Lékaři bez hranic (MSF) končí v samozvané Doněcké lidové republice. Podle separatistů, kteří oblast ovládají, humanitární organizace porušila místní zákony. Luhanskou oblast opustila už před měsícem - rebelové ji obvinili z toho, že má ve skladech psychotropní látky.
Podle ukrajinských médií pracovníci MSF většinou pracovali v doněcké nemocnici na léčbu tuberkulózy a ve věznicích. „Mohu potvrdit rozhodnutí zrušit její (MSF) akreditaci,“ citovala agentura AFP zástupce samozvané Doněcké lidové republiky.
Gruber: Separatisté svůj krok nijak nezdůvodnili
Povstalci mluví o nespecifikovaném porušení místních zákonů. „Lékaři bez hranic obdrželi písemné oznámení o tom, že jim humanitární komise takzvané Doněcké lidové republiky odebírá povolení pracovat na svém území. Komise svoje rozhodnutí nijak nevysvětlila a neudala ke svému rozhodnutí žádné důvody,“ podotkl ředitel Lékařů bez hranic v ČR Pavel Gruber.
Operační ředitel MSF Bart Janssens označil rozhodnutí povstalců za znepokojivé a nejasné. Stejně to vidí i Gruber: „Toto rozhodnutí nás silně znepokojilo, tisíce pacientů tak zůstanou bez přístupu k životně potřebné zdravotní péči. Mimo jiné Lékaři bez hranic pokrývali 77 procent dodávek inzulínu pro nemocné cukrovkou a 90 procent materiálu potřebného pro dialýzu.“
Koncem září se musely stáhnout všechny humanitární organizace kromě Červeného kříže ze samozvané Luhanské lidové republiky. Rebelové vykázali i Člověka v tísni.
„Autority takzvané Luhanské republiky nás obvinily z toho, že máme ve skladech psychotropní léky. My je tam samozřejmě máme, ale jsou to normálně léky schválené Světovou zdravotnickou organizací a v psychologických programech se bez nich neobejdeme,“ podotkl Gruber.
Jsou mezinárodní humanitární organizace, která poskytuje odbornou zdravotnickou pomoc lidem v ohrožení a v případě krizí. Organizace byla založena v roce 1971 skupinou francouzských lékařů a novinářů, kteří měli přímou zkušenost s hladomorem v Biafře. Poskytuje zdravotnickou pomoc v téměř 70 zemích světa s více než 2 500 mezinárodních a 29 tisíc místních spolupracovníků.
V bojích na východní Ukrajině, které propukly loni v dubnu, zahynulo už kolem osmi tisíc lidí. Statisíce obyvatel Donbasu uprchly před ostřelováním do Ruska nebo do ukrajinského vnitrozemí. Samotná Doněcká a Luhanská oblast je vážně poničená - mnoho rodin žije v provizorních přístřešcích a obává se nadcházející zimy.
V Donbasu má platit příměří dohodnuté v únoru v Minsku, k menším incidentům ale stále dochází. Armáda a povstalci nyní pokračují ve stahování těžkých zbraní z frontové linie. „Lidé si už potřebují odpočinout. Pochopte, že žít dva roky v polích, není lehké vydržet,“ říká jeden z ukrajinských vojáků.
Minské dohody se do konce roku splnit nepodaří, Rusko vinu odmítá
Do 10. listopadu by obě strany měly akci dokončit. Stahování techniky je ale pouze jedním z kroků ke splnění minských dohod. Obě strany jich musí učinit ještě několik. Nejasné je třeba postavení Donbasu v rámci Ukrajiny a v zajetí zůstávají stovky separatistů i vládních vojáků.
Ukrajina navíc stále nemá pod kontrolu hranici s Ruskem, kudy podle Kyjeva míří ruská vojenská pomoc povstalcům. Původní plán splnit minské dohody do konce roku tak dodržen nebude.
Evropská unie přitom podle Berlína nezruší sankce proti Rusku, dokud se tak nestane. Šéf Kremlu Vladimir Putin ale odmítá, že by Moskva nesla vinu za situaci na východě Ukrajiny. Naopak ukazuje na Kyjev.
