Polský prezident Andrzej Duda překvapivě pohrozil, že bude vetovat právě projednávaný zákon o nejvyšším soudu, pokud se kontroverzní soudní reforma nezmění. V dosavadní podobě reforma podle opozice podřídí dosud nezávislou justici vládnoucí straně Právo a spravedlnost (PiS), z níž vzešel i Duda. Stavem právního státu v Polsku se má ve středu zabývat Evropská komise.
„Nepodepíšu zákon o nejvyšším soudu, dokud nebude přijata mnou předložená změna zákona o soudní radě,“ oznámil prezident, který až dosud postupoval v souladu s PiS. Projednávaný zákon by umožnil vyměnit všechny soudce nejvyššího soudu, až na výjimky vybrané ministrem spravedlnosti.
Poslanci PiS nicméně po prezidentově prohlášení kontroverzní zákon v prvním čtení schválili. Sejm nepřijal opoziční návrh kontroverzní předlohu zamítnout již v prvním čtení. Pro odeslání předlohy do druhého čtení hlasovalo 231 poslanců, proti bylo 213 a dva zákonodárci se zdrželi.
Vzápětí vládní většina odhlasovala, že k druhému čtení přistoupí neprodleně a v projednávání pokračovali až do incidentu mezi předsedou vládnoucí strany Jaroslawem Kaczyńským a opozicí, které šéf PiS vyčetl „zavraždění“ svého bratra-dvojčete.
Tehdejší prezident Lech Kaczyński zahynul při leteckém neštěstí u ruského Smolenska v dubnu 2010. Za katastrofou vidí přívrženci PiS spiknutí ruské a tehdejší polské liberální vlády. „Vím, že se bojíte pravdy, ale neberte si do zrádcovské huby jméno mého bratra, svaté paměti! Ničili jste ho, zavraždili! Jste ničemové!“ prohlásil Kaczyński na adresu opozice.
Reagoval na vystoupení opozičního poslance, který mu vyčetl, že se neodvážil na justici vztáhnout ruku za života Lecha Kaczyńského, protože ten chápal, co je dělba moci. Kaczyńského slova vyvolala příval nevole v řadách opozice, domáhající se omluvy a postihu šéfa vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Poslanci po této přestřelce projednávání zákona přerušili.
Premiérka Szydlová dala najevo, že reformu polské justice dokončí
Právo a spravedlnost usiluje o reformy, jež by údajně „zkorumpovanou justici“, která „slouží elitám“, dohnaly k větší odpovědnosti. Už minulý pátek polský parlament, v jehož obou komorách má PiS většinu, schválil zákon o soudní radě, který při jmenování soudců dává větší slovo poslancům. Podle kritiků nový zákon porušuje ústavní dělbu moci.
Polská soudní rada je ústavní orgán s kompetencemi v oblasti předpisů týkajících se soudů, jakož i při jmenování soudců, jejich kontrole a penzionování.
Dav demonstrantů se v úterý večer sešel před prezidentským palácem. Protestoval proti soudní reformě a od hlavy státu požadoval, aby nové zákony vetovala. Mnoho lidí neslo planoucí svíčky a dále polské i unijní vlajky.
„Jeden předseda, jedna strana, jedna víra. Byl stalinismus, teď je kačismus,“ stálo na jednom z transparentů v narážce na faktického vládce země, předsedu PiS Jaroslawa Kaczyńského, přezdívaného Kačer. „Svobodní lidé, svobodné soudy,“ skandoval dav podle webu listu Dziennik. Podobné protesty, při nichž lidé zapalují svíčky před sídly soudů, se podle deníku odehrávají i v dalších polských městech.
Ve Varšavě se pak demonstrace přesunula od prezidentského paláce k budově parlamentu a bouřlivé bylo i samotné jednání Sejmu. „Zbabělci, zbabělci,“ vykřikovali zástupci opozice, když šéf komory zahájil první čtení zákona. Jeden z členů Občanské platformy Pawel Olszewski dokonce vyzval, aby se držela minuta ticha, protože 18. července v Polsku de facto zemřela demokracie.
Jde o největší krizi od prosince, kdy opoziční poslanci blokovali před hlasováním o rozpočtu hlavní jednací sál poté, co vláda oznámila, že do něj omezí přístup některým médiím.
Znepokojená EU bude o postupu Varšavy jednat ve středu
Situací v Polsku se bude ve středu zabývat Evropská komise. „Vývoj v Polsku sledujeme s velkým znepokojením. Ale zatím to nejsou platné zákony, jsou to jen návrhy a legislativní proces pokračuje,“ podotkl mluvčí Komise Margaritis Schinas s tím, že hodnocení bude třeba dělat až podle konečné podoby skutečně platných právních textů.
Evropská komise už s Varšavou vede „dialog“ ohledně stavu právního státu v zemi v souvislosti s postupem vlády a PiS vůči ústavnímu soudu. Postup evropské exekutivy však zatím chování polské vlády neovlivnil.
Procedura může teoreticky, pokud to jednomyslně schválí členské země EU, skončit v souladu s unijní smlouvou odebráním například hlasovacích práv Polsku v Radě EU. Maďarský premiér Viktor Orbán už ale dal najevo, že Varšavu v jejím sporu s Komisí hodlá podpořit.
