Domácí kotle dusí Polsko. Země má druhé nejhorší ovzduší v EU a míří před unijní soud

Nahrávám video
Události ČT: Znečištěné ovzduší v Polsku bude řešit unijní soud
Zdroj: ČT24

Polsko trápí dlouhodobě znečištěné ovzduší a situace už je tak špatná, že se do věci vkládají evropské instituce. V únoru má Evropský soudní dvůr rozhodnout, jestli Varšava v otázce emisí porušuje unijní zákony. Polsko má přitom podle Evropské agentury pro životní prostředí po Bulharsku nejhorší ovzduší z celé Unie.

Z padesáti měst nejvíc zasažených smogem v EU se jich podle zprávy Světové zdravotnické organizace třicet nachází právě v Polsku. Hodnoty tam často mnohonásobně překračují hygienické normy.

Poláci proto používají specializované aplikace, které na smog upozorní podle měřících stanic v nejbližším okolí. Hitem obchodů se sportovními potřebami jsou zase masky proti smogu. I když stojí v přepočtu skoro 1750 korun, zájem je velký. Zásoby se vyprodají klidně během jednoho dne a na další se musí čekat. 

Hlavním viníkem smogové situace jsou domácí kotle na pevná paliva. V zemi je jich tři a půl milionu. Dva miliony z nich jsou staré typy mimo jakékoli ekologické třídy, do kterých se přikládá v lepším případě uhlí.

„Tyto kotle ročně vyprodukují polovinu znečištění v Polsku, pro porovnání na dopravu připadá 10 %, na průmysl asi taky tak,“ upozoňuje aktivista Piotr Siergiej z iniciativy Polski Alarm Smogowy.

Staré kotle na pevná paliva se už nebudou prodávat, Krakov je zakázal všechny

Letos v létě začne platit zákaz prodeje starých typů kotlů. Ty, které jsou v domácnostech, ale mohou fungovat dál. Vláda sice vyhlásila boj se smogem za jednu z priorit, zároveň ale brání většinou zastaralé uhelné elektrárny. Jadernou elektrárnu země nemá.

Mapa znečištění ovzduší smogem
Zdroj: ČT24

V únoru přitom Evropský soudní dvůr rozhodne, jestli země porušuje unijní právo o kvalitě ovzduší. „Pokud země nebude plnit normy dál, tak může Evropská komise iniciovat nové líčení a výsledkem může být finanční postih,“ dodává právnička Malgorzata Smolaková, právnička z neziskové organizace Prawnicy dla Ziemi. 

Poláci za špatný vzduch platí především zdravím: ročně zemře předčasně 46 tisíc lidí. Nejhorší je situace na jihu. Například v Krakově překračuje koncentrace škodlivin zdravotní limity zhruba 150 dní v roce. Jako první tak toto město zakázalo topit v kotlích na pevná paliva. Nařízení vejde v platnost příští rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 2 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 6 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...