Ruská válka na Ukrajině vyburcovala většinu evropských zemí k tomu, aby upřely pozornost ke stavu svých armád. Zatímco vyzbrojování Velké Británie, která dlouho žila podle expertů v iluzi vlastní vojenské síly, provází problémy, Polsko už teď dává na obranu téměř pět procent HDP a mezi zeměmi NATO si udržuje náskok. Jedním z nejaktivnějších a nejambicióznějších aktérů je v současné době také Německo, kde poslanci v pátek schválili novou podobu vojenské služby.
Ruský vládce Vladimír Putin varuje, že jeho země je připravena na válku s Evropou. Britští představitelé si proto kladou otázku, jestli je na takový scénář připravená i jejich domovina. Jen patnáct procent obyvatel ostrovů si myslí, že ano. A co je horší – podle analýzy Sky News je o tom samém přesvědčen jen málokterý z někdejších britských ministrů obrany.
Podle nich tato jaderná velmoc příliš dlouho zanedbávala své ozbrojené složky a přesouvala prostředky jinam. „Nemáme dost munice, dostatečnou vojenskou logistiku ani dost vycvičených vojáků,“ upozorňuje bývalý britský ministr George Roberston.
Britská iluze vojenské síly
Británie dlouho žila podle expertů v iluzi vlastní vojenské síly – ta ale od konce studené války soustavně slábla. Peníze šly místo na obranu na sociální zabezpečení nebo kamkoli, kde to bylo potřeba. A teď je premiér Keir Starmer pod tlakem, aby vojenskou mašinérii znovu nastartoval.
Mnoho zbrojních investic se nicméně potýká se zpožděním dodávek, rostoucími náklady a chybovostí objednaných systémů.
Bezpečnost ve vztahu k Rusku navíc podle bývalého velvyslance ČR při NATO Jakuba Landovského z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy zcela nezaručují ani jaderné zbraně, kterými v Evropě disponuje Velká Británie, stejně jako Francie.
„Rusko je jadernou velmocí úplně jiného řádu, má kompletní jadernou triádu, to třeba Velká Británie nějakou dobu už nemá. A navíc co do počtu zbraní je Rusko dvacetinásobek britského a desetinásobek kombinovaného britského a francouzského jaderného arzenálu,“ řekl Landovský. Evropa se tak musí spoléhat na nukleární garance Washingtonu a na jím na kontinentu rozmístěné minimální jaderné odstrašení.
Ambiciózní projekty Německa
Bezpečnostní politiku a přístup k armádě přehodnocuje také Německo, které v tomto týdnu schválilo novou podobu vojenské služby a uvedlo do provozu první část izraelsko-amerického protiraketového systému Arrow 3. Armádní velení hovoří o zcela nové obranné schopnosti strategického významu. Důvodem změny přístupu je ruská válka proti Ukrajině a vojenské výhrůžky Moskvy směrem k Evropě.
„Se zavedením nových ruských raket, jako je například Orešnik, se ukázalo, jak reálnou se stala dosud abstraktní hrozba,“ míní velitel německého letectva Holger Neumann. Ruská balistická raketa středního doletu Orešnik podle informací ukrajinské armády dosahuje rychlosti přes dvanáct tisíc kilometrů v hodině. Zmíněný izraelský systém by ji ale měl dokázat zastavit.
Severoatlantická aliance chce svou protivzdušnou obranu posílit pětinásobně. Izraelský Arrow 3 patří k zatím nejdražším vojenským zakázkám spolkové republiky. Po desetiletí opomíjený Bundeswehr tak bude potřebovat obří výdaje nejen na nákupy, ale i na vývoj.
Premiant NATO ve výdajích na obranu
Navzdory těmto snahám se Landovský nedomnívá, že Evropa k budování vojenských kapacit přistupuje adekvátně vzhledem k současné bezpečnostní situaci. „Mám bohužel strach, že ty velké změny ve světě se nepropsaly do chování jednotlivých zemí. A je to zajímavé, protože i veřejnost je přesvědčena o tom, že válka se může do Evropy vrátit. Ale nikdo s tím nic nedělá,“ sdělil bývalý velvyslanec.
Z jedné evropské země si však dle jeho názoru lze vzít příklad. Jedná se o Polsko, které už teď dává na obranu téměř pět procent HDP, nejvíce ze zemí NATO. Varšava pořizuje techniku jak od evropských, tak amerických a asijských výrobců. Daří se jí také přilákat dostatečné množství zájemců o službu v armádě. To, co Polsko motivuje, je zároveň jeho největším ohrožením – blízkost Ruska a sousedství s jeho spojencem Běloruskem i válkou zmítanou Ukrajinou.
„Poláci jsou vlastenci, to je to základní, protože ten sebeuvědomělý národ přestal na docela dlouhou dobu historicky svobodně existovat a nechce si to zopakovat,“ podotýká Landovský.
Načítání...
Polsko předběhlo dobu, říká Landovský
Polsko podle něj předběhlo dobu, protože už před začátkem ruské války na Ukrajině vynakládalo na obranu i více než tři procenta HDP. Expert také poukázal na skutečnost, že navzdory vysokým nákladům na zbrojení je polská ekonomika ve stavu konjunktury. „Takové to zdání, že když společnost dává na zbrojení, tak ekonomicky upadá, není prostě v případě Polska pravdivé,“ sdělil Landovský.
Varšava teď svůj arzenál rozšíří i o trojici nových ponorek. Se Stockholmem podepsala obří kontrakt v přepočtu za téměř šedesát miliard korun. První stroje by měly vyplout v roce 2030. „Nejdůležitější předností ponorky je její skrytost, protože největší hrozbou v Baltském moři jsou prostředky vzdušného útoku. Může proto sloužit například k provádění průzkumu,“ míní bývalý námořní velitel Andrzej Makowski.
V nacházejících letech hodlá Varšava investovat i do modernizace loděnic a brzy zahájí výcvik námořníků, kteří by v nových ponorkách měli sloužit.
