Konflikty 2015: Ruský zásah v Sýrii a boje s islamisty zastínily ukrajinské přestřelky


30. 12. 2015Aktualizováno30. 12. 2015, 18:52|Zdroj: ČT24, ČTK

Boje v Sýrii a Iráku vyhnaly v roce 2015 z domovů další desetitisíce lidí. Řada z nich tvoří migrační vlnu, která zastihla Evropu zcela nepřipravenou. Islamisty se snaží porazit rozrůstající se mezinárodní koalice a letos v Sýrii poprvé zasáhlo i Rusko. Moskva tvrdí, že cílí na teroristy, podle Západu ale likviduje i umírněné rebely. Ozývají se navíc hlasy, že šéf Kremlu posvětil akci v Sýrii, aby se zapomnělo na Ukrajinu. I přes příměří jsou z Donbasu hlášeny přestřelky - tamní konflikt má už více než 9 tisíc obětí.

Nový rok začal na východní Ukrajině ve znamení přestřelek a ofenzivy separatistů. Ukrajinské síly po dlouhých týdnech střetů prohrály boj o doněcké letiště. Ke konci ledna zemřely při krveprolití v Mariupolu desítky lidí - rebelové vinu odmítli, podle OSN se ale na obytnou čtvrť střílelo právě z území ovládaného povstalci.

Koncem ledna obklíčili separatisté ukrajinské vojáky v Debalceve. Z města byly evakuovány stovky civilistů, než v polovině února definitivně padlo do rukou rebelů. O život přišly podle povstalců až tři tisíce Ukrajinců.

GALERIE
Ukrajinská krize v roce 2015

Bod zlomu – jednání v Minsku

Bod zlomu přišel s únorovým summitem v Minsku, z něhož vzešla klíčová dohoda o příměří, stažení těžkých zbraní a dalších bodech, které mají postupně vést k míru v Donbasu. Jednání se zúčastnili prezidenti Francie, Ruska a Ukrajiny, ale i německá kancléřka. Dohody podepsali i zástupci povstalců.

Po Minsku a dobytí Debalceve obě strany konfliktu hlásily spíš menší přestřelky, zejména v okolí Doněcku a Mariupolu. Začaly dlouhé měsíce dohadování o to, kdo a do jaké míry stáhl nebo nestáhl těžké zbraně z fronty.

Moskva dál odmítá obvinění ze strany Západu, že podporuje separatisty zbraněmi a vojáky. V květnu zveřejnili spolupracovníci zavražděného ruského opozičního politika Borise Němcova zprávu „Putin. Válka“, v níž se mluví o stovkách Rusů padlých v Donbasu. Putin ale ke konci roku přiznal, že v Donbasu působí Rusové, kteří plní „vojenské úkoly“.

Závěr vyšetřování pádu civilního letadla na východě Ukrajiny

Od začátku září platí na východě Ukrajiny klid zbraní, který je ovšem místy stále porušován. Tisíce lidí čeká tvrdá zima, jelikož povstalci vykázali řadu humanitárních organizací z Luhanské i Doněcké oblasti.

Současná prozápadní vláda v čele s premiérem Arsenijem Jaceňukem mezitím čelí vlně kritiky kvůli své neschopnosti bojovat účinně s korupcí ve státní správě. Pádu koalice a větší nestability se obává i Západ, podle něhož žádná alternativa není.

Krym zůstává součástí Ruské federace, Tataři si stěžují na pronásledování

Stále také platí sankce, které uvalily západní země na Rusko kvůli anexi Krymu. Šéf Kremlu přiznal, že o anexi ukrajinského poloostrova sám rozhodl – prý šlo o prevenci, která měla zabránit válce. Řada obyvatel Krymu je se současnou situací spokojená, krymští Tataři ale mluví o pronásledování i vraždách.

Protiruští aktivisté nedávno odřízli Krym od proudu, když zničili dva rozvodné stožáry. Rusko následně pod dohledem samotného Putina spustilo druhou větev elektrického vedení, Krym je tak nyní na Ukrajině nezávislý.

Horizont ČT24: U Doněcku se dál střílí a smrt úřaduje i mimo bojovou zónu (zdroj: ČT24)

Zatímco na východě Ukrajiny přešly tvrdé boje v menší přestřelky, syrská občanská válka, která začala v roce 2011 protesty proti režimu Bašára Asada, se značně vyostřila. Boje s radikály z IS v Sýrii i Iráku vyhnaly ze země další desetitisíce lidí, kteří nyní míří i do Evropy. IS se navíc přihlásil k teroristickým útokům v Paříži, jež si vyžádaly 130 obětí, a jeho stoupenci spáchali řadu dalších atentátů po celém Blízkém východě včetně tuniského letoviska Sousse a zřejmě také Ankary.

