Čokoládový král Porošenko zřejmě zvítězil už v 1. kole, chce jednat s Ruskem

Kyjev – Bývalý šéf ukrajinské diplomacie, poslanec a oligarcha přezdívaný „čokoládový král“. To je pravděpodobný vítěz ukrajinských prezidentských voleb Petro Porošenko. Podle předběžného průzkumu u hlasovacích místností získal v prvním kole 55,9 procenta hlasů. Podnikatel Porošenko je považován za muže kompromisu. Vysoké posty zastával během působení prozápadní i proruské vlády. Ve vztahu k Rusku má jasno – chce zpět Krym a podporuje ekonomické sankce vůči Kremlu. Do prezidentských voleb šel Porošenko jako nezávislý. Už dříve avizoval, že pokud vyhraje, své firmy prodá. „Oligarcha by v žádném případě neměl být prezidentem,“ uvedl.

Porošenko poblahopřál spoluobčanům k úspěšným prezidentským volbám, poděkoval voličům a označil se za novou hlavu státu. „Volby skončily v prvním kole a země má nového prezidenta,“ prohlásil oligarcha na tiskové konferenci v Kyjevě bezprostředně po oznámení neoficiálních odhadů výsledků. Porošenko podle nich získal nadpoloviční většinu hlasů a vyhrál hned v prvním kole. Většina Ukrajinců mu prý dala mandát k tomu, aby pokračoval v integraci s Evropou.

Předpokládaný nový prezident se vyslovil proti federalizaci Ukrajiny a pro unitární stát. „Ukrajina bude jednotná, unitární, federativním státem nebude,“ řekl. „Je to stěžejní bod mého volebního programu,“ dodal. Porošenko rovněž uvedl, že pro letošní rok počítá i s mimořádnými parlamentními volbami. Řádný termín voleb připadá na rok 2017. 

Porošenko je připraven vést jednání s Ruskem s využitím prostředníků z USA a Evropské unie. Vztahy s Moskvou jsou „nejsložitější za posledních 200 let“, ale jednání lze navázat prostřednictvím Washingtonu a Bruselu i s využitím „jiných možností“, uvedl na tiskové konferenci v Kyjevě.
  
KDO JE PETRO POROŠENKO?

Miliardář, jehož čokoládu milují i Rusové

Bonbóny, karamelky a další sladkosti. Devětačtyřicetiletý podnikatel a politik je v současné době známý hlavně jako „čokoládový král“. Obchodovat s kakaovými boby začal už v 90. letech, poté ovládl několik cukrářských závodů a čokoládoven. Nyní vlastní holding Roshen, který je jednou z největších potravinářských firem v zemi. Jeho sladkosti slaví úspěch na Ukrajině, ale i v Rusku.

V roce 2012 ho magazín Forbes zařadil na šesté místo v žebříčku nejbohatších Ukrajinců. Jeho majetek odhadl na jednu až dvě miliardy dolarů. K bohatství mu pomohly i jím ovládané automobilové závody, výrobce autobusů nebo lodí a celoplošný televizní Kanál 5.

Politická kariéra ve jménu střídání stran

Porošenko má ale bohaté zkušenosti také jako politik. Už v roce 1998 byl zvolen do parlamentu za Sjednocenou sociálnědemokratickou stranu Ukrajiny (OSDPU), později si založil vlastní stranu Solidarita. Pomáhal také zakládat Janukovyčovu Stranu regionů, posléze ale přešel na stranu prozápadní strany Naše Ukrajina vedené Viktorem Juščenkem. Za jeho vládnutí byl po oranžové revoluci šéfem vlivné prezidentské Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO).

Porošenko byl v nedávné době blízkým spolupracovníkem Julije Tymošenkové. V její vládě působil mezi lety 2009 až 2010 jako ministr zahraničí. Za vlády Viktora Janukovyče pak v roce 2012 zastával post ministra hospodářství. Nyní kandidoval na prezidentský post jako nezávislý. Podpořil ho mimo jiné Vitalij Kličko, který se kvůli němu vzdal vlastní kandidatury.

Jednotná Ukrajina a tvrdě proti Rusku

Miliardář jako jediný z ukrajinských oligarchů otevřeně podporoval protestní hnutí v Kyjevě. Jeho hlavní heslo je jednotná Ukrajina. „Společně bojujeme za mír, klid a bezpečnost, za zlepšení ekonomiky, absenci korupce a úplnou mezinárodní solidaritu s Ukrajinou, díky které nejen vytvoříme pořádek na východě, ale brzy získáme zpět i Krym,“ myslí si miliardář. 

O vstup Ukrajiny do NATO usilovat nehodlá, v neposlední řadě i proto, že členské státy Aliance nemají na ukrajinské členství jednotný názor. „Ve funkci prezidenta bych ale chtěl s našimi sousedy jednat o vytvoření nových spojenectví či o možnostech společné obrany,“ dodal.

Ve vztahu k Rusku je Porošenko nekompromisní. Anexi Krymu neuznává a Západu doporučuje vyhlásit proti Rusku ekonomické sankce. „Německo by mělo zablokovat nákup ruského plynu, dokud se Moskva Krymu nevzdá,“ prohlásil.

Osobní život

Rodák z jihoukrajinského Bolhradu (narozen 26. září 1965), který leží v Oděské oblasti. Vyrůstal ve městě Vinnycja. V roce 1989 vystudoval ekonomii na Fakultě mezinárodních vztahů a mezinárodního práva na Kyjevské státní univerzitě, kde také působil jako asistent. Porošenko je kandidátem věd a autorem několika knih. S manželkou Marinou, vystudovanou lékařkou, mají dva syny a dvě dcery.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 51 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...