Evropská unie je ochotna v rámci urovnání pobrexitového sporu s Velkou Británií upustit od části požadovaných kontrol zboží mířícího do Severního Irska z ostatních částí Spojeného království. Evropská komise předložila balíček návrhů, který počítá s volnějším průchodem některých potravin či léků a s usnadněním celních postupů u dalších produktů. Brusel se tím snaží částečně vyjít vstříc požadavkům Londýna, který odmítá zavést kontroly a chce zásadně předělat uspořádání dohodnuté v takzvaném severoirském protokolu.
Kontrolu britského zboží v Severním Irsku je možné omezit, navrhla Unie Londýnu
Severoirský protokol jako součást brexitové dohody zůstává deset měsíců po završení britského odchodu z evropského bloku vedle rybolovných práv hlavním předmětem sporů komplikujících vztahy mezi Unií a bývalou členskou zemí. Britská vláda odkládá zavedení kontrol zejména potravin, na nichž se obě strany dohodly ve snaze předejít vzniku tvrdé hranice oddělující obě části irského ostrova.
Zatímco EU zdůvodňuje požadavek kontrol ochranou vlastního trhu, jehož je Severní Irsko stále součástí, Británie se obává mimo jiné přílišných komplikací v zásobování severoirských obchodů a s tím spojeného politického napětí.
Podmínkou je informace o původu
„Naslouchali jsme a jednali se severoirskými politiky, firmami a zástupci občanské společnosti a naše návrhy jsou přímým a opravdovým řešením problémů, o nichž mluvili,“ popsal vznik balíčku místopředseda EK Maroš Šefčovič.
Unijní exekutiva Londýnu nabídla, že EU omezí až o 80 procent požadované kontroly zdravotní nezávadnosti potravinářských výrobků, pokud budou britští vývozci dostatečně informovat o jejich původu a zaručí, že jsou určeny pouze pro severoirský trh. Británie však musí splnit některé své dřívější závazky, kromě označování produktů například vybudovat sérii kontrolních stanovišť na hranicích.
Brusel je také připraven snížit na polovinu byrokratickou zátěž spojenou s celními formalitami. Aby takto zjednodušila výrobcům, přepravcům i obchodníkům život, požaduje EU spolupráci britských úřadů včetně přístupu do informačních systémů.
Další návrh může zjednodušit přepravu léků z distribučních center farmaceutických firem zejména v Anglii do Severního Irska. Komise chce rovněž více brát v potaz zájmy severoirských úřadů, firem či občanských organizací, proto navrhla zavedení pravidelných dialogů o aktuálních problémech.
Bez úprav se v Irsku nespokojí
Severoirská unionistická strana DUP označila v první reakci návrhy za výchozí bod pro další jednání, bez dalších úprav týkajících se protokolu však jejím požadavkům nevyhovují. Podle unijní exekutivy je balíček podnětem pro diskusi a návrhy mohou být pružně upravovány po dohodě s Londýnem.
Britský státní tajemník pro brexit David Frost přitom v úterý vyzýval Brusel k ještě výraznějším ústupkům. Británie především požaduje, aby Soudní dvůr Evropské unie nebyl orgánem, který na plnění severoirského protokolu dohlíží. Tuto otázku však návrhy Komise vůbec neřeší.
„Pokud se bavíme o jednotném trhu, který se řídí unijními pravidly, bude konečným arbitrem sporů Soudní dvůr EU. V tom je naše pozice jasná,“ řekl Šefčovič. Frost by podle něho neměl mluvit o nepřekročitelných podmínkách a soustředit se na další jednání o možných kompromisech. Oba lídři vyjednávacích týmů se mají sejít v nejbližších dnech.
Frost přitom pohrozil, že pokud EU nepřijde s řešením vyhovujícím Londýnu, může Británie od severoirského protokolu ustoupit. Někteří diplomaté se obávají, že takový krok vyvolá unijní odvetu v podobě zavedení cel na některé zboží a povede k dlouhé obchodní válce.
Byl to právě britský premiér, který specifický status Severního Irska v rámci rozvodové smlouvy se sedmadvacítkou na konci loňského roku vyjednal. Obě strany tak chtěly zabránit, aby na pomezí mezi Irskem a Severním Irskem opět vyrostla fyzická hranice a na ostrově znovu vzplálo sektářské násilí. Hranice mezi unií a Británií se tak posunula do Irského moře.
Britům je trnem v oku i evropský soudní dvůr, který na dodržování pravidel v Severním Irsku dohlíží. Londýn nyní naznačuje, že pokud se nepodaří vyjednat dohodu novou, od té stávající odstoupí. Nervozitu v sedmadvacítce vyvolalo i nové prohlášení bývalého poradce premiéra a hlavního strůjce kampaně za vystoupení Londýna z unie Dominica Cummingse. Podle něj se Británie brexitovou dohodou nikdy řídit nechtěla.
Vypovězení dohody by podle skeptiků mohlo vést až k obchodní válce. A to si v době zdražování energií a pozvolného oživování ekonomiky po pandemii nikdo v Evropě nepřeje.