Sevastopol - Tataři se s připojením Krymu k Rusku ani po roce nesmířili. Podle organizace Human Rights Watch (HRW) je úřady pod různými záminkami pronásledují. Samotní Tataři hovoří o zastrašování. Někteří zmizeli beze stopy, jiné našli mrtvé se stopami mučení.
Krymští Tataři o životě v Rusku: Zastrašování, vraždy a omezená média
Rok od anexe: Úřady na Krymu pronásledují Tatary (zdroj: ČT24)
- Krym se nyní chystá na první výročí připojení k Rusku. V referendu se pro něj loni 16. března vyslovilo skoro 97 procent místních. Pět dní poté ruský prezident vše stvrdil podpisem. Západ anexi odsoudil. Bezprostředně po okupaci Krymu a připojení k Rusku se Moskva snažila si Tatary předcházet. Putin kupříkladu podepsal dekret o rehabilitaci postižených deportacemi.
Úřady pronásledují lidi, kteří se odvážili otevřeně kritizovat počínání Ruska na poloostrově, varuje HRW. V případě Tatarů je záminkou často boj proti náboženskému extremismu nebo proti obchodu s drogami či zbraněmi. Nečekané prohlídky úředníků a policie poznali Tataři ve svých firmách, restauracích, hotelech nebo domech. „Během těchto prohlídek hledají zakázanou literaturu, údajně pátrají i po drogách a zbraních,“ uvedl člen vedení Medžlisu Ilmi Umerov.
Neohlášené prohlídky jsou i v mešitách. Úředníci najednou některé knihy považují za extremistické. „Přišel náčelník a řekl: Takové papíry a knihy ukliďte, spalte a zničte,“ vzpomíná Asan Džemilev.
Zpravodaj ČT Miroslav Karas
„Běžní lidé se dívají na Tatary zcela normálně. Většina lidí s nimi žila prakticky pod jednou střechou i před anexí Krymu. Jsou to smíšené rodiny, přátelé, známí, blízcí spolupracovníci. Nezaznamenali jsme, že by se na ně někdo díval skrz prsty. Tataři jsou tu obecně vnímáni velmi dobře. Problém je v přístupu úředníků a silových jednotek.“
Lidé jsou nuceni zříkat se ukrajinského občanství pod hrozbou, že se stanou zahraničními běženci ve vlastní zemi nebo budou deportováni. „V tuhle chvíli to vypadá, že je nebezpečné být krymský Tatar na Krymu,“ sdělil HRW jeden z aktivistů. Koncem září mu muži v uniformách odvlekli dva příbuzné. Nikdo prý neví, jestli jsou naživu.
Dva lídři krymských Tatarů Džamilev a Čubarov nesmějí na Krym, ruské úřady jim na pět let zakázali vstup. Důvod našly rychle. „Podrývá prý obranyschopnost Ruské federace,“ konstatovala manželka disidenta Safinar Džamilevová.
GALERIE
zdroj: ČT24
Manžela Zamiry Ametovové rovnou zabili. Rešat šel před rokem na demonstraci a už se nevrátil. Zamira zůstala sama se třemi dětmi. „Přišli k němu tři muži a vsadili ho do auta. Hledali jsme ho dvanáct dnů a pak jsme ho objevili mrtvého. Policie vrahy nenašla,“ prohlásila manželka zavražděného aktivisty.
Ruský velvyslanec ve Varšavě Sergej Andrejev prohlásil, že žádná další anexe ze strany Ruska nehrozí. Ujišťoval Polsko a pobaltské státy, že situace na Krymu byla mimořádná - a ony se tak o svá území nemusejí bát. Někteří polští politici ale už dřív řekli, že chování Kremlu během ukrajinské krize vnímají jako hrozbu. Varšava plánuje například rozsáhlou modernizaci ozbrojených sil.
Tatarská televize má namále
Uplynulý rok přinesl změny i do vysílání tatarské televize. Nesmí se mluvit o Ukrajině ani disidentech. Kritika vlády není na místě. „Vše, co říkáme a ukazujeme, není moc oblíbené. Informujeme o tom, co se děje. Někde koušeme a informujeme o věcech, které státní moc poslouchá těžce,“ tvrdí ředitel televize ATR Ševket Memetov. Policie jim zabavila archiv a úřady už třikrát vrátili žádost o prodloužení licence - hrozí, že budou muset vysílání ukončit.
Krym už opustilo přes dvacet tisíc Tatarů a na jaře se čeká další vlna. Odejít chtějí hlavně mladí muži, kteří by jinak museli narukovat do ruské armády. „Míří hlavně do ukrajinského vnitrozemí ke svým známým a příbuzným nebo odcházejí do Turecka,“ konstatoval Karas.
Představitelé krymských Tatarů už požádali orgány OSN, aby zabránily jejich „vyhlazení“. Chtějí mít možnost podávat žaloby k mezinárodním soudům. Rezoluce obsahuje i výzvu ke svolání mezinárodní konference, která by se situací na okupovaném poloostrově zabývala.
Mluvčí ruského minsiterstva zahraničí to označil za snahy o separatismus a vyzval Tatary, aby své vůdce neposlouchali. Rusko prý nemá s pronásledováním Tatarů nic společného.
Tataři se teď mají lépe, tvrdí Moskva
Tataři, které Josif Stalin ve 40. letech vyhnal z Krymu jako údajné kolaboranty s nacismem, mají ale podle Ruska na Krymu zajištěna veškerá práva, jichž se jim naopak nedostávalo během ukrajinské správy nad poloostrovem.
Deportace Tatarů z Krymu, kde žili od 13. století, začaly na Stalinův rozkaz za rozbřesku 18. května 1944 a do odpoledne 20. května muselo své domovy opustit na 180 000 lidí. Celkem bylo z Krymu odvezeno více než 47 000 tatarských rodin, dohromady více než 191 000 lidí, hlavně do Uzbekistánu, ale i na Ural a dalších končin Sovětského svazu. Deportace dalších menšin z Krymu a Kavkazu následovaly, jakož i rusifikace poloostrova. Když sovětský vůdce Nikita Chruščov předal Krym Ukrajině, stopy po tatarské přítomnosti téměř zmizely.
Návrat krymských Tatarů na poloostrov v masovějším měřítku začal až na počátku 90. let. Nyní jich tam žije skoro 270 000, což je asi 12 procent místní populace, oproti jedinému procentu v 80. letech.