Minsk – Více než 15 hodin za jednacím stolem v Minsku přineslo své ovoce. Klid zbraní má na Ukrajině platit od 15. února. Politici se podle šéfa Kremlu shodli také na demarkační linii a ústavní reformě, která zakotví práva obyvatel Donbasu. Ukrajinský prezident ale odmítl federalizaci země. Kyjev má do konce roku dostat pod kontrolu rusko-ukrajinskou hranici. Politici se dohodli také na propuštění zajatců. Zástupci samozvaných lidových republik na východě Ukrajiny už dohodu s Kyjevem podepsali. Francie a Německo předloží mírový plán Unii na dnešním summitu v Bruselu.
Úspěšný Minsk: Dohoda na příměří i demarkační linii
- Summit probíhal v takzvaném „normandském formátu“. Kromě Porošenka dorazila i německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Francois Hollande a šéf Kremlu Vladimir Putin. Jednali celou noc. Výsledkem je návrh dohody o řešení situace v Donbasu. Žádná závěrečná tisková konference se nakonec nekonala, státníci okamžitě zamířili na letiště. Tři z účastníků jednání v Minsku odletěli na neformální summit Evropské unie v Bruselu.
Putin prohlásil, že se podařilo dohodnout to nejdůležitější – příměří, má vstoupit v platnost v neděli. Jednání podle něj trvalo tak dlouho, protože Kyjev nebyl ochotný dohodnout se s rebely na východě země.
Zásadní body dohody nově dosažené v Minsku
- příměří od 15. února
- stažení těžkých zbraní - probíhat má od 17. února a trvat dva týdny
- propuštění všech vězňů, amnestie pro všechny účastníky bojů
- stažení všech zahraničních bojovníků, zbraní a techniky z Ukrajiny, odzbrojení všech ilegálních skupin
- zrušení restrikcí proti Donbasu, aby se mohl vrátit k normálnímu životu
- ústavní reforma umožňující do konce roku decentralizaci povstaleckých oblastí
- Kyjev do roka dostane pod kontrolu mezinárodní hranici
Šéf Kremlu oznámil, že z minského summitu vzešly dva podepsané dokumenty: jednak
prohlášení čtyř státníků, jednak dokument tzv. kontaktní skupiny o komplexu opatření, aby se minská mírová dohoda z loňského září uplatnila v praxi. Tento dokument podle agentury TASS podepsali i vůdci proruských separatistů.
Podle zpravodaje ČT Miroslava Karase ukrajinské jednotky zůstanou na svých pozicích. Separatisté naopak musejí obsadit ty pozice, které měli loni na podzim. „Je to spíš vítězství ukrajinských vládních jednotek,“ podotkl Karas.
Ukrajina by podle Putina také měla podniknout ústavní reformu, která zakotví práva obyvatel Donbasu. Putin vybídl znepřátelené strany ke zdrženlivosti, k ukončení krveprolití a k zahájení politického dialogu.
Ukrajinský prezident: Cizí vojáci se musí stáhnout ze země
Porošenko oznámil, že stažení těžké techniky z oblasti bojů začne dva dny po začátku příměří. Počítá rovněž se stažením všech cizích vojáků a žoldnéřů a s propuštěním všech zajatců do 19 dnů. Rusko by tak mělo propustit i ukrajinskou letkyni Savčenkovou.
Do konce letošního roku by ukrajinští pohraničníci měli opět kontrolovat hranici s Ruskem i v úseku ovládaném nyní separatisty. Ukrajinský prezident zdůraznil, že nemůže být řeči ani o federalizaci Ukrajiny ani o autonomii pro povstalci ovládnuté oblasti na východě Ukrajiny.
GALERIE
Ukrajinský prezident na summitu v Minsku zdroj: ČTK/AP/Sergei Grits
Hollande: Dohoda přináší Ukrajině naději
Francouzský prezident potvrdil, že bylo dosaženo obecné dohody o příměří a politickém urovnání ukrajinské krize. Podle Hollanda výsledek jednání znamená „úlevu pro Evropu“ a „naději pro Ukrajinu“.
Hollande a Merkelová uvedli, že bude zachována suverenita a územní celistvost Ukrajiny. Lídři se budou pravidelně scházet, aby zajistili plnění dohody.
