Brněnské televizní studio slaví abrahámoviny

Brno - Právě před padesáti lety odstartovalo historicky první televizní vysílání z brněnského studia. Historicky prvním pořadem byl čtyřicetiminutový přímý přenos zábavného pásma Sedmikrásky nad Brnem. Padesátiny brněnského studia České televize se slavily už před necelým měsícem - v sobotu 11. června - v centru Brna na náměstí Svobody. Vzpomínalo se, besedovalo o aktuální tvorbě, ale hlavně křtilo. Sekt zkropil nejprve publikaci mapující padesátiletou historii studia, poté přišla na řadu tramvaj.

Den D v Brně nastal 6. července 1961. Začátky televizního vysílání jsou spojeny s palácem Typos, kde studio sídlí dodnes. Původní dvě místnosti ale přestaly pro potřeby televizního vysílání stačit a studio se začalo rozrůstat.  Kromě Typosu přibývaly prostory i na jiných místech v Brně. Vysílalo se například z Dělnického domu v Brně-Židenicích, činoherního studia JAMU a z dalších míst jihomoravské metropole. Původní vysílání bylo výhradně živé, chybělo záznamové zařízení, proto se první pořady nedochovaly.

Brzy si přišli na své i dětští diváci. Brněnská redakce vysílání pro děti a mládež se pod vedením Věry Mikuláškové stala vlajkovou lodí dětského vysílání celé České televize. Prvním přímým přenosem pro nejmenší diváky byl pořad „Brněnský dětský kabaret Jitřenka“, který se stal velmi populárním.

Ten, kdo jako první stál v čele brněnského studia, byl Josef Křivánek. Letošního výročí se však již nedožil, zemřel 13. května 2011 v 81 letech. Bývalý sportovní novinář a spolupracovník ČST Ostrava dostal v roce 1961 za úkol najít programové pracovníky a připravit brněnskou koncepci vysílání. A to rozhodně nebyl jednoduchý úkol, vždyť v té době neměl zkušenosti s televizí prakticky nikdo. Měl ale šťastnou ruku při výběru spolupracovníků a brněnská televize pod jeho vedením začala vysílat.

Během prvních dvou let získal Josef Křivánek pro Brno dabingové studio a v roce 1963 uvedl na obrazovky na tu dobu nebývale odvážný a kritický publicistický pořad „Mohu do toho mluvit?“, který si získal velkou diváckou oblibu. Ředitelem studia byl Josef Křivánek do roku 1963. Poté působil jako šéfredaktor Rovnosti. Do televize se později vrátil jako zástupce ředitele. V roce 1968 se připojil k novinářům, kteří aktivně protestovali proti sovětské okupaci. Ještě než sovětští okupanti obsadili Typos, odjela skupina televizních pracovníků na vysílač Kojál. Odtud, ale i z dalších provizorních míst několik dnů ilegálně informovala svět o dění v Československu.

Budoucnost?

V současné době se připravuje výstavba nového, moderního studia 21. století v Brně-Líšni na pozemcích, které ČT koupila od Zetoru. Plány na opuštění Typosu, které se poprvé zrodily už po požáru studia v roce 1964, tak dnes nabývají konkrétních podob. Studio začínalo s několika zaměstanci, dnes jich v něm pracuje kolem 250. Nové studio by mělo být hotové do konce roku 2013. Výstavba vyjde na 600 milionů korun bez daně z přidané hodnoty. Na stavbu už bylo vydáno územní rozhodnutí, čeká se na vydání stavebního povolení.

Současné brněnské studio je podle jeho ředitele Karla Buriana multiformátové. „I při všech ekonomických složitostech dnešní doby se podařilo zachovat veškerou televizní tvorbu. Jde jak o zpravodajství z regionu, tak o dramatickou tvorbu, ale i o zábavné pořady a samozřejmě o hudební tvorbu ve všech podobách, a také divadelní a náboženskou tvorbu,“ uvedl Burian. Z úspěšných pořadů se zmínil například o Manéži Bolka Polívky a vzdělávací soutěži AZ kvíz nebo o dokumentárních filmech.

K brněnskému studiu podle Buriana patří i dramatická tvorba, například film Alma režisérky Olgy Dabrowské. „Jsem rád, že stále slaví úspěch a drží se na špičce sledovanosti i trvalka brněnského studia, Četnické humoresky,“ uvedl Burian. Tento měsíc začíná Česká televize vysílat z tvorby brněnského studia také dva nové cykly - jednak Pevnosti, o městských opevněních v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, jednak Zoománii, která je pořadem pro děti o zvířatech.