Začátek roku proběhl ve znamení bojů o kurdské město Kobani na hranici s Tureckem, přičemž pešmergové nakonec IS z města vyhnali. Iráčanům se zase v dubnu podařilo dobýt zpět město Tikrít.

V květnu ale IS obsadil starověké syrské město Palmýra, které je na seznamu UNESCO. Radikálové už zničili několik místních chrámů a dalších památek. Ve stejném měsíci dobyli také klíčové irácké město Ramádí ležící pouhých 100 kilometrů od Bagdádu. Irácké armádě se podařilo vybojovat strategické Ramádí zpět až koncem prosince.

Jestliže byl rok 2015 rokem osvobození, bude rok 2016 rokem velkých vítězství, která přinesou konec přítomnosti DAIŠ v Iráku.
Hajdar Abádí
irácký premiér
GALERIE
Radikálové zničili kurdské Kobani i starověkou Palmýru

Radikálové v uplynulém roce pokračovali ve vraždách rukojmí – zveřejnili třeba video s upálením jordánského pilota. Ve známost vešla identita Džihádisty Johna – Brita, který na videjích podřezává zajatce.

Mezinárodní koalice se rozrostla, Rusko útočí na teroristy nezávisle

Na pozice IS útočila celý rok mezinárodní koalice vedená Washingtonem, k níž se nově připojily Francie, Velká Británie, Německo i Turecko, které ovšem útočí rovněž na kurdské povstalce. Američané také začali s výcvikem umírněných rebelů bojujících proti IS, program ale nebyl úspěšný, protože se někteří vycvičení povstalci dali na stranu radikálů. Pentagon proto program upravil.

Do bojů v Sýrii koncem září poprvé zasáhlo Rusko na žádost svého spojence Asada. Moskva oznámila, že útočí na teroristy, Západ ale od začátku tvrdí, že Moskva necílí na IS, ale především na umírněné rebely. Rusko zintenzivnilo nálety na IS hlavně po pádu airbusu v Egyptě a atentátech v Paříži.

Mezinárodní koalice je podle Asada v boji proti IS neúspěšná

Čím dál intenzivnější jsou rozhovory mocností o ukončení konfliktu. Výsledkem jednání ve Vídni je zatím prohlášení o nutnosti uzavřít příměří, hovoří se o volbách a zachování jednotné sekulární Sýrie. Příslušnou rezoluci už posvětila i Rada bezpečnosti OSN. V rezoluci se ale nehovoří o osudu syrského prezidenta. Zatímco Západ dál požaduje Asadův pád, Rusko, Írán nebo Čína za ním stojí.

Podle organizace Amnesty International páchají válečné zločiny Asadova armáda i povstalci. Syrský prezident to ale odmítá. K žádnému úmyslnému zabíjení civilistů nedochází, zdůraznil i v rozhovoru pro ČT. V létě se objevily také znepokojivé zprávy o tom, že IS použil chemické zbraně. Američané tvrdí, že si je teroristé sami vyrábějí.