Merkelová ocenila přístup Putina i Porošenka
Podle Merkelové Putinův tlak ke konci jednání přiměl separatisty, aby souhlasili s příměřím od sobotní půlnoci. Ocenila i Porošenka, který podle ní udělal vše, aby krveprolití skončilo. Premiérka si ale nedělá „žádné iluze“. Výsledkem je podle ní „záblesk naděje“, na cestě k urovnání konfliktu ale bude třeba ještě vykonat spoustu práce a překonat „veliké překážky“.
Napětí před jednacím sálem bylo znát. Na výsledek summitu čekalo přes 400 novinářů, jedna žena byla hospitalizována. Unavení byli dopoledne i politici: "Únava je vidět na všech. Přichází obsluha s jídlem a prázdnými talíři zase ven. Politici vycházejí a zase se vracejí, ale nikdy nic nechtějí říct," okomentoval situaci ráno zpravodaj ČT24 Miroslav Karas.
Politici se bez větších potíží dohodli zhruba na 10 bodech, některé další ale byly problematické. „Spor má být údajně o situaci ve městě Debalceve. V kotli je tam v obklíčení možná až 7 tisíc ukrajinských vojáků. Spor se má týkat i kontroly Ukrajinců nad jejich hranicí s Ruskem. Jde zhruba o 300kilometrový úsek, který je pod kontrolou separatistů, a Kyjev neví, co přes něj proudí. Obviňuje Moskvu, že tudy posílá techniku i vojáky,“ informoval Karas.
„Pro všechny zúčastněné strany by to bylo velké faux pas, kdyby nedospěly k závěru, který by byl vtělen do podoby nějakého dokumentu, jenž by mohly předložit veřejnosti,“ poznamenal ve studiu ČT24 politolog Jan Šír.
GALERIE
videogallery_507797
Návrh dohody podepsali i zástupci separatistů - vůdci rebelů z Donbasu Alexandr Zacharčenko a Igor Plotnickij. „Doufáme, že díky našemu dnešnímu úsilí se Ukrajina změní a přestane střelba na civilisty, nemocnice a další důležitá zařízení,“ konstatoval Plotnickij. Zacharčenko pak prohlásil, že pokud by došlo k porušení dohody, tak to bude vina Kyjeva. Rebelové jsou prý připraveni ji dodržovat.
Schůzky takzvané kontaktní skupiny se účastnila rovněž představitelka Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a ruský velvyslanec v Kyjevě.
Rusista Milan Dvořák
„Bude záviset na Putinovi a jeho lidech, jak si budou přát příměří udržet. Rusko na tom zdaleka není hospodářsky tak dobře, jako bylo ještě před několika lety. Na druhou stranu i Ukrajina má blízko ke státnímu bankrotu. Bude záležet na tom, jak si obě strany vyloží, na čem se shodly – zejména půjde o decentralizaci. Ta by mohla znamenat jazyková práva, větší autonomii apod. A je otázka, jestli s tím povstalci budou spokojeni. Bylo by dobré, aby na ně Putin zatlačil.“
Politolog Petr Robejšek
„Skutečným vítězem není nikdo, pocitově bych ale řekl, že Rusko získává víc. Je sice dočasně oslabené ekonomicky, oslabuje ale trvale pozici Ukrajinu. Západu dokázalo dvě věci: jednak, že se s ním musí počítat a jednak že odmítá vlastní pozápadnění. Moskva také dala jednoznačně najevo, že posun západní sféry vlivu směrem na východ odmítá, že se tomu bude bránit. Musíme počítat s multipolaritou.“
Porošenko byl ještě ve čtvrtek ráno pesimistický - žádné dobré zprávy podle svých slov nemá, Moskva prý klade nepřijatelné podmínky. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov už před odletem na summit řekl, že je „absolutně nereálné“, aby Kyjev získal zpět kontrolu nad ukrajinsko-ruskou hranicí - to je přitom jedna z podmínek Kyjeva. Porošenko oznámil, že v případě eskalace konfliktu vyhlásí válečný stav na celé Ukrajině.
