Tisíce Bělorusů demonstrovaly v Minsku proti Lukašenkovu dekretu

Tisíce Bělorusů vyšly v pátek do ulic hlavního města, aby protestovaly proti dekretu prezidenta Alexandra Lukašenka „o předcházení sociálnímu příživnictví“. Nařízení ukládá zvláštní daň lidem nepracujícím po celý rok na plný úvazek. „Tak velká demonstrace nebyla v Minsku od roku 2010,“ napsal zpravodajský server Belorusskij partizan, podle kterého do ulic vyšlo několik tisíc rozhněvaných demonstrantů. Mnozí prý přišli ze solidarity se svými příbuznými, anebo známými, kteří obdrželi poštou výzvu k uhrazení daně.

Agentura Reuters odhadla počet účastníků na přibližně dvě tisícovky, agentura AP na několik tisíc. Každopádně šlo o jednu z největších demonstrací v zemi s autoritářským režimem v posledních letech.

„Moje holka je teď příživnice, a tak jsem ji přišel podpořit a protestovat proti absurdnímu nařízení,“ prohlásil jeden z demonstrantů. „Nezaplatím! Je to absurdní, je to návrat k feudalismu,“ tvrdil další z demonstrantů, který o práci přišel a novou si nedokázal opatřit.

Opoziční předáci přislíbili další demonstraci 25. března, pokud do té doby nebude sporný dekret odvolán. „Jestli se nás sejde desetinásobek, tak nejen zrušíme dekret, ale sesadíme tuto chamraď,“ burcoval jeden z řečníků. „Odejděte!“ skandoval dav.

Přítomnost policie byla podle Reuters minimální, úřady ani nepodnikly pokus demonstraci zabránit. Policisté se po skončení akce snažili zadržet anarchisty, ti je však odrazili. Anarchisté přišli na demonstraci nejlépe vybaveni - s dýchacími přístroji, plynovými maskami, s dýmovnicemi a petardami.

Demonstrace obyčejných Bělorusů

Přišlo také hodně lidí bez vyhraněné politické orientace: „Obyčejní Bělorusové, hodně čtyřicátníků a padesátníků, střední vrstva, hodně párů,“ vylíčil Belorusskij partizan. Pochod provázelo veliké množství přihlížejících, řidiči aut houkáním vyjadřovali své sympatie.

Kontroverzní dekret, přezdívaný lidově „zákon proti příživnictví“, ukládá lidem, kteří odpracují méně než 183 dnů v roce, zaplatit vládě náhradu za ušlé daně, což v přepočtu činí zhruba 6400 korun. Ti, kdo jsou zaregistrováni na úřadech jako nezaměstnaní, musí ve své obci provádět prospěšné práce za ekvivalent asi 250 korun měsíčně, což ale většina lidí nedělá. Podle úřadů zvláštní daň podle dekretu mělo odvést státu zhruba 470 000 lidí, ale učinila tak jen desetina.

Dekret platí od roku 2015 a vzhledem k poklesu běloruské ekonomiky je přijímán velmi špatně. Protivládní protesty jsou vzácné v zemi, jejíž vůdce Lukašenko se hrdě chlubí titulem „poslední diktátor v Evropě“, kterým jej původně obdařila šéfka americké diplomacie. Právě Condoleezza Riceová před více než deseti lety označila Bělorusko za „poslední skutečnou diktaturu uprostřed Evropy“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie nařídila kvůli požárům další evakuace. S plameny stále bojují i ve Španělsku

Francie dál bojuje s požáry, dalších 55 tisíc obyvatel se musí evakuovat z vesnic v okolí Bordeaux. Plameny se dál šíří od pobřeží směrem do vnitrozemí. Francie aktuálně eviduje celkem asi třicet aktivních ohnisek. Jižně od Bordeaux byla do odvolání přerušena železniční doprava i dálnice do Španělska. Požáry dál zuří i ve Španělsku, premiér Pedro Sánchez uvedl, že jeho zemi čekají ještě těžké hodiny, informuje agentura AFP.
01:32Aktualizovánopřed 53 mminutami

USA a Írán zastavily útoky kvůli jednáním o Hormuzu

Spojené státy a Írán poslední dva dny pozastavily vzájemné vzdušné útoky na Blízkém východě kvůli jednání ománské delegace v Teheránu o otevření Hormuzského průlivu. Uvedla to televize CBS News s odvoláním na informované zdroje z regionu.
21:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusové opět zabíjeli na Ukrajině, zasáhli obchody v Černihivu a Kryvém Rihu

Ruský dron zasáhl supermarket v severoukrajinském městě Černihiv, zabil dva lidi a dalších dvacet pět zranil. Úder na hypermarket ve městě Kryvyj Rih způsobil rozsáhlý požár. Při útoku na východoukrajinský Charkov zahynula čtyřicetiletá žena, devět lidí včetně desetiletého chlapce bylo zraněno. Agentura AFP píše, že podle Moskvy naopak šest lidí zahynulo při ukrajinských útocích v Rusku a v okupované části Ukrajiny. Rusové podle tiskových agentur také tvrdí, že dobyli na východě Ukrajiny další vesnici.
14:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Policie zastřelila podezřelého z útoku v Berlíně

Policie v Berlíně potvrdila, že zastřelila muže, který je podezřelý ze sobotního útoku na manifestaci na podporu práv komunity LGBT+. Tento člověk na policisty útočil bodnou zbraní. Jeho útok v centru německé metropole si v sobotu večer vyžádal jednu oběť na životě a 29 zraněných.
19:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok v Berlíně byl dle všeho islamistický terorismus, řekl německý ministr

Sobotní útok při manifestaci za práva komunity LGBT+ v Berlíně byl podle všeho islamistický terorismus, řekl německý ministr vnitra Alexander Dobrindt. Incident si podle něj vyžádal jednu oběť a 29 zraněných. V neděli večer policie podezřelého muže zastřelila. České ministerstvo zahraničí nemá žádné informace o tom, že by se útok nějak dotkl tuzemských občanů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rumunská stíhačka F-16 sestřelila dron, od pátku již třetí

Rumunská stíhačka F-16 v neděli nad Černým mořem sestřelila dron, který narušil rumunský vzdušný prostor. Na síti X to oznámilo ministerstvo obrany této členské země Severoatlantické aliance. Jde už o třetí dron, který od pátku rumunské letectvo zneškodnilo. Bukurešť si kvůli tomu předvolala ruského velvyslance.
11:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusko-americká posádka po osmi měsících na ISS přistála v Kazachstánu

Po osmi měsících na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) dva ruští kosmonauti a jeden americký astronaut bezpečně přistáli v kazašské stepi, informují tiskové agentury. Rusové Sergej Kuď-Sverčkov a Sergej Mikajev spolu s Američanem Chrisem Williamsem hladce přistáli pomocí padáků v lodi Sojuz MS-28 jihovýchodně od kazachstánského města Žezkazgan.
před 9 hhodinami

Přeshraniční eRecepty jsou v kurzu, tuzemské lékárny jich vyřizují stále víc

Zahraniční pacienti si v českých lékárnách vyzvedávají léky na elektronický recept ze svého domovského státu čím dál častěji. Za necelých sedm měsíců letošního roku lékárníci odbavili víc přeshraničních eReceptů než za celý loňský rok, vyplývá z aktuálních statistik Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Léky si v tuzemsku nejčastěji vyzvedávají Poláci, zatímco Češi s eRecepty většinou míří do Chorvatska. Systém nyní propojuje Česko s jedenácti evropskými státy a v dohledné době by k nim mohla přibýt Francie nebo Německo.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.