  • IZRAEL A PALESTINA
  • Mírové rozhovory mezi Izraelci a Palestinci loni zamrzly. K válce v tomto roce nedošlo, desítky obětí si ale od září vyžádaly útoky nožem na Izraelce. Ty začaly hlavně kvůli sporům o posvátná místa na jeruzalémské Chrámové hoře, kde jsou dvě významné mešity a stával tam židovský chrám. V poslední době tam přicházelo stále více židů, kteří mají podle dlouhodobého ujednání právo místo jenom navštěvovat, ale ne se tam modlit.
  • Palestinci z rostoucího počtu příchozích, mezi nimiž byli také někteří členové izraelské vlády, usoudili, že Izrael chce dosavadní režim změnit a povolit tam i židovské modlitby, což by považovali za znesvěcení. Palestinci také dál brojí proti rozšiřování židovských osad na Západním břehu Jordánu. To se nelíbí ani Bruselu – Evropská komise chce zboží pocházející z okupovaného území označovat.
  • Palestinští politici se mezitím dál snaží bojovat za svůj stát. Zatímco v Izraeli zůstal po volbách premiérem odpůrce palestinského státu Benjamin Netanjahu, palestinský prezident Mahmúd Abbás se snaží získat podporu palestinské nezávislosti u OSN. Palestinská samospráva se také začlenila mezi země, které spadají pod jurisdikci Mezinárodního trestního soudu (ICC). Ramalláh chce pohnat před spravedlnost Izrael kvůli loňské válce v Pásmu Gazy.
  • NIGÉRIE
  • Už šest let válčí nigerijské síly s islamistickými milicemi Boko Haram, které v rámci svého boje za vyhlášení státu s přísnými islámskými pravidly zabily v posledních letech v Nigérii a okolních státech už více než 20 tisíc lidí. Příslušníci Boko Haram loni v dubnu unesli 276 dívek ze školy v Chiboku, z nichž se 57 podařilo uprchnout, zatímco osud dalších 219 zůstává nejasný.
  • Nigérie a sousední země ale letos spojily síly k útokům proti skupině a vytlačily ji z většiny území, která držela na severovýchodě země. Boko Haram od té doby páchá především jednotlivé útoky a sebevražedné atentáty.
  • JEMEN
  • V Jemenu od loňska bojují šíitští povstalci proti vládě, zemřelo už skoro šest tisíc lidí. Do konfliktu se v březnu vložila na straně prezidenta Hádího koalice, kterou vede Saúdská Arábie. Té se v létě podařilo osvobodit jihojemenský Aden, kam se uchýlila z exilu vláda i Hádí. Povstalci ale stále ovládají metropoli Saná. V současné době má platit několikaměsíční klid zbraní, který je ale místy porušován.
  • LIBYE
  • Od svržení Muammara Kaddáfího před čtyřmi roky je tento severoafrický stát rozdělen na dvě hlavní frakce. Metropoli Tripolis ovládá samozvaný kabinet a parlament, zatímco vláda a zákonodárný sbor uznávané mezinárodním společenstvím sídlí v Tobrúku na východě země.
  • Část Libye ovládá i Islámský stát. Právě tato země přitom slouží jako výchozí bod pro uprchlíky mířící z Afriky do Evropy. Západní mocnosti proto uvítaly prosincovou dohodu o vytvoření vlády národní jednoty, která by měla pomoci situaci stabilizovat.
  • EGYPT
  • Na egyptském poloostrově Sinaj působí radikálové hlásící se k Islámskému státu, kteří mají na svědomí smrt stovky policistů a vojáků. Islamisté jsou nespokojeni s režimem prezidenta Abdala Fattáha Sísího, který se dostal k moci po svržení islamisty Muhammada Mursího v červenci 2013.
  • Na Sinaji se také koncem října zřítil ruský letoun, který dopravoval turisty z letoviska Šarm aš-Šajch do Petrohradu a ve kterém zřejmě explodovala trhavina. Při útoku, k němuž se přihlásili členové IS, zahynulo všech 224 lidí na palubě letadla. K bombovým útokům ale dochází i v jiných částech země, například v metropoli Káhiře.
  • BURUNDI

    Jedenáctimilionovou africkou zemí násilí zmítá od dubna, kdy prezident Nkurunziza oznámil kandidaturu na třetí volební období v řadě, což opozice označila za neústavní. Ve sporných volbách v červenci si prezident zajistil vládu na dalších pět let. Podle OSN od dubna zahynulo při násilnostech přes 400 lidí. Téměř čtvrt milionu jich prchlo do sousedních zemí.
  • Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zaíd Husajn se obává, že Burundi je na pokraji občanské války. Vláda ale odmítla plán Africké unie (AU) nasadit v této zemi v rámci mírové mise až 5000 vojáků.
  • AFGHÁNISTÁN
  • Afghánistán po loňském ukončení bojové mise zahraničních jednotek čelí stále častějším útokům ze strany islamistického Talibanu. Povstalci letos krátce ovládli i jedno z největších afghánských měst Kunduz a v prosinci při útoku na letiště v Kandaháru zabili 50 civilistů.
  • Americký prezident Barack Obama přehodnotil koncem října svou afghánskou politiku a slíbil ponechat v asijské zemi stávajících 9800 amerických vojáků i po většinu roku 2016. Nyní působí v Afghánistánu jako poradci a cvičí afghánské bezpečnostní složky, mohou ale také provádět protiteroristické operace.
  • KOLUMBIE
  • V jihoamerické zemi se očekává brzké uzavření míru mezi tamní vládou a rebely z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC). Dohoda z poloviny prosince počítá s odškodněním lidí, které nějakým způsobem poškodily útoky vládních vojsk či povstalců.
  • Vláda přislíbila, že se postará o obnovu infrastruktury ve venkovských oblastech nejvíce zasažených boji, které za více než půlstoletí nejdelšího ozbrojeného konfliktu v Latinské Americe stály život přes 200 tisíc lidí.
  • V září se vláda s povstalci shodla na klíčovém požadavku amnestií pro všechny účastníky bojů vyjma těch, kteří budou nově vytvořenými zvláštními tribunály uznáni vinnými z válečných zločinů.