Vlci na Šumavě loví především divokou zvěř, jen osm procent jejich potravy tvoří hospodářská zvířata. Vyplývá to z dlouhodobého monitoringu, který sleduje i smečky v jednotlivých teritoriích. Na Šumavě jich je šest, ve většině z nich se vlci také rozmnožují.
V celém národním parku žije asi šestatřicet jedinců. To je o čtvrtinu víc než před dvěma roky. V pěti teritoriích napříč Šumavou se vlci i rozmnožují. Kromě Srní, kde se smečka utvářela už v roce 2017. „Ta smečka se může rozpadat a může úplně zaniknout. Její teritorium pak převezmou ty, které budou v okolí, nebo se naopak smečka může nějak znovu utvořit a být zase silnější,“ vysvětlil mluvčí správy parku Jan Dvořák. Kromě teritoria na Srní vznikla další ještě na Železnorudsku a na jihu Šumavy třeba na Boubíně nebo u Zadní Zvonkové.
Vedle genetických vzorků vědci zkoumali i vlčí trus. Díky tomu potvrdili, že hospodářská zvířata tvoří minimum z celkového objemu potravy. Kvůli útokům na ovce vznikl letos v Česku nový pohotovostní plán s možností odstřelu šelem. „Výsledek je takový, že více než 92 procent potravy tvoří spárkatá zvěř, to znamená jelení, srnčí, ale také černá zvěř,“ vyjmenoval Dvořák.
Vlci pomáhají s regulací jelení zvěře, díky tomu i vedení parku postupem let snížilo plán lovu. „V roce 2017 nebo 2018 jsme ulovili největší počet jelení zvěře, bylo to přes tisíc kusů. V loňském roce jsme ulovili necelých šest set kusů,“ přiblížil náměstek ředitele parku Jan Kozel. Na současný výzkum navazuje i monitoring zvěře ulovené vlky. Správa parku chce totiž přesnější údaje o počtu kusů. Včetně nejchráněnějších oblastí, kde je odstřel zakázaný.