Schůzka v běloruské metropoli, která začala ve středu před půl sedmou večer našeho času, je vyvrcholením týdne intenzivního diplomatického úsilí dospět k mírové dohodě. Naději oživil minulý týden nový mírový plán Merkelové a Hollanda, který víceméně přivítali Kyjev, Moskva i proruští povstalci.
Hlavní požadavky jednotlivých stran
UKRAJINA:
• obnovení správy Kyjeva nad separatistickými regiony Doněcké a Luhanské lidové republiky (i když Kyjev připouští, že by tyto regiony mohly získat větší samosprávu)
• odzbrojení povstaleckých sil
• stažení ruských vojsk
• obnovení kontroly Kyjeva nad ukrajinsko-ruskou hranicí
• kompletní výměna zajatců
PRORUŠTÍ SEPARATISTÉ:
• oddělení Doněcké a Luhanské lidové republiky od zbytku Ukrajiny
• žádné odzbrojování separatistických sil
• amnestie pro vůdce separatistů
RUSKO:
• právní záruky pro rusky mluvící obyvatelstvo na východě Ukrajiny
• plná autonomie pro doněckou a luhanskou republiku v rámci federálního systému (nezávislost není přímo vyžadována)
• Krym zůstane pod správou Ruska
• stažení ukrajinských vojáků z míst bojů
EU a USA:
• zachování teritoriální integrity Ukrajiny
• ukončení ruské intervence (stažení všech ruských vojáků a těžkých zbraní)
• monitorování ukrajinsko-ruské hranice a vznik demilitarizované zóny
• zavedení plné demokracie v Doněcké a Luhanské oblasti
Mrtvých jsou tisíce, Washington uvažuje o dodávkách zbraní Kyjevu
Boje na východě Ukrajiny trvají už 10 měsíců. V Minsku bylo již loni v září a pak znovu v prosinci ujednáno zastavení palby, které se ovšem v praxi příliš nedodržovalo. V Donbasu už podle OSN zemřelo přes 5 300 lidí. Západ obviňuje Rusko z toho, že poskytuje vojenskou pomoc separatistům. Moskva kvůli tomu čelí vlně sankcí ze strany USA i Evropy.
Kreml ale dál tvrdí, že v Donbasu nezasahuje, a svůj postoj nemění. Kdyby bývala selhala jednání v Minsku, bylo pravděpodobné, že Kyjev začnou vyzbrojovat Spojené státy. Americký prezident Barack Obama o tom ale zatím nerozhodl.
Přehled schůzek prezidentů Ukrajiny a Ruska
6. června 2014 (Normandie) - V květnu zvolený ukrajinský prezident Petro Porošenko se na okraj oslav 70. výročí vylodění spojenců v Normandii setkal za přítomnosti německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Francoise Hollanda s ruským prezidentem Putinem. Asi čtvrthodinové setkání bylo první na takovéto úrovni od propuknutí ukrajinské krize. Podle Putinova mluvčího se prezidenti vyslovili pro co nejrychlejší ukončení krveprolití na jihovýchodě Ukrajiny „a rovněž pro zastavení bojových akcí obou stran - jak ukrajinských ozbrojených sil, tak stoupenců federalizace Ukrajiny“.
26. srpna 2014 (Minsk) - V Minsku se konalo za přítomnosti představitelů EU první jednání mezi čtyřma očima mezi ruským prezidentem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Porošenkem. Schůzka, jejíž výsledky nebyly zveřejněny, se konala v rámci vícestranného summitu o ukrajinské krizi, jejím hostitelem byl běloruský prezident Alexandr Lukašenko.
17. října 2014 (ASEM v Miláně) - Putin a Porošenko se opět setkali mezi čtyřma očima v Miláně v rámci dvoudenního evropsko-asijského summitu ASEM. Tématem jednání, které skončilo bez výsledku, byly ruské dodávky plynu na Ukrajinu a dodržování podmínek příměří, které bylo dojednáno v září.
11.-12. února 2015 (Minsk) - Putin a Porošenko jednali v Minsku spolu s nejvyššími představiteli Francie a Německa Hollandem a Merkelovou; dohodnuto bylo mimo jiné příměří na východě Ukrajiny od půlnoci ze soboty na neděli 15. února, demarkační linie mezi znepřátelenými stranami a stažení těžkých zbraní.