Moskva - Kroky Ruska, které před rokem vyústily v anexi Krymu, byly podle prezidenta Vladimira Putina prevencí. Cílem prý bylo zabránit na poloostrově podobnému konfliktu, jaký se následně rozpoutal na východě Ukrajiny. Putin roli Moskvy dlouhodobě odmítal, v nedávno zveřejněném klipu ale otevřeně přiznal, že o anexi sám rozhodl. Obsazení Krymu následovalo po březnovém referendu, které Západ nikdy neuznal a odpověděl sankcemi vůči Rusku.
Putin: Loňský tvrdý ruský postup na Krymu byl preventivní
„Když jsme následně a dostatečně nekompromisně postupovali na Krymu, vycházel jsem z toho, že jsou možné takové tragické následky, jaké nyní vidíme v Donbasu,“ cituje agentura RIA Novosti Putinova slova, která zazněla ve filmu Cesta do vlasti. „A právě kvůli tomu, abychom zabránili podobnému vývoji událostí, jsme byli nuceni podniknout nezbytné kroky, abychom obyvatelům Krymu umožnili svobodně projevit vůli. Naším konečným cílem bylo dát lidem možnost vyjádřit svůj názor na to, jak chtějí dále žít,“ dodal prezident v úryvku z dokumentu Andreje Kondrašova, který brzy odvysílá televizní stanice Rossija 1.
Pro spojení poloostrova s Ruskem se v loňském referendu 16. března vyslovilo téměř 97 procent hlasujících. Krym jako součást Ruské federace zatím uznaly jen Afghánistán, Kuba, Nikaragua, KLDR, Sýrie a Venezuela. Západ referendum odmítl.
V upoutávce na film odvysílané v neděli Putin mluvil o přípravách začlenění Krymu do Ruska a zvláštní operaci na záchranu svrženého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Z nahrávky vyplývá, že o anexi Krymu hovořil již na konci února, zatímco ještě 4. března před novináři tvrdil, že na Krymu prý neoperují ruští vojáci, ale jen „ozbrojené síly sebeobrany“. Cesta poloostrova pod nadvládu Ruska trvala asi tři týdny.
Ruští vojáci na Krymu
Před rokem Rusko anektovalo Krym
Události na Krymu byly důsledkem krize na Ukrajině, kterou vyvolalo odmítnutí asociační dohody s EU bývalým proruským vedením Ukrajiny. Ruský parlament loni 1. března schválil Putinův záměr nasadit na Krymu vojáky kvůli údajné potřebě chránit životy Rusů na Krymu. Nový šéf autonomní vlády na Krymu Sergej Aksjonov po rozhodnutí ruského parlamentu oznámil, že převzal kontrolu nad bezpečnostními silami v oblasti, a požádal Putina o pomoc. Ruská armáda poté převzala postupně nad Krymem kontrolu. Ještě v únoru obsadili parlament na Krymu a budovu místní vlády neoznačení vojáci.
V polovině března se pro připojení Krymu k Ruské federaci vyslovilo v referendu 96,77 procenta hlasujících (volební účast činila 83,1 procenta). Krymský parlament v reakci na výsledek následně vyhlásil nezávislost Krymu a požádal o připojení k Rusku. Putin nezávislost Krymu uznal a připojení k Rusku formálně stvrdila 21. března ruská Rada federace, horní komora parlamentu, která ratifikovala smlouvu o připojení Krymu včetně přístavu Sevastopolu k Ruské federaci jako dva nové subjekty Ruska.
Vladimir Putin v Sevastopolu
Západ vzápětí uvalil na Rusko sankce, které se dotkly i některých klíčových subjektů na Krymu. Zhoršily dopravní spojení Ruska s Krymem, což narušuje jeden z hlavních příjmů Krymu - turistický ruch. Rusko totiž nemá přímé spojení s Krymem a Kyjev pozemní cesty občas blokuje. Moskva se rozhodla pro stavbu mostu, který má vést z Ruska na Krym přes Kerčský průliv.
Podle odhadu ruského listu Kommersant bude plné začlenění Krymu do Ruska stát Moskvu v následující dekádě asi 30 miliard dolarů. Kromě dopravního spojení s Ruskem by většina peněz měla jít na plynofikaci Krymu a na zajištění dodávek vody.
Krymský poloostrov, který leží na jihu Ukrajiny mezi Černým a Azovským mořem, patřil do roku 1954 Rusku. Při příležitosti oslav 300. výročí připojení Ukrajiny k Rusku daroval nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov v únoru 1954 Krym Ukrajinské SSR.
Poloostrov má rozlohu asi 27 000 kilometrů čtverečních (zhruba jako Morava a Slezsko) a žije zde přes 2,4 milionu lidí. Z toho je podle sčítání lidu z roku 2001 zhruba 58 procent Rusů, 24 procent Ukrajinců a 12 procent krymských Tatarů.
Cvičení ruské armády
Jablkem sváru mezi Ruskem a Ukrajinou byla od roku 1991 ruská černomořská flotila, na jejímž rozdělení se obě země dohodly v roce 1997. Bývalí prezidenti Ruska a Ukrajiny Dmitrij Medvěděv a Viktor Janukovyč se pak v dubnu 2010 dohodli na tom, že ruská Černomořská flotila bude moci setrvat v Sevastopolu až do roku 2042 s možností prodloužit pronájem ještě o dalších pět let.
Rusko zahájilo manévry, cvičení se týká Krymu i Kaliningradu
Rusko dnes na západě, jihu a východě země zahájilo vojenské manévry. Cvičení se podle ruského ministerstva obrany týká mimo jiné i ruské exklávy Kaliningradu, Krymu a odštěpenecké gruzínské Jižní Osetie.
„Bojová cvičení zahrnují zhruba 8000 vojáků a více než 1500 zbraňových systémů a vojenského vybavení včetně 400 kusů dělostřelectva a přes stovku palebných raketometných systémů, 300 minometů a asi 200 protitankových zbraní,“ uvádí se v prohlášení jižního vojenského okruhu.
Podle portálu sputniknews v Kalinigradské oblasti trénuje 500 vojáků za použití 100 kusů bojové techniky. Manévry na ruském Dálném východě se soustředí do Japonského moře, kde výsadkové lodě mimo jiné nacvičují ostrou palbu na pobřežní cíle.