Fidesz odchází z klubu Evropské lidové strany

Europoslanci strany Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána ve středu opustili poslanecký klub Evropské lidové strany (EPP). Orbán to oznámil v dopise zaslaném šéfovi klubu Manfredu Weberovi. Reagoval tím na fakt, že klub schválil nová pravidla usnadňující vyloučení maďarských europoslanců, po čemž dlouhodobě volala část frakce.

Odchod všech dvanácti poslanců Fideszu je vyústěním několikaletého vnitřního sporu největší europoslanecké skupiny, zda má v jejích řadách místo strana, která podle mnohých vzdaluje Maďarsko demokracii a evropským hodnotám. 

Instituce Evropské unie s Budapeští dlouhodobě vedou řízení kvůli omezování plurality médií, nezávislosti justice nebo činnosti univerzit a nevládních organizací. Orbán kritiku odmítá a tvrdí, že EU není vůči Maďarsku objektivní.

Europoslanci ve středu podpořili kompromisní návrh změny svého jednacího řádu, který klubu dává možnost vyloučit skupinu poslanců. Fideszu, s jehož politikou vymezování se vůči Evropské unii nesouhlasila řada lidoveckých poslanců, tak hrozilo, že klub bude hlasovat o jeho vyloučení.

Maďarský premiér krátce po hlasování zareagoval oznámením, že jeho poslanci v klubu strany končí. „Dodatky k pravidlům klubu EPP jsou zjevně nepřátelským krokem proti Fideszu a jeho voličům,“ napsal předseda vlády Weberovi.

Fidesz má v EPP od předloňského roku na neurčito pozastavené členství kvůli kontroverzním krokům, které posilují moc maďarské vládnoucí strany. V EU navíc vyvolávají obavy o demokracii a respektování zásad právního státu v Maďarsku. Europoslanci však chtěli mít možnost jednat bez rozhodnutí celé strany, která podle nich na kroky maďarské vládní strany nedokázala účinně reagovat.

Pro změnu pravidel, k jejímuž schválení byla potřeba dvoutřetinová většina hlasů, se vyslovila velká většina klubu včetně čtyř z pěti jeho českých členů.

„Už pět let volám po tom, že tento stav není udržitelný, že je to diskreditující pro EPP,“ řekl europoslanec TOP 09 Luděk Niedermayer, podle něhož poslanecká skupina evropských lidovců potřebovala nástroj, jak zareagovat na to, že se s ní Fidesz výrazně ideově rozchází. Ani po přijetí nových pravidel však nebylo jisté, zda by se pro vyloučení maďarských členů našel dostatek hlasů a Orbán svým nynějším rozhodnutím EPP situaci usnadnil, dodal český poslanec.

Jediným z českých zákonodárců, který se vyslovil proti schválenému návrhu, byl lidovec Tomáš Zdechovský. Europoslanci Fidesz se podle něho od linie evropských lidovců nelišili zdaleka tolik, jak to prezentovali někteří kritičtější kolegové. Stejně jako část zejména německých poslanců podotkl, že evropští lidovci měli uvažovat pragmatičtěji a předejít tomu, aby se Fidesz přiblížil skupinám na kraji pravé části parlamentního spektra či vytvořil vlastní frakci.

„Pokud se vytvoří nová skupina, tak z EPP odejdou další subjekty, které v ní nejsou zcela spokojené,“ prohlásil s tím, že hrozí odchod například poslanců slovinské vládní pravice.

EPP zůstává nadále nejsilnějším klubem

I bez Orbánových poslanců zůstane EPP se 175 členy nejsilnějším klubem v 705členném parlamentu a spolu s dalšími proevropskými skupinami je schopna dát dohromady většinu hlasů. Zástupci dalších početných frakcí většinou Orbánův odchod přivítali.

„Fidesz měli vyhodit už dávno. Skupina EPP místo toho nečinně přihlížela, jak Orbánova nedemokratická vláda znovu a znovu útočila na práva Evropanů,“ uvedla šéfka druhé nejsilnější skupiny socialistů Iratxe Garcíaová. Předseda klubu liberálů Dacian Ciološ prohlásil, že pro „toxický populismus Fidesz není v hlavním proudu evropské politiky místo“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico odchod šéfa resortu připustil. Výměna patrně nebude rychlá.
13:22Aktualizovánopřed 18 mminutami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 1 hhodinou

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 3 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 3 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 21 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...