Některá města řeší nedostatek členů volebních komisí pro volby do městského zastupitelstva a Senátu. Například v Olomouci je letos komisařů místo obvyklé více než tisícovky pouze 840, a to i s náhradníky. Problém může podle magistrátu vzniknout zejména u případného druhého kola senátních voleb. Podobným potížím čelí třeba i Šumperk.
V Olomouci na problémy s účastí volebních komisařů od sametové revoluce zvyklí nejsou. Běžně jich tam byla tisícovka až dvanáct set. Pro nadcházející komunální a senátní volby ale město eviduje 840 komisařů. V tomto čísle jsou přitom započítáni i náhradníci, kterých je podle zástupkyně vedoucí odboru kanceláře primátora Petry Vychodilové aktuálně dvě stě.
Tajemník už podle jejích slov zaslal výzvu zaměstnancům úřadu. „Pokud mají nějakého rodinného příslušníka či známého, který by byl ochotný v okrskové volební komisi pracovat, ať se ozve,“ přibližuje Vychodilová s tím, že tito lidé jsou následně zařazováni do seznamu náhradníků. Ten slouží pro případ, že v některé komisi členové chybí.
„Dále to jsou lidé, kteří se voleb účastní pravidelně a nechtějí být delegováni přes žádnou politickou stranu, ti se mi hlásí opakovaně. Mám je také v seznamu náhradníků a opět umisťuji dle potřeby,“ nastiňuje. Všech dvě stě náhradníků je v současné době podle ní umístěno ve volebních komisích.
Olomouc má navíc letos o jeden volební okrsek více než dříve. „Máme 96 volebních okrsků a žádná z politických stran, hnutí nebo koalic nenaplnila všech 96 okrskových volebních komisí. Čili i tam zaznamenáváme snížený zájem,“ říká Vychodilová.
Problém dvou kol a odměn
Připomíná, že počet členů okrskových komisí určuje zákon. Do tří stovek voličů postačí čtyři komisaři, nad tři sta pak šest. „Vzhledem k tomu, že v současné době se jedná o souběh voleb, pro mě je ideální počet členů deset,“ podotýká.
Obavy má zejména z nedostatku komisařů v případném druhém kole senátních voleb. „Máme zkušenost, že do druhého kola zhruba třetina lidí nedorazí,“ upozorňuje. V případě potřeby má proto město v plánu brát z úředníků na magistrátu.
Nízký zájem chápe Vychodilová jako důsledek toho, že jde o dvoukolové volby, ale také nedostatečné motivace finanční odměnou. V případě předsedy volební komise je za oba víkendy 3600 korun hrubého, zapisovatel a místopředseda dostanou 3500 korun, řadový člen pak necelé tři tisíce.
„Myslím si, že by (odměna) měla být opravdu vyšší,“ míní členka volební komise v Olomouci Beatrice Staniczková. „Obzvlášť, když má člověk v komisi nějakou funkci, jako například předseda nebo místopředseda, tak musí absolvovat několik školení. Je to několik dní, bere si kvůli tomu i volno z práce,“ zdůvodňuje a dodává, že náročná je také fáze sčítání hlasů.
Problém ve finančním ohodnocení vidí i tajemnice šumperského městského úřadu Helena Miterková. S nedostatkem volebních komisařů se tam potýkají dlouhodobě. Podle ní by mohlo být řešením zkrácení voleb na jeden volební den nebo možnost elektronického hlasování.
„Nemáme dostatek členů volebních komisí z řad delegovaných osob, tedy těch, které nám delegují politické strany. Dlouhodobě místa dokrýváme lidmi z řad úřadů,“ popsala. Podle ní by v Šumperku potřebovali od stran zhruba o dvacet lidí více, než kolik mají nyní k dispozici.
