Rusko zahájilo nálety na pozice odpůrců Assadova režimu v oblasti Homsu a Latákije. Cílem útoků mají být podle Kremlu „teroristé“, podle syrských povstalců přitom Islámský stát (IS) v této oblasti neoperuje. O vojenskou pomoc prý Moskvu požádal syrský prezident Bašár Asad, přímou vojenskou operaci ale Rusko zatím vylučuje.
Poblíž Homsu nemá IS žádnou baštu. Objevují se proto zprávy amerických zdrojů o tom, že Rusko místo na IS cílilo na jiné radikální skupiny a umírněné rebely. Podle Telegraphu se mluví o islamistické alianci Džaíš al-Fatah a skupině rebelů patřící k Syrské svobodné armádě. K jednomu úderu mělo údajně dojít v Talbišehu.
Ruské ministerstvo obrany však uvedlo jednoznačně, že cílem náletů byly výlučně pozice Islámského státu. Zdroj ze syrských bezpečnostních sil agentuře AFP řekl, že bombardování se po boku Rusů účastní rovněž syrská armáda. Letecké útoky jsou podle tohoto zdroje vedeny v provinciích Hamá, Homs a Latákíja.
Moskva chtěla vykázat Američany ze syrského vzdušného prostoru
Rusové předem upozornili Spojené státy, aby nechaly bojové letouny na zemi, ale neuvedli, kde přesně hodlají udeřit, řekl CNN vedoucí americký představitel s tím, že mise USA normálně pokračují. „Uvítali bychom konstruktivní roli Ruska, dnešní ukázka to ale nenaznačuje. V žádném případě nebudeme měnit naše operace. Jen to posiluje nutnost začít brzy s nekonfliktní a smysluplnou debatou,“ konstatoval zdroj z amerického rezortu obrany, jehož citoval server BBC News.
O možném zapojení Moskvy do náletů proti Islámskému státu (IS) v Sýrii, které uskutečňuje mezinárodní koalice více než rok, se mluvilo několik týdnů. K úderům se o víkendu nově přidala i Paříž. Francouzská letadla cílila na tábor IS, kde zabila třicet lidí.
„Letecké údery už v Iráku a v Sýrii uskutečňuje řada států, včetně USA, nedávno se přidala Francie. Tyto akce ale porušují mezinárodní právo. Aby byly v souladu, musela by být splněna jedna z těchto podmínek – buď rezoluce OSN, nebo žádost o vojenskou pomoc od státu, na jehož území k náletům dochází. V této souvislosti chci oznámit, že syrská vláda požádala vedení Ruska o vojenskou pomoc,“ prohlásil šéf Putinovy kanceláře Sergej Ivanov.
Ruské nálety mají trvat jen určitou dobu. „Ruské letecké síly nemohou operovat donekonečna, tato operace má samozřejmě své časové limity. Přesné načasování, druhy zbraní a sil, které mají být použity, ale nemohu v tomto okamžiku komentovat. Všichni naši partneři budou znát detaily ještě dnes,“ konstatoval Ivanov.
CNN: Na syrské základně je 600 ruských vojáků
Rusko dodalo nedávno Asadově armádě stíhací letadla, bezpilotní stroje, obrněné transportéry i vrtulníky. Na vojenské základně u syrské Latákíje už přistála podle syrských vojenských zdrojů řada ruských nákladních letadel s výzbrojí a personálem. Podle CNN je na místě 600 ruských vojáků.
Koordinace vojenských aktivit má podle Moskvy probíhat přes centrum v Bagdádu
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že chce informace o leteckých úderech sdílet se Spojenými státy přes nedávno vzniklé centrum v Bagdádu, díky němuž se budou efektivně koordinovat akce ve vzduchu a na zemi.
„Pokud vznikne společná koalice, o čemž pochybuji, nebo budou dvě koalice - jedna americká a druhá ruská - stejně budou muset své akce koordinovat,“ řekl agentuře Reuters vojenský expert Ivan Konovalov. „Aby byly tamní akce ruských sil legitimní, byl zapotřebí zákon,“ dodal.
Radikálům se poslední dobou daří připravovat syrský režim o rozsáhlá území. Asadův režim přitom bojuje od roku 2011 i s umírněnými povstalci.
Co s Asadem? USA se s Kremlem neshodnou
Syrský prezident je spojencem Moskvy, která ho chce udržet u moci. Putin v pondělí na půdě OSN uvedl, že by nálety měly probíhat s mandátem OSN, a vyzval k vytvoření protiteroristické koalice v čele s muslimskými zeměmi.
Západ ale žádá Asadův odchod. Spojené státy dokonce pomáhají s výcvikem umírněným rebelům - ovšem nepříliš úspěšně, protože část z nich po absolvování výcviku zběhla.
Naposledy Putin žádal zákonodárce o svolení k vyslání armády do zahraničí, když chtěl anektovat ukrajinský Krym v roce 2014.
