Turci sestřelili ruský stíhací bombardér Su-24

Turecko sestřelilo ruské vojenské letadlo poté, co narušilo jeho vzdušný prostor, oznámila turecká armáda. Stroj se zřítil v syrské provincii Latákíja na vesnici, kde žije turkmenská menšina. Podle Moskvy jde o „vážný incident“ – stroj Su-24 se prý pohyboval jen nad Sýrií. V Bruselu odpoledne mimořádně zasedne NATO. Neznámý mezitím zůstává osud ruských pilotů – turkmenští rebelové tvrdí, že je zabili, Turci si ale myslí, že jsou naživu a snaží se je osvobodit.

  • 22:13

    On-line přenos k vývoji po sestřelení ruského letadla Tureckem končí. Děkujeme za pozornost.

  • 21:18

    Turkmenští povstalci tvrdí, že mají těla obou členů posádky sestřeleného letadla.

  • 21:14

    "Nejsme v této chvíli schopni přesně říci, kde letadla byla," odpověděl mluvčí Pentagonu Peter Cook na otázku, zda ruské letadlo bylo sestřeleno nad Tureckem nebo Sýrií.

Podle tureckého zdroje agentury Reuters se k hranicím přibližovaly hned dva vojenské letouny a k narušení tureckého vzdušného prostoru došlo několikrát. Turecká armáda uvedla, že letoun varovala desetkrát během pěti minut. Do operace byly podle ní zapojeny dvě stíhačky F-16.

Rusové nejdřív tvrdili, že stroj sestřelily rakety vypálené ze země, šéf Kremlu Vladimir Putin ale později hovořil o střele vzduch-vzduch vypuštěné tureckou stíhačkou. „Podle britského listu Guardian je to poprvé, co členská země Aliance sestřelila ruský vojenský letoun,“ uvedl zpravodaj ČT Bohumil Vostal.

Údajný pohyb letadel nad Tureckem
Zdroj: CNN/AFP

Podle ruského ministerstva obrany má Moskva důkazy, že stíhačka nenarušila turecký vzdušný prostor. „Ruská strana to prý může dokázat kontrolními údaji, které sledují let každého ruského letounu v Sýrii,“ podotkl zpravodaj ČT Miroslav Karas. Stroj byl podle Moskvy sestřelen ve výšce šest tisíc metrů.

Ankara si už předvolala ruského chargé d´affaires a ruské ministerstvo obrany zase povolalo tureckého vojenského atašé v Moskvě.

Lavrov ve středu do Turecka nepojede

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov označil sestřelení letadla za „velmi  vážný incident“. Podle něj je ale na vyvozování důsledků brzy. Místopředseda ruského bezpečnostního výboru přitom označil celou akci za provokaci Severoatlantické aliance.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov už zrušil plánovanou středeční návštěvu Turecka, kde měl jednat o válce v Sýrii a boji s radikály z Islámského státu. Podle Kremlu ale budou ruské operace v Sýrii pokračovat podle plánu.

Suchoj Su-24
Zdroj: Alexander Mishin/wikipedia/jetphotos.net (licence CC BY-SA)

Jsou ruští piloti po smrti?

Letadlo se zřítilo na vesnici, kde žije turkmenská menšina. Trosky prý dopadly na stany, v nichž Turkmeni bydlí. Na turecké straně hranice úlomky padajícího letadla zranily dva civilisty. “Ze záběrů, které jsou k dispozici, to vypadá, že se stroj zřítil na jednom z kopců hustě zarostlých vegetací,“ podotkl zpravodaj ČT Jakub Szántó. V této oblasti navíc nefunguje moc dobře komunikace.

Po pilotech nyní pátrají ruské vojenské vrtulníky. Jeden z nich údajně syrští povstalci zasáhli protitankovou střelou. Podle turecké agentury DHA navíc turkmenští rebelové tvrdí, že oba piloty zabili, ještě než dopadli na zem. Turci ale obdrželi informaci, že jsou piloti naživu. Turecké jednotky se je prý nyní snaží osvobodit, sdělil Reuters turecký zdroj.

