Král Saúdské Arábie Salmán jmenoval svého syna Muhammada novým korunním princem. V této roli vystřídal Muhammada bin Najífa Saúda. Jednatřicetiletý Muhammad bin Salmán se stal prvním mužem v následnictví trůnu, královým výnosem byl rovněž povýšen na místopředsedu vlády, přičemž zůstal ministrem obrany. Král Salmán také dekretem pozměnil systém následnictví trůnu, které bylo dosud záležitostí výhradně synů zakladatele království Abdal Azíze.
Povýšení Muhammada bin Salmána se sice očekávalo, ale oznámeno bylo překvapivě v době, kdy Rijád řeší krizi kolem Kataru a Íránu. Spolu se svými spojenci s Katarem přerušil diplomatické styky a zavedl sankce za to, že Katar podle něj podporuje radikální skupiny a udržuje blízké vztahy s Íránem.
Podle králova dekretu byl dosavadní korunní princ Saúdské Arábie Muhammad bin Najíf, který je královým synovcem, uvolněn ze všech svých dosavadních funkcí. V křesle ministra vnitra ho nahradí třiatřicetiletý princ Abdal Azíz bin Saúd bin Najíf, na kterého přechází agenda protiteroristických operací a domácí bezpečnosti.
Předání pozic mezi Muhammadem bin Najífem a Muhammadem bin Salmánem se uskutečnilo v Mekce a přenášela ho saúdskoarabská televize. „Budu teď odpočívat, bůh ti pomáhej,“ sdělil svému nástupci, který mu políbil ruku v pokleku.
Princ dosud řídil operace v jemenské válce
Muhammad bin Salmán byl dosud Najífovým zástupcem, ale měl velké pravomoci, kromě jiného řídil operace své země v jemenské válce. Rozhodoval také o energetické politice a měl na starosti ekonomické reformy, které mají království pomoci vymanit hospodářství ze závislosti na ropě.
Muhammadovo povýšení schválila králova poradní rada a v Mekce se má večer konat veřejný občanský slib poslušnosti novému korunnímu princi.
Dekretem byl změněn text dosavadního zákona o následnictví na následující znění: „Vláda přechází na syny krále-zakladatele Abdal Azíze ibn Abdar Rahmána Fajsala Saúda a na děti jejich dětí.“
Stabilita a jistota pro další desítky let
Odborník na Blízký východ Kristian Coates Ulrichsen řekl, že změna určila politiku Saúdské Arábie na mnoho desetiletí a skoncovala s nejistotou. „Bude zde (princ Muhammad) 50 let. Určuje to směřování Saúdské Arábie v 21. století,“ sdělil Ulrichsen.
John Sfakianakis z rijádského výzkumného centra pro Perský záliv považuje změnu „za významné povzbuzení ekonomickému reformnímu programu Vision 2030“. Profesor z Princetonské univerzity Bernard Haykel řekl, že král svým dekretem zabránil možným sporům o následnictví. „Je to hladké a nekrvavé předání. Otázky následnictví teď budou jasnější…nehrozí už pochyby o to, kdo bude příštím vládcem,“ sdělil Haykel.
Saúdská Arábie už dva roky provádí reformy, snižuje štědré subvence a ohlásila plán částečné privatizace státní ropné společnosti Aramco. Muhammad bin Salmán loni ohlásil, že chce skoncovat se „závislostí“ své země na těžbě ropy.
Jak napsala agentura Reuters, do Salmánova jmenování králem v roce 2015 byl jeho syn Muhammad v Saúdské Arábii téměř neznámý. Situace se ale za dva roky změnila a jeho portréty teď zdobí zdi, okna automobilů a jsou využívány k reklamě.
Kromě toho, že dostal na starost ministerstvo obrany s jedním z nejvyšších rozpočtů na světě, stojí princ také v čele rady pro ekonomické a rozvojové záležitosti, což je skupina ministrů, kteří se každý týden scházejí a rozhodují o ekonomických a sociálních otázkách.
Muhammad bin Salmán zaujímá jednoznačně kritický postoj k Íránu, který je dlouhodobým soupeřem Saúdské Arábie. V květnu princ řekl, že Írán usiluje o to získat kontrolu nad islámským světem a šířit šíitskou doktrínu.
I když je v Saúdské Arábii princ Muhammad populární, je také kritizován za vedení války v Jemenu. Saúdská Arábie se do ní zapojila jako vůdčí síla arabské letecké koalice a bojuje na straně jemenské vlády proti jemenským šíitským povstalcům. Za více než dva roky se jí ale nepodařilo šíity, jež podporuje Írán, porazit ani vytlačit z jemenské metropole Saná. Koalice také sklízí kritiku za nepřesnost svých vojenských operací, protože při nich umírají civilisté.
