Estonsko staví plot na hranici s Ruskem. Vztyčilo první kilometr

Estonsko instalovalo plot s ostnatým drátem na prvním kilometru nově budované ochrany hranic s Ruskem. V první etapě plánuje Tallinn oplotit přes dvacet kilometrů dlouhý úsek a vybavit ho potřebnou infrastrukturou, jako jsou silnice pro hlídková vozidla, komunikační systémy nebo kanalizace. Informoval o tom zpravodajský server ERR News. Podle dřívějších informací by východní estonskou hranici, která je zároveň vnější hranicí Evropské unie, měly pomoci střežit i bezpečnostní videokamery nebo drony.

„Polovina přístupových silnic a kilometr oplocení jsou připravené. Bude třeba tam doplnit (určité) prvky, ale plot jako takový už stojí,“ přiblížil zástupce ředitele policie a pohraniční stráže Egert Beličev.

Upřesnil, že v současné době se pracuje na budování infrastruktury na osmikilometrovém úseku. Ten je součástí první etapy výstavby, která začala v červenci, měla by trvat tři roky a na jejím konci by měl stát plot na 23,5 kilometru hranic na jihovýchodě Estonska.

Ministr vnitra Alar Laneman podotkl, že tato část hranic má nejen praktický, ale i symbolický a politický význam: „Z praktického hlediska hovoříme o vnější hranici Evropské unie a NATO. A všichni rozumíme tomu, že dobře vybavená, opatřená potřebnými technickými prostředky a střežená hranice je velmi důležitá, aby bylo možné žít bezpečně v Estonsku i EU.“ 

Plot bude mít devadesát kilometrů

Estonsko plánuje vztyčit 2,5 metru vysoký plot na zhruba devadesáti kilometrech suchozemské hranice s Ruskem, napsala už dříve agentura Interfax. Oplocení nebude v místech, kde obě země dělí bažiny nebo Čudské jezero. Náklady na celý projekt Tallinn odhaduje na více než 130 milionů eur (takřka 3,5 miliardy korun) a plot by měl být hotový v letech 2026–2027.

Estonsko oznámilo záměr oplotit hranici před více než pěti lety, krátce poté, co Rusko odsoudilo k 15 letům vězení za údajnou špionáž estonského důstojníka tajné služby Estona Kohvera. Podle Tallinnu ho přes hranici unesli ruští agenti. Proti verdiktu protestoval Tallinn i Evropská unie. Rusko později Kohvera vyměnilo za svého špiona odsouzeného v Estonsku.

Incident dál zkomplikoval rusko-estonské vztahy, které se vyhrotily po tvrdé estonské kritice ruské politiky vůči Ukrajině a ruské anexi Krymu v roce 2014. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusové útočili v Záporoží. Ukrajina naopak zasáhla vývozní terminál v Rostovské oblasti

Při ruském bombovém útoku na Záporoží zemřel jeden člověk, informovaly ukrajinské úřady. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naopak potvrdil, že ukrajinské obranné síly v noci na pondělí zasáhly vývozní terminál v ruské Rostovské oblasti. Gubernátor dané oblasti Jurij Sljusar tvrdí, že při úderu ve městě Rostov na Donu zemřel manželský pár, dalších pět lidí bylo zraněno.
před 2 mminutami

Požáry ve Francii se již nešíří, situace ve Španělsku zůstává složitá

Rozsáhlé lesní požáry ve Francii se v noci na pondělí nerozšířily, uvedly místní úřady. Ministerstvo zahraničí přesto varovalo před cestami do zasaženého departementu Gironde. Čechy, kteří se tam nacházejí, vyzvalo k odjezdu. Své domovy v regionu opustilo přes 300 tisíc lidí. Ve Španělsku se očekává návrat prvních evakuovaných lidí, ale situace tam podle úřadů zůstává složitá. S požáry se potýkají rovněž Itálie či Skotsko.
11:22Aktualizovánopřed 24 mminutami

Čína chce zachránit jaky pomocí klonování. Má velké plány, informace ale tají

Jeden z největších turů světa, jak, hraje klíčovou roli v ekosystémech, ale i v hospodářství a dopravě Tibetu. Jenže kvůli proměnám moderního světa se nestačí adaptovat. Čínští vědci se mu rozhodli pomoci rozsáhlým programem založeným na klonování.
před 30 mminutami

Nedostatek vody v Dunaji narušuje zemědělství i lodní dopravu

Vlivem sucha a dlouhotrvajících vln veder klesají hladiny evropských řek na kritickou úroveň. Není výjimkou ani Dunaj, který teče od pramene v Německu až k ústí do Černého moře. Jeho hladina v rumunské Bukurešti minulý týden klesla na nejnižší úroveň za posledních třicet let. Rekordně nízké vodní stavy hlásí i okolní země. V Srbsku vysychající toky výrazně narušily lodní dopravu i obchod a dopadají také na tamní vodní živočichy. V sousedním Chorvatsku pak voda odhalila vrak lodi potopené v roce 1937.
před 34 mminutami

Šará chce bezpečnostní smlouvu s Izraelem

Sýrie má zájem o uzavření bezpečnostní dohody s Izraelem, která by mohla otevřít cestu k širšímu míru mezi oběma zeměmi. Prozatímní syrský prezident Ahmad Šará to řekl v rozhovoru stanici al-Džazíra. Dohoda by podle něj neohrozila práva Damašku na okupované Golanské výšiny. Izrael převzal kontrolu nad oblastí za šestidenní války v roce 1967.
před 1 hhodinou

První dobrovolník dostal novou oxfordskou vakcínu proti ebole

Britští lékaři poprvé podali člověku novou vakcínu proti ebole, kterou vyvinuli vědci z Oxfordu. Doufají, že by mohla zpomalit šíření nakažlivé nemoci, jejíž vlny pravidelně zasahují Afriku.
před 2 hhodinami

„Hořel a oni se smáli.“ Ukrajinci popsali brutalitu ruského zajetí

Rusové systematicky mučí ukrajinské zajatce elektrickými šoky, brutálním bitím končícím mnohdy i smrtí, nedostatkem spánku či příšernými hygienickými podmínkami. Kromě fyzického mučení je trýzní třeba i povinným zpěvem ruské hymny. Takové a další druhy špatného zacházení se opakovaně objevují ve výpovědích propuštěných ukrajinských zajatců včetně těch, které nedávno zveřejnil ruský exilový web The Insider. Jejich svědectví potvrzují, že nejde o ojedinělé případy, ale o organizovaný systém.
před 5 hhodinami

Francie nařídila kvůli požárům další evakuace. S plameny stále bojují i ve Španělsku

Francie dál bojuje s požáry, dalších 55 tisíc obyvatel se musí evakuovat z vesnic v okolí Bordeaux. Plameny se dál šíří od pobřeží směrem do vnitrozemí. Francie aktuálně eviduje celkem asi třicet aktivních ohnisek. Jižně od Bordeaux byla do odvolání přerušena železniční doprava i dálnice do Španělska. Požáry dál zuří i ve Španělsku, premiér Pedro Sánchez uvedl, že jeho zemi čekají ještě těžké hodiny, informuje agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.