Prezidentem Ukrajiny je oligarcha Porošenko

Kyjev – Novým ukrajinským prezidentem byl hned v nedělním prvním kole zvolen podnikatel a politik Petro Porošenko. Na odpolední tiskové konferenci to potvrdil předseda centrální volební komise (CVK) Mychajlo Ochendovskyj s tím, že druhé kolo prezidentských voleb se už určitě konat nebude. Porošenko se za vítěze voleb na základě povolebních průzkumů prohlásil již v neděli.

Podle zatím posledních předběžných výsledků po sečtení 85 procent hlasů podpořilo Porošenka 54,04 procenta hlasujících voličů. Oligarcha si udržuje velký náskok před expremiérkou Julijí Tymošenkovou, která zatím dostala kolem 13,12 procent hlasů. Průběžné předběžné výsledky z volebních místností se od začátku jejich oznamování přibližně shodují s nedělními průzkumy, které dávaly Porošenkovi téměř 56procentní podporu voličů.

„I když do CVK ještě nepřišly všechny zprávy, už nyní lze udělat hlavní závěr: znovu hlasovat nebude nutné,“ citoval Ochendovského list Ukrajinska pravda. Předseda komise přitom vysvětlil, že tento závěr bylo možné učinit vzhledem k tendencím, které se ukazují při sčítání hlasů, k množství hlasů odevzdaných kandidátům a ke skutečnosti, že jeden z kandidátů dostává většinu hlasů ve všech regionech bez výjimky.

Osmačtyřicetiletý Porošenko již v neděli za svůj hlavní cíl označil ukončení „chaosu a války“ vyvolaných proruskými povstalci na východě země. S tímto cílem se prý vypraví do separatistických východoukrajinských regionů.

Petro Porošenko:

„Tyto volby byly nejdemokratičtějšími, nejsvobodnějšími a nejtransparentnějšími v historii Ukrajiny. Totéž tvrdí i pozorovatelé z nejrůznějších zemí. Podle nich to nelze ani srovnávat s průběhem volbeb v roce 2012, protože tenkrát docházelo ke krádežím volebních lístků a vloupání do místností. Jediným problémem těchto voleb byly příliš dlouhé fronty.“

Výsledky podle ukrajinských médií jasně naznačují, že druhé kolo plánované původně na 15. června nebude zřejmě zapotřebí. „Pro zemi to je dobrá zpráva, Ukrajina bude ušetřena tří týdnů volebního souboje mezi Porošenkem a Tymošenkovou,“ napsal list Segodňa. Značné prostředky ušetří i poloprázdná ukrajinská státní pokladna. 

Jan Šír, Institut mezinárodních studií, FSV UK:

„Porošenko je přijatelný pro všechny. Fakt, že vyhrál ve všech regionech Ukrajiny, je naprosté novum, protože dosud vždy bojoval východní kandidát proti západnímu. To svědčí o výrazném posunu. Hlavní poražená – Julija Tymošenková – se vyjádřila v tom smyslu, že volby proběhly čestným způsobem.“

Porošenko je považován za muže kompromisu. Vysoké posty zastával během působení prozápadní i proruské vlády. Ve vztahu k Rusku má jasno – chce zpět Krym a podporuje ekonomické sankce vůči Kremlu. Už dříve avizoval, že pokud vyhraje, své firmy prodá. „Oligarcha by v žádném případě neměl být prezidentem,“ prohlásil. „Chci zavést tradici, že když člověk obsadí důležitý post ve státní správě, své podnikání prodá a bude sloužit lidu. Já se to chystám udělat. Hledám investiční banku, která mi pomůže má aktiva prodat,“ uvedl Porošenko na svém prvním povolebním setkání s novináři.

Kdo je PETRO POROŠENKO? Více čtěte ZDE.

Nahrávám video

Jednotná Ukrajina a tvrdě proti Rusku

Porošenko jako jediný z ukrajinských oligarchů otevřeně podporoval protestní hnutí v Kyjevě. Jeho hlavní heslo je jednotná Ukrajina. Porošenko kandidoval na prezidentský post jako nezávislý. Podpořil ho mimo jiné Vitalij Kličko, který se v jeho prospěch vzdal vlastní kandidatury a kandidoval na post kyjevského primátora. I on zvítězil hned v prvním kole.

