Simferopol - Před více než rokem si obyvatelé Krymu odhlasovali připojení k Rusku. Podle zpravodaje ČT Miroslava Karase hodnotí většina z těch, kteří se zúčastnili referenda (jehož výsledky mezinárodní společenství neuznalo), své tehdejší rozhodnutí pozitivně. „Lidé, a mluvili jsme s mnohými, jsou spokojeni, že jsou v Rusku, a to navzdory tomu, že přiznávají, že jsou kupříkladu obrovské problémy s ruskou byrokracií, že nefunguje železniční spojení s Ukrajinou, že je v obchodech menší výběr zboží a jeho cena stoupá. I přesto u nich euforie přetrvává,“ potvrzuje Miroslav Karas.
Lidé na Krymu jsou spokojeni, že jsou v Rusku, referuje zpravodaj ČT
Do role hlavního strůjce událostí spojených s obsazením Krymu se nyní pasuje ruský prezident Vladimír Putin. O jeho pohledu na krymskou krizi vypovídá tříhodinový televizní film „Krym. Cesta do vlasti“, který v neděli odvysílala ruská stanice Rossija 1.
Putin: Za nitky tahaly Spojené státy
Putin v dokumentu obvinil Západ, jmenovitě Spojené státy, že to ony reálně tahaly za nitky Euromajdanu, když pomáhaly připravovat nacionalisty včetně výcviku v Polsku a v pobaltských zemích. A následně pak pomohly dokonat vojenský převrat.
S tímto výkladem nesouhlasí Petr Kolář, bývalý český velvyslanec v Rusku a USA. „Když pan prezident Putin tvrdí, že za vším jsou Američané, to je taková situace, když už neví, jak se z toho vylhat, tak prostě řekne, že za tím byl ten americký imperialista. Člověk, který sám řídil agresi, dnes obviňuje z agrese někoho jiného. To je jako, když zloděj křičí: 'Chyťte zloděje',“ tvrdí Kolář.
Horizont ČT24 k výročí odtržení Krymu od Ukrajiny (zdroj: ČT24)
Putin: Mohli jsme uvést do pohotovosti jaderné zbraně
První muž Kremlu také v dokumentu přiznal, že Rusko bylo připravené v případě nutnosti uvést do pohotovosti jaderný arzenál, to kdyby se situace na Krymu nevyvíjela podle jeho představ. „Z Putinova projevu jsme se dozvěděli, že jsme se dostali na samou hranici jaderné katastrofy, jaderné války v Evropě,“ označuje situaci za velmi vážnou někdejší český ambassador v Rusku a na Ukrajině Jaroslav Bašta, který připomněl paritu v jaderné síle mezi Ruskem a Spojenými státy. „O to je ta situace nebezpečnější,“ domnívá se Bašta.
V minulosti mj. ministr bez portfeje v Zemanově vládě zároveň upozornil, že na Ukrajině chybovali jak samotní Ukrajinci, tak i Rusko a Západ. „Majdan dopadl katastrofálně pro všechny strany. To před nás neklade zářnou budoucnost,“ varuje Bašta.
Jeho někdejší kolega v diplomacii zase připomněl „appeasement“ politiku Západu vůči Rusku. „Putinovi se stále vycházelo vstříc a ustupovalo se mu. A on to zkoušel dál a dál, kam až ho pustíme. Teď jsme konečně, alespoň v těch základních věcech, začali demonstrovat také nějakou tu sílu. A to je to nejlepší, co jsme mohli udělat,“ zdůrazňuje Petr Kolář, jeden ze signatářů otevřeného dopisu západním lídrům, v němž přes stovka českých a slovenských osobností veřejného života apeluje na to, aby se neopakoval nový Mnichov.