Kyjev – Ukrajinská armáda stáhla z frontové linie jen 80 procent těžké bojové techniky, především té rozbité a postradatelné. Podle agentury TASS to oznámili proruští separatisté, kteří již o víkendu ohlásili dokončení odsunu vlastních těžkých zbraní. Kyjev ale tvrdí, že armáda odsun pozastavila v reakci na to, že rebelové z fronty zbraně nestahují. Pozorovatelé OBSE, jejichž mise byla prodloužena, si stěžují, že nemají dobré podmínky pro kontrolu plnění dohod stranami.
Rebelové se zlobí: Kyjev stahuje jen zničenou techniku
Ukrajinská armáda prý na frontu přesunula své nejlepší dělostřelecké systémy. Naopak stáhla rozbité kusy vyžadující opravy a také postradatelné těžké zbraně. „Stáhli asi 80 procent (těžkých zbraní). Dalších dvacet procent zůstává na původních pozicích a zdá se, že další odsun neplánují. Víme o tom a informovali jsme Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE),“ oznámil šéf luhanských povstalců Igor Plotnickij.
Podle Kyjeva ale rebelové odsun svých systémů předstírají. Bojovou techniku prý pouze přeskupují. „Ukrajinská armáda nestáhne všechno těžké dělostřelectvo, dokud nebudeme mít potvrzeno, že nepřítel to své odsunul,“ citoval list Ukrajinska pravda armádního mluvčího.
OBSE prodloužila svou misi o rok
Na dodržování podmínek příměří včetně stahování těžké výzbroje dohlížejí pozorovatelé OBSE. Zástupce vedoucího mise Alexander Hug dnes ale znovu vyjádřil politování nad tím, že pozorovatelům je v účinném kontrolování odsunu stanovené výzbroje bráněno. Nedostali úplný soupis stahovaných zbraní, ani doposud nemohli navštívit místa, kam byly přesunuty.
Hug také potvrdil, že klid zbraní je ve značné míře stranami dodržován, i když je křehký, protože stále dochází k incidentům. Pozitivní nicméně podle něj je to, že se střílí z lehkých zbraní a zbraní menšího kalibru. Za hlavní ohniska napětí označil obec Šyrokyne v blízkosti Mariupolu, který je posledním velkým městem v zóně konfliktu drženým vládními silami, a letiště u Doněcka, které v lednu po několika měsících tvrdých bojů ovládli rebelové.
Mluvčí OBSE sdělil, že se organizace rozhodla prodloužit mandát pozorovatelské mise na východě Ukrajiny o další rok do března 2016. Zároveň schválila zdvojnásobení počtu pozorovatelů z nynějších maximálně 500 na 1000. Souhlas s tím vyslovilo všech 57 členských států.
V Donbasu od února platí nově vyjednané příměří, které vychází z loňských mírových ujednání z Minsku. Dohody předpokládají, že obě znesvářené strany stáhnou těžké zbraně z fronty tak, aby na linii dotyku vznikla široká bezpečná zóna. Pro dělostřelectvo kalibru 100 milimetrů je udána minimální vzdálenost 50 kilometrů, pro raketometné systémy 100 kilometrů a pro taktické raketové komplex typu Točka 140 kilometrů, poznamenal portál zik.ua.
Situace na východě Ukrajiny se díky příměří stabilizovala, klid zbraní je ale nadále porušován. Z odpovědnosti se obě strany vzájemně obviňují.
Debalceve po bojích
Rusko oznámilo, že do Donbasu vyšle ještě během března další dva konvoje s humanitární pomocí. Od loňského léta jich vypravilo celkem osmnáct. Kyjev tvrdí, že transporty jsou zástěrkou pro poskytování pomoci rebelům. Moskva ale tato nařčení odmítá a tvrdí, že jde čistě o humanitární kolony.