Agentura předtím obdržela video, na němž je vidět, jak muž bezvládně leží na zemi. Lídr povstalců prohlásil, že je mrtvý. „Ruský pilot. Bůh je veliký,“ říká jeden z povstalců na nahrávce. Autenticita nahrávky ale zatím nebyla potvrzena. V oblasti operuje Svobodná syrská armáda, o přítomnosti Islámského státu nejsou informace.

Turecko požádalo o konzulaci velvyslance zemí NATO v Bruselu. Aliance vývoj pozorně sleduje - odpoledne začalo v belgické metropoli mimořádné zasedání. „Na úrovni NATO a OSN budou přijata nezbytná opatření, stejně jako na úrovni ministrů zahraničí dle pokynů premiérů (Ruska a Turecka),“ oznámil úřad tureckého premiéra Ahmet Davutoglua.

Od začátku ruské intervence v Sýrii došlo hned k několika incidentům

Moskva podporuje režim syrského prezidenta Bašára Asada. Na jeho žádost bombarduje od konce září pozice „teroristů v Sýrii“. Turecko naopak volá po Asadově pádu stejně jako Západ v čele s USA – právě Washington vede mezinárodní koalici, která zasahuje už více než roku proti Islámskému státu, a to jak v Sýrii, tak i v Iráku.

Ankara si své letecké území úzkostlivě chrání už delší dobu. Nejvážnější krize v tomto ohledu přišla na začátku října. Tehdy se Ankara ohradila proti dvojímu proniknutí ruských letadel nad turecké území během jediného víkendu. Rusko tehdy ujistilo turecké představitele, že narušení bylo ojedinělou chybou, která se nebude opakovat.

O několik dní později už Turci neváhali sestřelit ruský dron, také nad syrsko-tureckým pomezím. Učinili tak po vypálení tří varovných výstřelů, jak ukládají pravidla NATO. „Teď jsme sestřelili dron. Kdyby to bylo letadlo, udělali bychom totéž,“ citovaly tehdy agentury premiéra Ahmeda Davutoglua. „Komukoli, kdo naruší naše hranice, se dostane nezbytné odpovědi,“ zmiňoval před více než měsícem.

Všichni musí vědět, že z hlediska mezinárodního práva i sebeobrany máme právo zasáhnout proti komukoli, kdo naruší náš vzdušný prostor nebo hranice.
Ahmet Davutoglu
turecký premiér

Turecko také nedávno upozornilo Rusy, že uplatní veškerá svá práva při obraně hranice v souvislosti se zprávami o tom, že ruská letadla operují v oblasti obývané syrskými Turkmeny. Varování bylo minulý týden tlumočeno ruskému velvyslanci v Ankaře, jehož si turecké ministerstvo zahraničí předvolalo kvůli ruským útokům na pohraniční vesnice.

obrázek
Zdroj: ČT24

Spolu s velvyslancem byl povolán také vojenský atašé ruského velvyslanectví. Turci mu sdělili, že ruská armáda operuje příliš blízko turecké hranice a zvyšuje tak možnost, že Turecko bude muset bránit své území.

Ankara upozornila, že v těchto oblastech nepůsobí příslušníci Islámského státu ani jiné teroristické skupiny, proti nimž Rusko podle svých prohlášení v Sýrii bojuje. Navíc prý útoky nutí civilisty prchat z domovů, a Turecko je tak vystaveno další uprchlické vlně.

Turkmeni patří mezi Asadovy odpůrce

Syrští Turkmeni obývají severozápadní cíp hranice Sýrie s Tureckem. Koncem třicátých let minulého století došlo v oblasti k lidovému referendu, v němž zvítězila turecká strana. „Francie, tehdejší správce Sýrie, předala území Turecku, ale Sýrie to nikdy neuznala, na syrských mapách to není zakresleno,“ uvedl turkolog a bývalý velvyslanec v Ankaře Tomáš Laně.

