V americkém Charlotte byl vyhlášen zákaz nočního vycházení

Už třetí noc demonstrovaly stovky občanů ve městě Charlotte v americkém státě Severní Karolína na protest proti policejnímu násilí proti černochům. Na rozdíl od předchozích dnů se ale tentokráte lidé nedopouštěli násilností. Většina z nich také dodržela noční zákaz vycházení, který vyhlásila starostka Jennifer Robertsová.

Dění v Charlotte je překvapivější než to, co jsme sledovali třeba ve Fergusonu nebo v Minneapolis. Charlotte bylo totiž dáváno za příklad toho, že Amerika může fungovat i na Jihu. Teď je ten obraz otřesen.
Daniel Anýž
redaktor Newsweeku

Podle agentury AP byly demonstrace ze čtvrtka na pátek ve srovnání s předchozími dny relativně poklidné. Dav lidí ve městě se dožadoval zveřejnění policejní nahrávky, na níž je zachyceno zastřelení černocha Keitha Lammonta Scotta. Někteří protestující krátce zablokovali křižovatku u sídla Bank of America a vstupní portál k radnici, k žádnému ničení majetku ale nedocházelo.

Demonstrace sledovaly silné oddíly policie a Národní gardy. Zasáhly slzným plynem a střelbou gumovými projektily v okamžiku, kdy se dav pokusil zablokovat dopravu na přilehlé federální dálnici. O zatýkání či zranění osob zatím nejsou žádné zprávy.

O půlnoci místního času (v šest hodin ráno středoevropského času), kdy začal platit zákaz vycházení, se podle AP většina demonstrantů rozešla do domovů. Policie se nesnažila zatýkat ty, kteří zůstali v ulicích, podle velitele zásahu to neudělá, dokud nedojde k násilnostem.

2 minuty
Na demonstranty v Charlotte dohlíží policie a oddíly Národní gardy
Zdroj: ČT24

Protesty v Charlotte propukly poté, co třiačtyřicetiletého černocha Scotta zastřelil policista, rovněž černoch. První demonstrace se konala už v noci na středu a zraněno při ní bylo 16 policistů. V noci na čtvrtek bylo zraněno dalších devět lidí.

Někteří demonstranti zákaz vycházení ignorovali

Podle Robertsové platí zákaz vycházení od půlnoci do šesté hodiny ranní. Zrušen bude až po odvolání mimořádného stavu nebo zvláštním výnosem radnice. Podle AFP nicméně demonstranti nové nařízení ignorovali.

Za Scottovu smrt je zodpovědný černošský policista Brentley Vinson, který byl už postaven mimo službu. Spolu s kolegy se pokoušel Scotta zatknout. Policisté se podle výpovědí cítili být ozbrojeným mužem ohroženi, proto po něm začali střílet. Podle některých svědků ale Scott držel knihu, nikoliv zbraň.

Policie má k dispozici nahrávku, která zachycuje Scottovu smrt. Šéf policie v Charlotte Kerr Putney však nepředpokládá zveřejnění záznamu, které demonstranti vyžadují. Mohlo by to prý ohrozit vyšetřování incidentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...