Setkání Trumpa a Romneyho: Pouhé otupování hran, či nabídka ministerské funkce?

Zvolený americký prezident Donald Trump pokračuje ve výběru kandidátů do svého kabinetu. Ve Washingtonu se setkal s Mittem Romneyem, jedním ze svých nejhlasitějších kritiků uvnitř republikánské strany. Podle amerických médií by mohl být Romney jedním z kandidátů na pozici ministra zahraničí.

Mitt Romney se sám ucházel o prezidentskou funkci, v roce 2012 ale neuspěl v souboji proti Baracku Obamovi.

Během letošních voleb byl Romney velkým Trumpovým kritikem. Newyorského miliardáře označil mimo jiné za „falešného“. Trump ho zase nazval „zoufalcem“ a jeho kampaň z roku 2012 označil za „nejhorší ze všech“. Po Trumpově vítězství se ale postupně začali usmiřovat, Romney Trumpovi dokonce zavolal, aby mu pogratuloval.

„Schůzka má ukázat, že Trump je ochoten oslovit i jiný proud uvnitř republikánské strany. Romney je všeobecně považován za zástupce umírněnější a tradičnější linie,“ podotkl zpravodaj ČT Martin Řezníček. Případné jmenování Romneyho by zřejmě vneslo do administrativy napětí, na druhou stranu by mohlo uklidnit část voličů.

Setkání obou politiků trvalo zhruba hodinu a dvacet minut. Podle Trumpa proběhl rozhovor „skvěle“, Romney poznamenal, že spolu vedli hlubokou diskusi ohledně hrozeb dnešního světa.

Mluvčí Trumpova týmu Sean Spicer řekl, že se zvolený prezident chce setkat s nejlepšími a nejkvalitnějšími lidmi, kteří budou schopni posunout Spojené státy kupředu. Podle Spicera není až tak důležité, jestli tyto osobnosti s Trumpem ve všem souhlasí, či nikoliv.

Donald Trump hodlá vést rozhovory s adepty na pozice ve své administrativě celý víkend.

Dosud si nastupující prezident vybral poradce pro otázky národní bezpečnosti, kterým bude penzionovaný generál Michael Flynn, ministerstvo spravedlnosti povede alabamský senátor Jeff Sessions a novým ředitelem Ústřední zpravodajské služby (CIA) se stane kongresman Mike Pompeo. Demokraté zkritizovali zejména výběr Sessionse kvůli jeho údajným rasistickým výrokům z minulosti.

Nahrávám video

Trump zaplatí 25 milionů dolarů jako mimosoudní vyrovnání „svým“ studentům

Během příprav na nástup do funkce se Trump rozhodl v rámci mimosoudního vyrovnání vyplatit studentům někdejší Trumpovy univerzity 25 milionů dolarů (638 milionů Kč).

Nově zvolený prezident čelil třem hromadným žalobám kvůli takzvané Trumpově univerzitě, neakreditované virtuální podnikatelské škole, která od roku 2005 do roku 2010 nabízela například realitní a podnikatelské kurzy.

Žalobci, kterých bylo více než šest tisíc, tvrdili, že instituce používala podvodné marketingové praktiky a agresivní prodejní taktiky. Univerzita je měla připravit až o 40 milionů dolarů. Studenti z několika států v žalobě uvedli, že program podvodně sliboval školitele osobně vybrané Trumpem a zavádějící byl podle nich i název univerzita.

Soud týkající se jedné z žalob se měl konat 28. listopadu v San Diegu a Trumpa jako svědka předvolaly obě strany. Soudu měl předsedat Gonzalo Curiel, kterého Trump během prezidentské kampaně označil za podjatého kvůli tomu, že má mexický původ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2595, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2595, uvedla podle světových agentur ve čtvrtek večer (v pátek nad ránem SELČ) prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června stále pokračuje, dodala politička, podle níž živel zcela zničil 189 domů. Pohřešováno je několik desítek tisíc lidí.
04:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 7 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 9 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 13 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 13 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 13 hhodinami

Evropský pohled