Černý pařížský pátek třináctého: Co se stalo a kdo to má na svědomí?

Nejméně 129 mrtvých a 352 zraněných si v pátek 13. listopadu vyžádalo šest koordinovaných teroristických útoků na několika místech Paříže. Zabito bylo sedm teroristů, z nichž šest se odpálilo náložemi. K útokům se přihlásil Islámský stát, svět útoky ostře odsoudil.

  • 22:48

    Online k aktuálnímu dění kolem pařížských útoků končí. Děkujeme za pozornost.

  • 22:25

    Podle FBI to nevypadá, že by Spojeným státům hrozil v současné době podobný útok, jaký teroristé uskutečnili v Paříži.

  • 22:04

    Manuel Valls také řekl, že někteří z těch, kteří mají co dočinění s útoky, využili chaosu způsobeného migrační krizí a podařilo se jim "proklouznout" bez povšimnutí.

Co se v pátek 13. listopadu stalo

Teroristické útoky v Paříži
Zdroj: Reuters

Dvacet minut po deváté hodině večer se během utkání Francie-Německo u stadionu Stade de France odpálil první sebevražedný atetnátník, následovali další dva. Na stadionu byl tou dobou francouzský prezident Francois Hollande, který byl odtud evakuován.

V rozmezí několika minut pak následovala střelba na rohu ulic Bichat a Alibert na terase kambodžské restaurace Le Petit Cambodge, střelba na Rue de Charonne, na Rue de la Fontaine-au-Roi v pizzerii La Casa Nostra, na bulváru Voltaire a v klubu Bataclan během rockového koncertu. Zásah proti teroristům držícím rukojmí v klubu dokončila policie hodinu po půlnoci. Policejní komando přišlo o čtyři muže, zabilo jednoho pachatele, zbývající tři se vyhodili do povětří.

V klubu zemřelo 89 lidí. Kromě Francouzů jeden Američan, dvě Tunisanky, Švéd, dva Mexičané, Španělka, dva Rumuni, dva Portugalci, Marokánec, dva Chilané, jeden Brit, Němec, tři Belgičané a Alžířan. Mezi mrtvými je mimo jiné manažer společnosti Universal Music Thomas Ayad nebo kritik kulturního magazínu Les Inrocks Guillaume Decherf.

Francie drží smutek, celý svět atentáty odsoudil

obrázek
Zdroj: ČT24

Prezident Francois Hollande slíbil, že Francie povede nemilosrdný boj proti terorismu. Vyhlásil výjimečný stav na celém území Francie a zpřísnil kontrolu hranic. Byl vyhlášen třídenní smutek, v neděli se konala smuteční mše v Notre Dame. Památku obětí uctila Evropa v pondělí v poledne minutou ticha.

Zděšení nad teroristickými útoky vyjádřili prakticky všichni světoví státníci, včetně amerického prezidenta Baracka Obamy, britského premiéra Davida Camerona, německé kancléřky Angely Merkelové nebo vedoucích představitelů České republiky. Atentáty odsoudilo dále Rusko, Írán, rada muslimských duchovních v Saúdské Arábii, vrchní imám káhirské univerzity Al-Azhar, syrský prezident Bašár Asad, palestinská skupina Hamas a Islámský džihád, libanonské hnutí Hizballáh i syrské opoziční skupiny. Předsedkyně francouzské krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová v pondělí vyzvala k okamžitému zastavení přijímání migrantů do Francie. Česká policie zvýšila bezpečnostní opatření, podobné útoky ale prý v Česku nehrozí. 

Kdo útočil?

Bezpečnostní opatření ve Francii
Zdroj: Reuters/Charles Platiau

U fotbalového stadionu Stade de France se našel syrský pas na jméno Ahmad Muhammad, který patřil pětadvacetiletému muži původem ze syrského Aleppa. Uprchlík s tímto pasem byl zaregistrován při vstupu do Řecka na počátku října a 7. října pak v srbském Preševu. Není jasné, zda je pas pravý a zda nějak souvisí s útočníkem. Druhý sebevražedný útočník zatím identifikován nebyl, třetího policie identifikovala jako dvacetiletého francouzského občana jménem Bilal Hadfi.

Muž hledaný francouzskou policií kvůli útokům v Paříži
Zdroj: Twitter Police National

První z útočníků v Bataclanu byl podle otisku prstu identifikován jako 29letý Francouz Omar Ismail Mostefai. Podle prokuratury měl dlouhodobě problémy se zákonem. V trestním rejstříku má osm záznamů z let 2004 až 2010, nikdy ale nebyl ve vězení. Údajně před několika lety navštívil Sýrii. Ve Francii bylo o víkendu zadrženo sedm lidí z jeho okolí, jsou mezi nimi jeho otec a bratr. Druhého útočníka z Bataclanu policie identifikovala jako Samyho Amimoura, Francouze narozeného v roce 1987. Žil ve městě Bobigny, které je součástí metropolitní oblasti Paříže a kde podle médií bydlí i jeho rodina.

Abdelhamid Abaaoud
Zdroj: Reuters

Útočník, který se odpálil v restauraci na bulváru Voltaire, byl identifikován jako Brahim Abdeslam, jednatřicetilý Francouz žijící v Belgii. Jeho bratr Mohamed Abdeslam byl o víkendu krátce zadržen v Bruselu, z účasti je důvodně podezřelý i jeho další bratr, 26letý Saleh Abdeslam, po němž policie intenzivně pátrá.

Abdelhamid Abaaoud
Zdroj: Reuters

Belgická policie zatkla v Bruselu ve čtvrti Molenbeek nejméně sedm mužů, kteří nejspíš měli co do činění s vypůjčeným autem s belgickou poznávací značkou, v němž útočníci přijeli. Pět z nich bylo později propuštěno, dva obviněni z terorismu. Po celé Francii proběhly desítky policejních razií, během nichž bylo zadrženo několik lidí napojených na pařížské atentátníky.

Mozkem celé akce je prý Belgičan Abaaoud

Strůjcem útoků je údajně 27letý Belgičan marockého původu Abdelhamid Abaaoud. Je považován za mozek buňky, která letos v lednu v Belgii plánovala atentát proti policejním cílům. Policie buňku odhalila a ve východobelgickém městě Verviers rozprášila. Při akci policisté zastřelili dva členy buňky, Abaaoud však unikl.

V červenci pak uprchlého Abaaouda belgický soud poslal v nepřítomnosti do vězení za verbování mladých radikálů. Do Sýrie vyslal mimo jiné i svého mladšího bratra Younese. Ten do této blízkovýchodní země odjel loni v lednu, když mu bylo 13 let, proto ho také mnohá média nazvala nejmladším džihádistou světa. Abaaoud v Sýrii nyní zjevně pobývá, ačkoli se již několikrát objevily zprávy o jeho možné smrti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brazilský Kongres schválil návrh zákona, který by Bolsonarovi zkrátil vězení

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení, který by se nově mohl zkrátit na dva roky a čtyři měsíce. Zákon ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva.
01:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 4 hhodinami

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 6 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 6 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 7 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 7 hhodinami
Načítání...