Walesa se má omluvit Kaczyńskému za výroky o jeho roli ve smolenské tragédii, potvrdil soud

Odvolací soud v Gdaňsku na severu Polska v pondělí ponechal v platnosti rozsudek ve sporu mezi šéfem vládní strany Právo a Spravedlnost (PiS) Jaroslawem Kaczyńským a bývalým prezidentem Lechem Walesou. Prvoinstanční soud loni v prosinci rozhodl, že Walesa se má omluvit expremiérovi Kaczyńskému za výroky, které mu připisovaly odpovědnost za katastrofu vládního letadla z dubna 2010 u ruského Smolenska. Uvedla to polská média.

Soud loni v prosinci také rozhodl, že Walesa nemusí zaplatit 30 tisíc zlotých (asi 180 tisíc korun) na dobročinné účely, jak požadoval Kaczyński, ani se omlouvat za další výroky na Kaczyńského adresu. Proti verdiktu se odvolali oba. „Odvolací soud odmítl odvolání obou stran, čímž ponechal v platnosti rozsudek soudu nižší instance. Rozsudek je pravomocný,“ napsal list Dziennik na svém webu. 

Kaczyński žaloval Walesu za to, že na svém facebookovém účtu napsal, že Jaroslaw Kaczyński, „hnaný falešnou statečností“ při letu polské delegace do Smolenska na západě Ruska „vydal nařízení k přistání, i když věděl, že panuje špatné počasí, a způsobil tak leteckou katastrofu z 10. dubna 2010“. Tu nepřežil nikdo z 96 lidí na palubě, včetně tehdejšího prezidenta Lecha Kaczyńského, dvojčete Jaroslawa.

Soudkyně loni v prosinci také rozhodla, že Walesa se nemusí omlouvat za svůj výrok o Jaroslawovi Kaczyńském, že „není zdravý a psychicky vyrovnaný“. Šéf PiS také chtěl omluvu za obvinění z úst bývalého prezidenta, že prý nařídil, aby Walesovi byla připisována spolupráce s tajnou komunistickou policií. Ani v tomto bodu soud Kaczyńskému nevyhověl.

Bývalá hlava státu dříve prohlásila, že pokud prohraje u soudu v Gdaňsku, hodlá rozsudek napadnout u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Walesa a bratři Kaczyńští kdysi spolupracovali v protikomunistickém hnutí Solidarita a po zvolení Walesy prezidentem. Pak se však jejich cesty rozešly a stali se z nich zarytí nepřátelé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránská raketa zasáhla Tel Aviv, Izrael útočil v Libanonu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů, přičemž jedna íránská raketa zasáhla Tel Aviv. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, píše AFP. Podle deníku L'Orient-Le Jour také pokračovaly operace izraelských jednotek na jihu Libanonu. Agentury AFP a Reuters informovaly také o vzdušných úderech v Iráku.
05:58Aktualizovánopřed 7 mminutami

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 54 mminutami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 3 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 4 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 9 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...