Území se každopádně stalo tureckou provincií Hatay. „Turkmeny Ankara ze všech segmentů syrského obyvatelstva nejvíc považuje za své chráněnce. Proto je pro Turecko zvlášť důležité, aby jim nebyla činěna újma,“ přiblížil Laně. Jelikož ale podle turkologa patří k Asadovým oponentům, mohou představovat cíl pro ruské letectvo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA tvrdí, že odpoledne začnou námořní blokádu Íránu

Americké vojenské síly začnou od pondělního odpoledne s blokádou íránských přístavů, uvedlo na síti X velitelství americké armády Centcom. Americká armáda nebude blokovat plavbu Hormuzským průlivem lodí, které nemíří do Íránu. Oznámení přichází po neúspěchu víkendových jednání mezi Íránem a Spojenými státy. Ceny ropy reagovaly na americký záměr nárůstem.
00:28Aktualizovánopřed 3 mminutami

Magyar ohlásil vítězství ve volbách, mluvil o spolupráci v rámci V4

Lídr maďarské opoziční strany Tisza Péter Magyar v neděli večer ohlásil vítězství svého uskupení v parlamentních volbách. Získalo podle něho bezprecedentní mandát. Magyar zdůraznil, že chce být spolehlivým partnerem v Evropské unii a NATO. Prohlásil také, že chce přebudovat a rozšířit spolupráci visegrádské skupiny, která vedle Maďarska zahrnuje Česko, Slovensko a Polsko.
včeraAktualizovánopřed 38 mminutami

Tisza má nakročeno k ústavní většině

Maďarské parlamentní volby vyhrála opoziční Tisza. Péter Magyar řekl, že jeho strana získala bezprecedentní mandát. Podle nynějších propočtů má velkou šanci na dosažení ústavní většiny v parlamentu, díky níž bude moci v Maďarsku provádět dalekosáhlé změny. Maďarský premiér Viktor Orbán, který ve své zemi vládl 16 let, uvedl, že výsledek nedělních parlamentních voleb je jasný a je pro jeho stranu Fidesz bolestný.
včeraAktualizovánopřed 42 mminutami

Podle Macinky Česko přišlo v Orbánovi o spojence, Havlíček poblahopřál vítězi

Česko ztratilo ve Viktoru Orbánovi spojence v EU, s budoucí vládou bude chtít mít nadstandardní vztahy, řekl pro CNN Prima News vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Podle něj výsledek není pro konzervativce špatná zpráva. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) poblahopřál Péteru Magyarovi k přesvědčivému vítězství. O Orbánově prohře podle něj rozhodla po 16 letech jeho vlády „únava materiálu“, lidé chtěli změnu.
včeraAktualizovánopřed 45 mminutami

Evropa vítá vítězství Tiszy

Evropské srdce bije silněji, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová k výsledku maďarských voleb. Vítězství opoziční Tiszy uvítal i francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Britský premiér Keir Starmer vítězství Tiszy označil za historický moment nejen pro Maďarsko, ale i pro evropskou demokracii.
včeraAktualizovánopřed 58 mminutami

Hrad a Černínský palác se střetly kvůli výrokům na adresu Trumpa

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Maďaři v rekordní účasti hlasovali v parlamentních volbách

Maďarsko v neděli vybíralo své zástupce v parlamentu. Volební účast byla podle serveru 24.hu nejvyšší od pádu komunistického režimu, když už v 17 hodin, dvě hodiny před uzavřením místností, dle Národního volebního úřadu dosáhla rekordu, v 18:30 pak činila 77,8 procenta. V roce 2022 přitom byla 62,9 procenta. O premiérské křeslo se utkali stávající předseda vlády Viktor Orbán a opoziční lídr Péter Magyar. Oba v neděli mluvili o svém nadcházejícím vítězství.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...