálně začalo rozloučení veřejnosti s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, oznámila podle agentury AFP v 6:00 místního času (4:30 SELČ) íránská státní televize. Jde o součást šestidenních pietních akcí spojených s pohřbením ajatolláha. Vedoucí představitel totalitního islámského režimu zemřel při americko-izraelských úderech na konci února.
07:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na východě Německa se koná sjezd AfD, desetitisíce lidí proti němu demonstrují

Ve východoněmeckém Erfurtu se koná sjezd strany Alternativa pro Německo (AfD), jehož začátku se podle policie snažili zabránit někteří demonstranti. Asi dvacet tisíc se jich sešlo v ulicích města, aby proti sjezdu subjektu, který civilní tajná služba loni označila za prokazatelně pravicově extremistický, protestovali. Cílem části demonstrantů bylo znemožnit účastníkům dostat se do výstavní haly, kde se stranická akce koná. Sjezd nicméně začal podle plánu, velká část delegátů podle mluvčího strany na místo dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
10:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica a prokuratuře

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Dílčí údaje o účasti nejsou známé, média výraznější zájem lidí o hlasování nezaznamenala. Očekává se, že v pořadí desáté referendum v novodobé historii země, kterému nepředcházela výraznější kampaň, bude právě kvůli nízké účasti neplatné.
před 5 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 6 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 8 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled