Rusové a Estonci si na hranici vyměnili agenty odsouzené za zradu a špionáž

Rusko vyměnilo Estonce Estona Kohvera za Alexeje Dressena, bývalého důstojníka estonských tajných služeb, který pracoval pro ruskou bezpečnostní službu. Dressen byl v Estonsku odsouzen na 16 let za zradu – Kohver si v Rusku za špionáž odpykával 15 let vězení. Proti jeho odsouzení protestovala estonská i evropská diplomacie.

Výměna se uskutečnila uprostřed mostu přes řeku Piusu, která tvoří hranici mezi oběma zeměmi. „Předáni byli během několika minut. Oba nasedli do aut a odjeli do své země. Ani jedna strana o události nesděluje bližší podrobnosti,“ konstatoval zpravodaj ČT Miroslav Karas.

Jsem šťastný, že jsem zpátky ve vlasti. Chci poděkovat všem, kdo na mě nezapomněli, všem, kdo mě podporovali.
Eston Kohver
důstojník estonské tajné služby

Podle Kohverova obhájce byla výměna zorganizována „na politické úrovni“.„Jak jsme výměny docílili? Popravdě, vyjednávali jsme s příslušnými institucemi na druhé straně velmi, velmi dlouho,“ dodal estonský ministr zahraničí Hanno Pevkur. Datum výměny bylo údajně zvoleno s cílem vylepšit obraz Ruska v zahraničí před pondělním projevem ruského prezidenta Vladimira Putina na zasedání Valného shromáždění OSN.

Kohverovo zadržení a odsouzení zkomplikovalo rusko-estonské vztahy. Ty se vyhrotily loni po tvrdé estonské kritice ruské politiky vůči Ukrajině. Kohver byl zadržen jen dva dny poté, co americký prezident Barack Obama na návštěvě Talinu ujistil pobaltské republiky, že je NATO v případě ruské agrese ochrání.

Nacházel se Kohver na ruském území, nebo tam byl unesen?

Podle ruské obžaloby byl Estonec loni v září dopaden na ruském území při výzvědné činnosti. Talin to ale odmítl a tvrdil, že elitního agenta tajné služby KaPo, který pracoval na potírání pašeráctví, unesli ruští agenti. V pohraničí se Kohver měl setkat s ruským informátorem, hranici prý ale nepřekročil.

  • Soud v ruském Pskově odsoudil v srpnu Kohvera k 15 letům vězení a peněžní pokutě za špionáž, nezákonné ozbrojování, pašování zbraní a opakované ilegální překročení hranic.

Etnický Rus, který se narodil v lotyššské Rize, Dressen dostal už dříve 16 let za to, že předal za dvacet let do Moskvy tajné dokumenty o práci amerických a britských služeb v Pobaltí. „Díky němu bylo odhaleno i několik dalších agentů,“ poznamenal Karas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Turecký soud uvalil vazbu na opozičního lídra Imamoglua

Turecký soud vzal do vazby istanbulského starostu a jednoho z lídrů turecké opozice Ekrema Imamoglua kvůli obvinění z korupce. Oznámily to tiskové agentury. Imamoglu je pokládán za hlavního soupeře prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, kterého předstihl v některých průzkumech veřejného mínění. Starosta veškerá obvinění odmítá.
před 1 hhodinou

Ruský útok zabil v Kyjevě tři lidi a dalších deset zranil

Nejméně tři lidi, včetně pětiletého dítěte, zabil v noci na neděli ruský dronový nálet na Kyjev, oznámila vojenská správa ukrajinského hlavního města. Dalších deset lidí včetně malého dítěte je zraněných. Útok způsobil požáry v obytných domech a evakuaci desítek lidí. Zraněné hlásí i přilehlá Kyjevská oblast.
06:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Dohlížet na mír na Ukrajině by měli i čeští vojáci, míní Pavel

Součástí mírových sil na Ukrajině by po uzavření dohody o míru měly být i české jednotky, je přesvědčen český prezident Petr Pavel. Řekl to v sobotu zveřejněném rozhovoru s novinářem webu Jevropejska pravda.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropští lídři řeší, jak zaručit bezpečnost pro Ukrajinu

I když stále dopadají na Ukrajinu ruské drony a střely a zabíjí civilní obyvatelstvo, Evropa už přemýšlí, jak po možném příměří zaručit Ukrajině bezpečnost. Jednou z uvažovaných variant je vyslání až deseti tisíc zahraničních vojáků. Také se ale třeba objevuje myšlenka, že by se na Ukrajinu vztahoval článek 5 Severoatlantické smlouvy. Řada evropských zemí v čele s Německem mezitím rapidně přidává ve zbrojení a Polsko a pobaltské země zvažují, že odstoupí od zákazu protipěchotních min. Tématu se věnovala Zóna ČT24.
před 12 hhodinami

Úřady v Rusku blokují dva miliony internetových stránek, uvádí organizace

Tři roky od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu blokují úřady v Rusku zhruba dva miliony internetových stránek, tvrdí nezávislá organizace Roskomsvoboda, která v zemi monitoruje svobodu internetu. Ruským občanům brání válečná cenzura hlavně v přístupu k webům nepohodlných organizací, sociálních sítí nebo nezávislých médií.
před 12 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží, mrtvé hlásí i další ukrajinské regiony

Ruský útok na Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny zabil v noci na sobotu nejméně tři lidi, včetně čtrnáctileté dívky, a dalších šestnáct zranil. Po dalších ruských úderech jsou mrtví a ranění také v Sumské, Chersonské a Doněcké oblasti, informují ukrajinská média s odvoláním na tamní úřady.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zaměstnanci Hlasu Ameriky žalují Trumpovu administrativu

Zaměstnanci americké rozhlasové stanice Hlas Ameriky (Voice of America) v pátek u soudu v New Yorku zažalovali administrativu prezidenta Donalda Trumpa. Zaměstnanci tvrdí, že omezení médií financovaných agenturami Spojených států porušuje jejich právo na novinářskou svobodu podle prvního dodatku ústavy. Ten garantuje svobodu projevu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Izrael podnikl další vlnu protiúderů vůči Hizballáhu

Izrael oznámil, že provedl nové útoky proti teroristickému hnutí Hizballáh v Libanonu. Podle Tel Avivu je to reakce na odtud dříve odpálené rakety na jeho území. Izrael zaútočil na jih Libanonu už v dřívějších hodinách, při tomto útoku zahynuli nejméně dva lidé a dalších osm bylo zraněno. Podle serveru The Times of Israel (ToI) šlo o první přeshraniční útok vedený z území Libanonu od loňského prosince, přičemž na konci listopadu začalo platit příměří mezi Izraelem a Hizballáhem, který odpovědnost za ranní útok odmítl.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...