USA se připravují na dobytí Rakka, syrské bašty islamistů

Koalice vedená Spojenými státy se už intenzivně připravuje na zahájení operace zaměřené na dobytí samotné bašty Islámského státu - syrského města Rakka. Na zasedání ministrů obrany hlavních zemí bojujících proti IS to oznámil americký zástupce Ashton Carter. V současné době pokračuje ofenziva na Mosul, iráckou baštu islamistů.

Carter zároveň prohlásil, že přípravy se nijak neopozdily. Reagoval tak na projevy znepokojení svých kolegů v čele s francouzským ministrem obrany Jeanem-Yvesem Le Drianem, kteří kritizovali fakt, že se o město ještě nebojuje.

Podle agentury AP se zejména Francouzi obávají, že dokud nebude IS vojensky zlomen, hrozí v jejich zemi teroristické útoky podobného rozsahu jako loni v listopadu, kdy v Paříži přišlo o život 130 lidí. Jiné zdroje k tomu neoficiálně dodávají, že si přejí dosáhnout přesvědčivých výsledků na blízkovýchodním bojišti před prezidentskými a parlamentními volbami na konci jara příštího roku.

Osvobodit Rakka musí místní jednotky, míní Carter

obrázek
Zdroj: ČT24

Carter nicméně připustil, že ještě není jasno, které síly by měly dobývat Rakka v rámci pozemní operace. Plánuje se, že se tak stane na základě stejného principu jako v případě Mosulu, tedy že půjde zejména o místní jednotky.

„Která vojenská síla obsadí Rakka? Strategickým principem koalice je, že musí jít o efektivní a motivované místní síly, které musíme identifikovat a kterým musíme umožnit zasáhnout,“ řekl Carter. „To lze provést pomocí lidí, kteří tam žijí. Budeme se totiž snažit o trvalou porážku IS a trvalé porážky nelze dosáhnout vnějšími silami,“ dodal šéf Pentagonu.

Rakka je jednou ze dvou hlavních bašt radikálů z Islámského státu. Tou druhou je severoirácký Mosul, proti kterému vedou už přes týden pozemní ofenzivu irácké a kurdské síly. Podle posledních informací se irácké speciální jednotky dostaly do vzdálenosti dvou kilometrů od města. Během akce, na které se kromě irácké armády podílí i kurdští pešmergové, Turci a západní koalice, bylo osvobozeno na 90 vesnic v okolí Mosulu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...