Estonsko staví plot na hranici s Ruskem. Vztyčilo první kilometr

Estonsko instalovalo plot s ostnatým drátem na prvním kilometru nově budované ochrany hranic s Ruskem. V první etapě plánuje Tallinn oplotit přes dvacet kilometrů dlouhý úsek a vybavit ho potřebnou infrastrukturou, jako jsou silnice pro hlídková vozidla, komunikační systémy nebo kanalizace. Informoval o tom zpravodajský server ERR News. Podle dřívějších informací by východní estonskou hranici, která je zároveň vnější hranicí Evropské unie, měly pomoci střežit i bezpečnostní videokamery nebo drony.

„Polovina přístupových silnic a kilometr oplocení jsou připravené. Bude třeba tam doplnit (určité) prvky, ale plot jako takový už stojí,“ přiblížil zástupce ředitele policie a pohraniční stráže Egert Beličev.

Upřesnil, že v současné době se pracuje na budování infrastruktury na osmikilometrovém úseku. Ten je součástí první etapy výstavby, která začala v červenci, měla by trvat tři roky a na jejím konci by měl stát plot na 23,5 kilometru hranic na jihovýchodě Estonska.

Ministr vnitra Alar Laneman podotkl, že tato část hranic má nejen praktický, ale i symbolický a politický význam: „Z praktického hlediska hovoříme o vnější hranici Evropské unie a NATO. A všichni rozumíme tomu, že dobře vybavená, opatřená potřebnými technickými prostředky a střežená hranice je velmi důležitá, aby bylo možné žít bezpečně v Estonsku i EU.“ 

Plot bude mít devadesát kilometrů

Estonsko plánuje vztyčit 2,5 metru vysoký plot na zhruba devadesáti kilometrech suchozemské hranice s Ruskem, napsala už dříve agentura Interfax. Oplocení nebude v místech, kde obě země dělí bažiny nebo Čudské jezero. Náklady na celý projekt Tallinn odhaduje na více než 130 milionů eur (takřka 3,5 miliardy korun) a plot by měl být hotový v letech 2026–2027.

Estonsko oznámilo záměr oplotit hranici před více než pěti lety, krátce poté, co Rusko odsoudilo k 15 letům vězení za údajnou špionáž estonského důstojníka tajné služby Estona Kohvera. Podle Tallinnu ho přes hranici unesli ruští agenti. Proti verdiktu protestoval Tallinn i Evropská unie. Rusko později Kohvera vyměnilo za svého špiona odsouzeného v Estonsku.

Incident dál zkomplikoval rusko-estonské vztahy, které se vyhrotily po tvrdé estonské kritice ruské politiky vůči Ukrajině a ruské anexi Krymu v roce 2014. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezidenti USA a Íránu elektronicky podepsali memorandum o porozumění

Memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem, které otevírá cestu k mírové dohodě, elektronicky podepsali americký prezident Donald Trump a jeho íránský protějšek Masúd Pezeškján. Podle agentury Reuters to oznámil mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaíl Baghaí. Následně to potvrdil i představitel Bílého domu. Memorandum o porozumění tak podpisem vstoupilo v platnosti, napsal server Axios. Oficiální podpisová ceremonie ve Švýcarsku, která byla plánovaná na pátek, je nyní nejistá.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zveřejnily memorandum s Íránem. Obsahuje bilionový fond i celistvost Libanonu

V rámcové dohodě mezi USA a Íránem, o níž informoval americký prezident Donald Trump na konci minulého týdne, je uveden soukromý fond v hodnotě tři sta miliard dolarů (6,2 bilionu korun). Podle zdroje agentury Reuters je cílem fondu podpořit investice do Íránu a více než polovina částky již byla vyčleněna. Součástí memoranda, které ve středu večer SELČ zveřejnil Washington, je i zachování územní celistvosti Libanonu a volná plavba Hormuzským průlivem na šedesát dní.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Lídři G7 se shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny

Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny. Země se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení hlav států a vlád Spojených států, Německa, Spojeného království, Francie, Itálie, Japonska a Kanady. Dále se lídři shodli na záměru snížit závislost na vnějších dodavatelích důležitých surovin. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jednomyslně přijali dohromady devět prohlášení.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 8 hhodinami

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
před 9 hhodinami

Proruští aktivisté z Pobaltí prchají do Běloruska a vydávají se na propagandistickou misi

Antanas Kandrotas, proti kterému v současné době probíhá soudní řízení v Litvě a který na začátku května nečekaně odcestoval do Minsku, se objevil v Bělorusku po boku kontroverzního lotyšského politika Aleksejse Roslikovse. Oba muži navázali kontakty již během pandemie covidu-19 a společně se svými spolupracovníky v Estonsku pomáhali organizovat proruská hnutí.
před 9 hhodinami

Ukrajina hlásí čtyři mrtvé po ruských útocích na Slovjansk a Záporoží

Čtyři lidé zahynuli po ruských útocích na východoukrajinská města Slovjansk a Záporoží. Informovaly o tom místní úřady s tím, že další lidé utrpěli zranění. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské útoky zranily několik lidí v pohraničních regionech na západě Ruska.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rutte potvrdil, že Česko loni nesplnilo závazek dávat na obranu dvě procenta HDP

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte potvrdil, že Česká republika a rovněž Slovinsko a Albánie loni nesplnily závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Podle Rutteho ale česká vláda tvrdě pracuje na tom, aby se jí podařilo dvouprocentní závazek splnit letos. Rutte to uvedl na tiskové konferenci v Bruselu před čtvrtečním jednáním ministrů obrany zemí NATO.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...