Vídeň uhájili socialisté, ale pravice s protiuprchlickou rétorikou posílila

Obyvatelé Vídně si volili nové vedení města. Po sečtení valné většiny hlasů nakonec Sociálnědemokratická strana Rakouska získala  podporu v podobě 39,4 procenta hlasů. Současný starosta Michael Häupl tak má šanci ve funkci po dvaceti letech dál zůstat. Pravicově populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ) Heinze-Christiana Stracha si i tak podle odhadů polepšila na 32,3 procenta. Na výsledek voleb se čekalo jako na ukazatel názorů lidí na uprchlickou krizi. Strache totiž v průzkumech výrazně posiloval zejména odmítavým postojem k přistěhovalcům.

Z dalších stran po 97 procentech seštených hlasů získali Zelení 11,1 procenta a konzervativní Rakouská lidová strana (ÖVP) 8,7 procenta. Strana nové Rakousko (NEOS) údajně dosáhla na šest procent. Letošní podpora svobodných (FPÖ) je navzdory porážce rekordní. Dosud nejlepšího výsledku dosáhli v roce 1996 pod vedením Jörga Haidera. Tehdy měli 28 procent hlasů. 

Rakouská média svorně označovala výběr nového vedení Vídně za nejdůležitější regionální volby letošního roku. Hlavním předvolebním tématem se totiž stala otázka migrace, a tak se o volbách hovořilo i jako o určitém testu názoru voličů.

Svobodní, které vede Heinz-Christian Strache, se ostře postavili proti migraci. Jejich předseda dokonce nedávno požadoval výstavbu plotu na rakouských hranicích po vzoru Maďarska. Naopak socialisté (SPÖ), kteří si snaží udržet místo starosty s Michaelem Häupelem, mají k žadatelům o azyl pozitivní přístup.

Český premiér Bohuslav Sobotka i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek výsledky voleb ve Vídni s nadšením přivítali a pogratulovali SPÖ i jejímu lídrovi Michaelu Häuplovi k vítězství. „Dnešní vítězství Sociálnědemokratické strany ve vídeňských volbách pokládám za opravdu velmi důležité. Nešlo totiž jen o jedny z regionálních voleb v sousední zemi. Šlo o ukázkovou konfrontaci s radikálním pravicovým populismem, který využívá strachu lidí z migrační krize a doufá, že ho použije jako palivo ke svému raketovému politickému nástupu,“ uvedl Sobotka.

Předseda FPÖ Heinz-Christian Strache
Zdroj: Heinz-Peter Bader/Reuters

Pravice se dotáhla na dlouholetého vídeňského vítěze

Rozdíl mezi preferencemi socialistů a svobodných se od počátku tohoto roku snižoval z šestnácti na čtyři až necelý jeden procentní bod. Vítězství sice FPÖ nepředpovídala žádná z anket, strana by i tak mohla zasáhnout do povolebního sestavování radniční koalice. Socialistům nicméně hrozilo přerušení dlouhé řady jejich starostů, kteří Vídni nepřetržitě vládnou od roku 1945. 

Nárůst pro pravicovou FPÖ byl zaznamenán zejména u levicových voličů. „Od sociálních demokratů tak odchází její kmenoví voliči. Je to způsobeno obecnější frustrací z toho, jak byla Vídeň spravována v posledních pěti letech. Na to, že je to největší rakouské město, tak má největší nezaměstnanost. Velice rychle vzrostly ceny bytů. Vídeňané se cítí tak, jako kdyby jim někdo bral jejich způsob života,“ uvedl výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů Michal Kořan. FPÖ podle něj zkrátka frustrace využila a namířila vinu na imigranty.

Häupl je dlouholetý starosta Vídně, jedna z největších postav sociální demokracie v Rakousku i na evropské úrovni. Je to člověk, který získal obrovská volební vítězství pro sociální demokraty ve Vídni i v průběhu voleb například do europarlamentu.
David Miřejovský
zahraniční zpravodaj ČT

Volební místnosti se otevřely v sedm ráno a více než jeden milion oprávněných voličů mohl svůj hlas odevzdat do 17:00 hod. V Rakousku mohou volit občané již od 16 let. Až na pět let si zvolí přesně 100 zastupitelů.

Předvolební snaha zaujmout voliče v ulicích Vídně
Zdroj: Heinz-Peter Bader/Reuters

Posledně socialisté získali skoro nadpoloviční většinu křesel

Ve volbách před pěti lety dosáhla Sociálnědemokratická strana Rakouska u vídeňských voličů jasného úspěchu s 44,3 procenty. Socialistům chyběla pouhá dvě křesla, aby mohli vládnout bez koalice. V zastupitelstvu se tak spojili se zelenými. FPÖ tehdy skončila sice jako druhá, ale pouze se ziskem čtvrtiny hlasů.

Posílení už zaznamenala FPÖ i jinde, při letošních regionálních volbách v Horních Rakousech získala dvojnásobný počet hlasů oproti předchozím volbám, byť i zde skončila na druhém místě. Není to ale zdaleka poprvé, co svobodní získávají přízeň voličů. Měli velké zisky ve vídeňských volbách například v roce 1996 okolo vstupu Rakouska do Evropské unie. „Je patrné, že strana je vždycky schopná velice dobře najít téma, které může ve společnosti rezonovat, a pak na tom získat nějaký kapitál. Není to poprvé, co se snaží udeřit na strunu strachu z něčeho nového,“ zhodnotil Kořan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 1 hhodinou

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 4 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 4 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.