Elitní irácká jednotka je dva kilometry od Mosulu

Nahrávám video
Horizont ČT24: Irácké jednotky jsou dva kilometry od Mosulu
Zdroj: ČT24

Irácké jednotky dál postupují ke strategické baště Islámského státu v Iráku - dvoumilionovému Mosulu. Jedna z elitních milic se přiblížila zhruba dva kilometry od hranic města. Radikálové se mezitím snaží odvést pozornost od Mosulu - jejich nejnovějším cílem je západoirácké město Rutba.

Irácké síly spolu s Kurdy už osvobodili na 90 vesnic a zabili 800 bojovníků IS. Museli přitom zneškodnit na 400 výbušných zařízení a čelit sebevražedným útočníkům. IS se ale daří některé vesnice dobývat zpět, protože vojáci v nich nezůstávají.

Brzy se mají do útoku na Mosul zapojit další jednotky irácké armády, která pro ofenzívu připravila 30 tisíc vojáků. Ti se opírají o leteckou podporu USA a jejich spojenců. Mosul brání podle iráckých odhadů 5000 až 6000 bojovníků IS. Navzdory irácké převaze se neočekává, že by dobývání města proběhlo hladce, a to i vzhledem k vysokému počtu civilistů přítomných v tomto druhém největším iráckém městě. V Mosulu je mezi 1,5 až 2 miliony lidí.

Nahrávám video
Irácká armáda čelí v Mosulu minám a protiútokům islamistů
Zdroj: ČT24

Rutbu obývá asi 22 tisíc lidí, většinou sunnitů. IS jej obsadil v létě 2014, před pár měsíci byl ale poražen. Město patřilo k centrům sunnitského odboje proti šíitské vládě, která se ujala moci po svržení Saddáma Husajna v roce 2003. Irácká armáda už na místo povolala posily.

Islamisté se už několikrát objevili i v Kirkúku, kde zemřelo na 80 lidí. „Bezpečnostní složky je jednoho po druhém zlikvidovaly. Sláva bohu jsme teď v bezpečí,“ podotkl majitel místního obchodu. Džihádisté zaútočili v pondělí i v Sindžáru – také tam je ale zastavili Kurdové.

Taktika IS? Tunely, živé štíty, miny a sebevrazi

Koalice je nyní pouhých pár kilometrů od Mosulu. Irácké síly spolu s Kurdy a západními spojenci tvoří 90tisícovou vojenskou sílu, proti níž musí zaujmout pár tisícovek bojovníků IS zvláštní taktiku. Nastražili nejrůznější pasti a dopředu posílají sebevražedné atentátníky.

Podle jednoho kurdského generála Bajata Mzuriho zabily nastražené bomby víc vojáků, než jich zemřelo přímo v boji s IS. „Dávají je na silnice, do domů. Osvobodíme vesnici a jsou všude – lidé přijdou domů, otevřou dveře nebo lednici a ono to vybuchne,“ řekl CNN.

Iráčtí uprchlíci
Zdroj: Zohra Bensemra/Reuters

Vyčistit vesnice od těchto nástrah je zdlouhavá a nebezpečná práce, která může trvat měsíce, prohlásil generál. Už třetí člen jeho týmu, specialista na zneškodňování bomb, prý zemřel, když se snažil dělat svou práci.

Klíčovou obrannou strategií IS je také výstavba sofistikované sítě tunelů v Mosulu i okolních městech, která umožňuje bojovníkům rychle utéct, přesouvat zbraně a zůstat přitom skryti před koaličními letouny. IS pak může náhle zaútočit na vojáky tam, kde to nečekají.

Džihádisté zabili desítky vesničanů – oslavovali příchod vojáků

IS rovněž používá civilisty jako živé štíty a tvrdě trestá za zradu. Mluvčí OSN oznámil, že IS v oblasti Mosulu povraždil 50 bývalých policistů, našla se těla 70 zabitých vesničanů a 15 dalších, které radikálové naházeli do řeky.

Podle informací CNN zabili radikálové v sobotu v noci v osvobozené vesnici poblíž Nimrúdu 40 osob, které předtím vítaly irácké síly. Jeden z bývalých členů mosulské městské rady řekl americké televizi, že džihádisté si počkali, až vojáci z města odejdou a pak je zavraždili.

Podle CNN koalice nenechává v osvobozených vesnicích vojáky, a tak se IS podařilo některé v předchozích dnech dobýt zpět. Šíitské polovojenské oddíly mezitím podle svého mluvčího dostaly rozkaz vybojovat město Tall Afar a bránit členům IS uprchnout z Mosulu do Sýrie. Tall Afar leží asi 60 kilometrů západně od Mosulu.

Mosulská ofenziva
Zdroj: AFP/ČT24

O postupu proti islamistům i o ochraně civilistů během útoku budou jednat v Paříži ministři zemí bojujících proti IS. Schůzky se zúčastní třináct zemí – mimo jiné třeba zástupci Iráku, Turecka a Spojených států.

Útok chystá i Turecko - přes odpor Bagdádu

Do bojů v Iráku chce zasáhnout také Turecko. Jeho představitelé v minulosti oznámili, že do bojů o Mosul bude nasazena také turecká armáda, vláda v Bagdádu s tím ale nesouhlasí. Turecko chce aktivněji postupovat proti bojovníkům turecké Strany kurdských pracujících (PKK), kteří působí na severu Iráku. Premiér nevyloučil ani pozemní operace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 5 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...