Novým německým prezidentem bude Frank-Walter Steinmeier

3 minuty
Steinmeier byl podle očekávání zvolen do funkce německého prezidenta
Zdroj: ČT24

Dlouholetý ministr zahraničních věcí a sociální demokrat Frank-Walter Steinmeier se stane v pořadí 12. německým prezidentem. Velkou většinou hlasů byl zvolen Spolkovým shromážděním, když se pro něj vyslovilo 931 z celkového počtu 1239 volitelů. Jedenašedesátiletý Steinmeier vystřídá 19. března v úřadu Joachima Gaucka, který se v 77 letech rozhodl odejít do politického důchodu.

Vládní koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD) se na Steinmeierově kandidatuře domluvila loni v listopadu. Koaliční strany drží v obou komorách parlamentu skoro tři čtvrtiny křesel, Steinmeier byl tedy podle očekávání zvolen již v prvním kole hlasování.

Žádný z jeho protikandidátů se mu ani vzdáleně nepřiblížil. Politolog z univerzity v Kolíně nad Rýnem Christoph Butterwegge nominovaný stranou Levice dostal 128 hlasů, místopředseda Alternativy pro Německo Albrecht Glaser 42 hlasů, z německé televize známý právník Alexander Hold navržený stranou Svobodných voličů 25 hlasů. Poslední kandidát Engelbert Sonneborn, kterého nominoval jeho syn a člen sboru volitelů, satirik Martin Sonneborn, obdržel deset hlasů. Přes 100 hlasujících se zdrželo.

Steinmeier volbu, jak je v Německu zvykem, přijal. Naplňuje ho velkou radostí a respektem a dodává mu odvahy, podotkl také. Odvahu chce Německu dodávat také on. 

„Milí spoluobčané, buďme odvážní,“ vyzval Němce Steinmeier. Lidé podle něj zvláště v takto bouřlivých dobách musí bojovat za uchování svobody a demokracie ve sjednocené Evropě. „Tento základ musíme společně bránit. Není nezranitelný, ale jsem pevně přesvědčen, že je silný,“ prohlásil.

Pro ČR je nesmírně důležité, když nastupující německý prezident říká, že je pro Německo velkou poctou, když jej dnes jiné země vidí jako povzbuzení na cestě k demokracii nebo její obraně. To ne proto, že by v Německu bylo vše dobré a dokonalé, ale proto, že Německo ukázalo, že se lze poučit z historie, přijmout odpovědnost, rozlišovat mezi pravdou a lží a snažit se dělat svět trochu lepším. Takové Německo bude vždy naším spojencem a dobrým sousedem.
Lubomír Zaorálek

Pozitivní reakce

Gratulace kancléřky Angely Merkelové novému německému prezidentovi
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

Volbě Steinmeiera se dostalo velmi pozitivních reakcí. Německá kancléřka a šéfka CDU Angela Merkelová je přesvědčena, že dlouholetý politik bude vynikajícím prezidentem Německa. Předseda bavorské CSU Horst Seehofer má zase za to, že si Steinmeier, který je dlouhodobě nejpopulárnějším politikem Německa, v úřadu povede stejně dobře jako jeho předchůdce Gauck.

Český premiér Bohuslav Sobotka v reakci na Steinmeierovo zvolení vyzdvihl jeho postoje k evropské spolupráci i k česko-německým vztahům. Krok německých volitelů uvítal i šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek, podle něhož je Steinmeierovo zvolení zárukou rozumu a rozvážnosti. Podobně se vyjádřili i další čeští politici.

Hlasem rozumu bude Steinmeier také podle šéfky diplomacie Evropské unie Federiky Mogheriniové. Ruský prezident Vladimir Putin řekl, že Steinmeier svým dílem přispěje k rozvoji rusko-německých vztahů. 

Nejvyšší notář a morální autorita

Němci nevolí prezidenta přímo, ale prostřednictvím takzvaného Spolkového shromáždění. Jde o sbor volitelů složený z 630 poslanců Spolkového sněmu a stejného počtu zástupců spolkových zemí.

Role německého prezidenta je spíše reprezentativní. Na žádost spolkového sněmu jmenuje a odvolává kancléře, uzavírá mezinárodní smlouvy nebo vyhlašuje a podepisuje zákony a zastupuje zemi navenek. Většina rozhodnutí prezidenta ale musí být kontrasignována.

„Je to především reprezentační funkce, což bude pro Steinmeiera trochu obtížné, zatím hodně rozhodoval, byl vedoucím představitelem státu v zahraničních stycích,“ poznamenal Vladimír Handl z Ústavu mezinárodních vztahů.

„Také se říká, že německý prezident je nejvyšší notář, stvrzuje svým podpisem všechny zákony, takže to je také důležitá funkce. Ale asi ta nejdůležitější funkce, která se vykrystalizovala během historického vývoje Německa po druhé světové válce, je to, že oslovuje morální a etické aspekty politiky jak vůči vládě, tak směrem k veřejnosti,“ dodal Handl.

5. ledna 1956 - Narodil se v západoněmeckém Detmoldu.

1974-1976 - Absolvoval vojenskou službu.

1975 - Vstoupil do Sociálnědemokratické strany Německa (SPD).

1986 - Druhou státní zkouškou z práva ukončil studia práv a politologie na univerzitě v Giessenu, kde poté působil jako vědecký pracovník na katedře veřejného práva a politické vědy.

1991 - Získal doktorát a nastoupil jako referent pro mediální právo a politiku v kanceláři spolkové země Dolní Sasko. Tak se seznámil s tehdejším premiérem této země Gerhardem Schröderem. Později se stal například ředitelem Schröderova kabinetu.

1995 - Oženil se s Elke Büdenbenderovou, mají spolu dceru.

1998 - Nastoupil do funkce státního sekretáře německého kancléře, kterým se po vítězství SPD ve volbách stal Gerhard Schröder.

1999-2005 - Ředitel úřadu spolkového kancléře Gerharda Schrödera.

2005-2009 - Ministr zahraničních věcí SRN v první vládě velké koalice Angely Merkelové a od roku 2007 i vicekancléř v tomto kabinetu.

2007 - Jako šéf diplomacie ohajoval před parlamentním vyšetřovacím výborem svůj postup v případu německo-tureckého vězně Murata Kurnaze, který byl podezřelý z terorismu a několik let byl držen na americké základně Guantánamo.

2008 - Čelil podezření, že dva agenti německé zahraniční rozvědky BND působící v Bagdádu pomáhali spojeneckým jednotkám vedeným Američany během bojů za svržení režimu Saddáma Husajna v roce 2003. Steinmeier měl v té době v kancléřství na starosti právě tajné služby.

2008-2009 - Dočasný předseda SPD.

2009 - Kandidát SPD na kancléře, strana ale skončila ve volbách na druhém místě a odešla do opozice.

2009-2013 - Předseda poslaneckého klubu SPD ve Spolkovém sněmu.

2010 - Podstoupil operaci, při níž daroval své těžce nemocné manželce Elke
ledvinu.

2013 - Ocitl se v podezření, že opisoval ve své doktorské práci. Podle komise univerzity nepodváděl.

2013-2017 - Ministr zahraničí v další vládě velké koalice Angely Merkelové. Jako šéf diplomacie podepsal v roce 2015 s českým ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem deklaraci o česko-německém strategickém dialogu, která navazuje na smlouvu o dobrém sousedství mezi Československem a Německem z roku 1992 a na česko-německou deklaraci podepsanou o pět let později.

2017 - Zvolen německým prezidentem.

Frank-Walter Steinmeier
Zdroj: Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 mminutou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 36 mminutami

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 2 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...