Damašek - Radikálové z Islámského státu už dobyli téměř celé syrské město Palmýra, které je na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Syrská státní televize uvedla, že vládní síly zajistily civilistům únikovou cestu a po těžkých bojích se pak z města rovněž stáhly. Skupina monitorující konflikt v oblasti už několikrát varovala, že pokud islamisté získají nad Palmýrou kontrolu, cenné památky budou nenávratně zničeny.
V sobotu islamisté obsadili část města Tadmur ležícího na strategicky významné cestě do Palmýry. Z oblasti, kde se nacházejí cenné památky, ale byli vytlačeni. Po dalších bojích se syrskými vládními vojsky však islamisté postoupili až do samotné Palmýry a obsadili většinu města.
Z Palmýry byly odvezeny stovky soch
Šéf syrského památkového úřadu Maamún Abdal Karím řekl, že malé skupiny radikálů už pronikly k centru Palmýry a že památkám ve městě hrozí od islamistů zničení. Kvůli tomuto nebezpečí už byly podle něj odvezeny stovky soch. Vyzval také syrskou armádu, opozici a mezinárodní společenství k záchraně tohoto historického místa.
„Stovky a stovky soch, o něž jsme se báli, že budou zničeny a prodány, jsou nyní na bezpečném místě. Strach máme o muzeum a o velké pamětihodnosti, které není možné přesunout. Jde o boj celého světa,“ prohlásil Abdal Karím.
Většina zdejších památek pochází z 1. a 2. století našeho letopočtu, kdy tuto oblast ovládali Římané. Jsou postaveny směsí řecko-římských technik s vlivem perských tradic. Nachází se zde mimo jiné Belův chrám, který je považován za jednu z nejvýznamnějších církevních staveb z 1. století na Východě.
Dva tisíce let starý multikulturalismus
Historické město Palmýra ležící v oáze v poušti ve střední Sýrii bylo jedním z výjimečných míst starověkého světa. Sloužila jako místo, kde se zastavovaly karavany putující po někdejší obchodní cestě spojující Čínu, Indii a Persii s oblastí Středomoří. „Dějiny Palmýry jsou historií otevřenosti vůči světu a propojování různých kulturních vlivů,“ říká ředitel berlínského Muzea Přední Asie Markus Hilgert.
Palmýra zažívala největší rozkvět v prvních stoletích našeho letopočtu. Do svérázného stylu se tu slily různé kulturní vlivy: především helénský, římský, perský nebo mezopotámský. „Myslíme si, že multikulturalita je vynálezem dneška, ale v Palmýře je vidět, že existovala už mnohem dříve,“ upozorňuje Hilgert.
Vlády nad městem se ve třetím století ujala legendární královna Zenobie, která svůj vliv rozšířila až do Egypta. Kvůli tomu si znepřátelila Římskou říši. Tažení císaře Aureliána vedlo v roce 272 ke zničení Palmýry. Mimořádného významu je soubor staveb v oblasti podél někdejší kolonády. V dobrém stavu se dochoval amfiteátr nebo pohřebiště.
Pokud radikálové Palmýru zničí, půjde podle Hilgerta o nenahraditelnou ztrátu pro historii lidstva, ale i pro budoucnost Syřanů. Místo by se podle něj mohlo stát jednou z největších turistických atrakcí v Sýrii.
Islamisté považují památky za symbol modlářství. Při svém postupu Irákem zdevastovali například mosulské muzeum, Hatru nebo starověké město Nimrúd. Palmýra už přitom utrpěla škody během občanské války, která trvá v zemi od roku 2011.
Důsledkem vleklých bojů u Palmýry jsou výpadky v dodávce vody a elektřiny. IS o Palmýru začal bojovat 13. května. Je to pro něj strategická lokalita v pouštní oblasti, která sousedí s iráckou provincií Anbár.
V Iráku se bojuje u města Ramádí, které IS obsadil o víkendu. Armádě se dnes podařilo odrazit útok IS v blízkosti města, které je střediskem Anbáru. IS se údajně snaží rozšířit své územní zisky v této západoirácké provincii, kde armáda ovládá pouze enklávy území.
Vojsko se spolu se šíitskými milicemi připravuje na protiútok na Ramádí. IS ale při jeho obsazení získal těžkou výzbroj včetně tanků a také množství munice, kterou za sebou nechali ustupující vojáci. Provinční správa začala vyzývat občany, aby se připojili k policii, armádě a šíitům a pomohli město osvobodit. Šíité o protiofenzivě hovoří jako o bitvě o Anbár. Boje o Ramádí si vyžádaly životy 500 lidí a 40 000 obyvatel z města uprchlo.