Novinky z Brna

Brněnské studio chystá také několik novinek. Připravuje natáčení televizní pohádky Sněžný drak v režii Eugena Sokolovského mladšího. Natáčet se bude v létě a v zimě. Na podzim se do do Brna vrátí režisér Vladimír Michálek, který bude točit televizní film Posel. Redakce zpravodajství po prázdninách rozšíří cyklus připravovaný ve spolupráci s Kanceláří veřejného ochránce práv.

K 50. výročí existence svého brněnského studia Česká televize vydala i knihu, kterou v červnu slavnostně pokřtila. Kniha mapuje začátky studia, improvizované vysílání ze srpna 1968 i současnost televizní tvorby.

  • Vysílání z Dělnického domu v Brně Židenicích autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2626/262574.jpg
  • Televizní kamera autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/33/3239.jpg
  • Televizní studio autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1871/187033.jpg
  • Ryška a Pilařová autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2235/223464.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Obce investovaly do zadržování vody. Když ale neprší, není co zadržovat

Rybníky, mokřady nebo propustné povrchy pomáhají obcím na jihu Moravy zadržovat vodu v krajině. Některá opatření fungovala několik let, letošní dlouhodobé sucho ale ukazuje jejich limity. Když neprší a vysychají i potoky, není vodu kde vzít.
před 21 hhodinami

Hrneček u studánky neznamená, že voda je pitná, varují odborníci

Laboratorní rozbory odhalily ve třech studánkách v okolí Žďáru nad Sázavou nadlimitní množství koliformních bakterií a dalších mikroorganismů. Ty mohou způsobit především průjmová onemocnění. Hygienici i vodohospodáři obecně nedoporučují pít vodu ze studánek bez předchozího rozboru. Nejde totiž o veřejné zdroje pitné vody, a jejich kvalita proto nemusí být ze zákona pravidelně kontrolována.
22. 8. 2026

Na jihu Moravy byly po bouřkách tisíce domácností bez proudu

Přibližně čtyři a půl tisíce odběrných míst na jihu Moravy zůstalo po bouřkách bez elektřiny. Nejvíce zasažené jsou Břeclavsko a Hodonínsko. Ve čtvrtek kolem 21:30 zbývalo bez dodávky elektřiny ještě asi čtrnáct set odběrných míst, uvedl mluvčí společnosti E.ON Lubomír Budný. Jihomoravští hasiči hlásí desítky výjezdů. Na Jihlavsku byl na dvou úsecích železnice zastavený provoz vlaků. Na tratích byly nánosy bahna, uvedly České dráhy (ČD).
20. 8. 2026Aktualizováno21. 8. 2026

Vedra decimují městské stromy. Radnice hledají řešení

Stromy v Brně jsou po vlně veder v nejhorším stavu za posledních 40 let. Uvedla to správa veřejné zeleně s tím, že výrazně posílila zalévání. Místní si ale současně všímají, že město nechává vzrostlé stromy mnohde porážet. Jihomoravská metropole nemá manuál, který by vyjasnil pravidla dendrologické péče a zbytečnému kácení zabránil. S následky horka a sucha se potýká řada měst a obcí v celém Česku.
20. 8. 2026

VideoSečteno: Jihomoravský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 18. srpna se věnoval Jihomoravskému kraji.
18. 8. 2026

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
17. 8. 2026

Českem prošly silné bouřky. Hasiči napříč zemí evidovali stovky výjezdů

Českem v pondělí prošly silné bouře. Meteorologové před nimi už dopoledne zpřísnili pro jihovýchod země výstrahu. Bouřky doprovázel přívalový déšť, kroupy i silné nárazy větru. Ve Skutči na Pardubicku byl zaznamenán náraz větru přes sto kilometrů za hodinu, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hasičům v některých oblastech v důsledku bouřek výrazně přibylo výjezdů. Celkem od dvanácté do osmnácté hodiny evidovali více než 550 případů technických pomocí. Ve východních Čechách a na Vysočině bouře způsobily výpadky elektřiny.
17. 8. 2026Aktualizováno17. 8. 2026

Kroje a lidové tradice ovládly centrum Brna

Centrum Brna zaplavila krojovaná chasa. Na první celoměstské hody přišli zástupci 23 městských částí, společně si v odpoledním slunečním žáru na náměstí Svobody zatančili Moravskou besedu. Završili tak několikaletou snahu o obnovu krojů a lidových tradic Brna i přičleněných obcí, od Bosonoh po Žabovřesky. Stovky lidí všech generací v krojích slavily i v Domažlicích, kde se koná 72. ročník třídenních Chodských slavností, jednoho z nejstarších národopisných festivalů v Česku.
15. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.