Jan Šír, Institut mezinárodních studií, FSV UK:

„Společně s prezidentskými volbami probíhala na řadě míst volba starostů. V Kyjevě zvítězil Vitalij Kličko. Není to překvapením. Byla to součást dohody. Porošenkovi k vítězství výrazně pomohlo, že se Kličko kandidatury vzdal. Na oplátku se Porošenko údajně podílel na spolufinancování Kličkovy kampaně v Kyjevě.“

Klyčko a Porošenko po úspěšných volbách
Zdroj: Nikitin Maxim/ČTK/ITAR-TASS

Povstalci na východě Ukrajiny Porošenka neuznávají 

Na předběžné výsledky dnes zareagovali povstalci z východu Ukrajiny, kteří volby bojkotovali a ochromili zhruba čtyři pětiny volebních okrsků v Doněcké a Luhanské oblasti. Šéf samozvané Doněcké lidové republiky Denis Pušilin v oblasti vyhlásil „výjimečný stav“ a za prvořadý úkol označil „vyčištění republiky od cizích vojsk“. „Když někoho zvolí prezidentem, obvykle oznámí jméno země, kterou navštíví jako první. Tak se stavíme k prohlášení Porošenka o jeho cestě na Donbas,“ zdůraznil povstalecký vůdce. „Dialog Doněcké republiky s Kyjevem je možný jen přes prostředníky. Jsme připraveni k výměně zajatců a k diskusi o odchodu ukrajinských vojsk,“ řekl také Pušilin.

Petro Porošenko, nový ukrajinský prezident:

„Lidem, kteří měli v rukou zbraně, ale nepoužívali je, jsme připraveni nabídnout amnestii. Ti, kteří s nimi zabíjeli, jsou ale teroristé - a žádná země na světě s teroristy nevyjednává.“

Pozorovatelé OBSE: Volby jsou platné, povstalci musí vést s prezidentem dialog

Podle pozorovatelů OBSE jsou ale ukrajinské volby platné navzdory pokusům ozbrojených skupin volební proces narušit. Uvádí to zpráva mise pozorovatelů, kterou na Ukrajinu vyslala Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Podle zprávy dávají volby ukrajinskému vedení právo zahájit dialog s povstalci na východě země. Dokument OBSE odsoudil snahy separatistů o zablokování volebních místností, únosy členů volebních komisí, výhrůžky smrtí a zabavování a likvidaci volebních  dokumentů. Společným cílem všech těchto činů bylo upřít občanům právo na účast ve volbách, uvedla OBSE.

„Mimořádná kvalita nedělních voleb dává novému ukrajinskému prezidentovi právo zahájit okamžitě vstřícný dialog se všemi občany východních oblastí a obnovit důvěru,“ komentoval zprávu Andreas Gross, který v rámci mise OBSE vedl delegaci pozorovatelů Rady Evropy. 

Libor Dvořák, redaktor ČRo:

„Volby jsou platné, ačkoliv ne všichni voliči měli možnost přijít k volbám. V Luhanské oblasti dorazilo k urnám 20 procent voličů, v Doněcké asi 14 procent. To bylo způsobeno tím, že někde byly z bezpečnostních důvodů místnosti uzavřeny, jinde se jich zmocnili ozbrojenci. Celkem ale přišlo k volbám 60 procent voličů, to je účast tak jako tak velmi dobrá a není důvod volby zpochybňovat.“

První zahraniční návštěva nově zvoleného ukrajinského prezidenta vždy směřovala do Moskvy. Tentokrát Porošenko zavítá do Varšavy, protože nová politická garnitura považuje Polsko za svého nejbližšího spojence. „Polsko sleduje ukrajinskou krizi velmi pozorně. Hlavní polské noviny mají ukrajinskou krizi na prvních šesti stranách,“ uvedl redaktor Českého rozhlasu Libor Dvořák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 4 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...