Izraelské nálety na sklady zbraní v Sýrii připravily o život přes dvacet lidí, tvrdí exilová organizace pro lidská práva

Nejméně sedm syrských vojáků a šestnáct bojovníků z řad jejich spojenců zahynulo v noci na středu při náletech zaměřených proti skladištím zbraní a armádním pozicím na východě Sýrie. Podle agentury AFP to oznámila Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která sídlí ve Velké Británii a válku v Sýrii monitoruje prostřednictvím svých kontaktů na místě. Organizace tvrdí, že útoky byly provedeny izraelskými letadly.

SOHR uvedla, že izraelské letouny uskutečnily více než osmnáct náletů na několik cílů v provincii Dajr az-Zaur blízko irácké hranice. O útocích informovala také syrská státní tisková agentura SANA. Podle ní byly zasaženy cíle u měst Dajr az-Zaur, Majádín a Búkamál, kde působí milice podporované Íránem.

„Při letošní druhé sérii izraelských náletů bylo zabito 23 lidí,“ oznámila SOHR. Při předchozích podobných útocích zemřeli na jihu Sýrie sedmého ledna tři spojenci Íránu.

Izrael na oblast útočil už v minulosti

Izraelská armáda své aktivity v Sýrii bezprostředně nekomentuje a neudělala to ani nyní. Podle izraelských médií ale Izraelci na tuto oblast útočili už v minulosti, protože jí prochází trasa spojující Írán s Libanonem přes území Iráku a Sýrie. Írán přes ni podle Izraele posílá zbraně a rakety libanonskému Hizballáhu.

Od počátku konfliktu v Sýrii v roce 2011 provedl Izrael stovky útoků proti silám syrského režimu i jeho spojencům, Íránu a Hizballáhu, uvádí AFP. Podle výroční zprávy, kterou na konci prosince vydala izraelská armáda, zasáhl Izrael v roce 2020 v Sýrii zhruba padesát cílů.

Mezi zabitými z posledního útoku jsou podle Syrské organizace pro lidská práva členové íránských revolučních gard, Hizballáhu a zřejmě také proíránští bojovníci původem z Afghánistánu.

Válka v Sýrii, která vypukla po brutálních zákrocích proti protivládním protestům, si vyžádala více než 380 tisíc mrtvých a miliony lidí kvůli ní uprchly ze svých domovů, připomněla AFP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 6 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 19 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 20 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...