Izrael opět omezuje námořní pásmo kolem Gazy. Kvůli odpálené raketě

Izraelská armáda zmenší námořní pásmo pro rybáře z Pásma Gazy. Rozhodnutí v úterý zdůvodnila tím, že z Gazy v pondělí teroristická skupina Islámský džihád odpálila na Izrael raketu. Nově budou mít Palestinci z pásma povoleno rybařit pouze šest námořních mil (asi 11 kilometrů) od pobřeží. Rozhodnutí platí do odvolání.

Izrael v březnu rozšířil námořní pásmo pro rybáře na 15 námořních mil (asi 28 kilometrů), z původních devíti. Krok byl součástí snahy uvolnit napětí, zatímco se Egypt snažil dojednat v Gaze dlouhodobé příměří mezi Hamasem, který v této palestinské enklávě vládne, a Izraelem.

Nevládní organizace už tehdy upozornily, že ani patnáct námořních mil ještě nesplňuje podmínky stanovené dohodami z Osla vyjednanými v 90. letech. V nich se počítá s dvacetimílovým pásmem kolem Pásma Gazy.

Izrael často v reakci na útoky ozbrojenců z Gazy omezuje námořní pásma pro rybáře. V pondělí u pobřeží v jižním Izraeli dopadla raketa z Gazy, kterou podle izraelské armády odpálili příslušníci teroristické skupiny Islámský džihád. Nikdo nebyl zraněn.

Hnutí Hamas ovládá Pásmo Gazy od roku 2007 a od té doby vedlo s Izraelem už tři války. Na hranicích s Gazou od posledního ozbrojeného konfliktu v roce 2014 přetrvával relativní klid, násilí znovu propuklo až v prosinci 2017, když americký prezident Donald Trump uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele a oznámil, že tam bude přesunuta americká ambasáda.

Hamas tehdy vyhlásil další intifádu, tedy povstání proti Izraeli. Nakonec se americké zastupitelství přesunulo do Jeruzaléma z Tel Avivu loni v květnu.

Pásmo Gazy je hustě zalidněný, úzký pobřežní pás země vklíněný mezi Izrael a Egypt. Po více než desetiletí vlády Hamasu a v důsledku izraelské a egyptské blokády jsou životní podmínky většiny obyvatel tíživé. Nezaměstnanost převyšuje čtyřicet procent, voda z vodovodu se nedá pít a elektřina funguje pouze několik hodin denně.

Pásmo Gazy
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Po návratu do Izraele se Alexander už setkal se členy své rodiny. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Británie zpřísňuje migrační pravidla, Starmer varoval před „ostrovem cizinců“

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Bulhary usvědčené ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 7 hhodinami

Trump chce masivně srazit ceny léků na předpis, ale zaplatit to má Evropa

Americký prezident Donald Trump podepsal v pondělí exekutivní příkaz, který podle něj povede ke snížení cen léků ve Spojených státech o 59 až 90 procent. Především Evropská unie, která je v Trumpových očích v mnoha ohledech „zákeřnější“ než Čína, ale podle šéfa Bílého domu bude muset za léky platit více, aby se příjmy farmaceutických firem výrazně nesnížily. Pokud tak Unie neučiní, projeví se to na clech.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

„Návrhy na příměří jsou ignorovány“. Rusko na Ukrajinu dál útočí

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 108 drony, z toho pětapadesát zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo v pondělí ráno ukrajinské letectvo. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. Ukrajina v sobotu spolu s klíčovými evropskými zeměmi nabídla Rusku bezpodmínečné třicetidenní příměří, které mohlo platit od pondělí. Evropa hrozí novými sankcemi, pokud útoky neustanou do půlnoci na úterý.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...