Stát povolí odstřel problematických jedinců vlka

Ministerstva životního prostředí a zemědělství umožní odstřel nebezpečných a problematicky se chovajících jedinců jinak chráněného vlka. Při své návštěvě Moravskoslezského kraje to uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Vlčí smečky se v posledních letech vracejí do hor Moravskoslezského kraje. Jejich opětovné osidlování beskydských lesů ale působí problémy především chovatelům ovcí. Loni vlci v regionu zabili osmdesáti farmářům 186 zvířat. Stát jim pak prostřednictvím krajského úřadu na kompenzacích vyplatil 1,3 milionu korun.

„Vlk se v posledních letech vrací do české krajiny, kam také patří. Jako vrcholný predátor pomáhá například k regulaci přemnožené spárkaté zvěře, která poškozuje lesy a působí škody zemědělcům. Do české přírody tak navrací rovnováhu. Je ale nutné, abychom byli připraveni i na případy, kdy někteří vlci mohou představovat riziko,“ upozornil Hladík.

Problematičtí vlci budou loveni ve veřejném zájmu. „Jde o to, aby se předešlo případným kritickým situacím, které by mohli tito jedinci způsobit,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Taková dohoda je součástí vznikajícího plánu obou ministerstev na případné zásahy proti problematickým jedincům vlka.

„V plánu je jasně definována spolupráce obou resortů na nalezení efektivního řešení a připravenost na případ, že problematická situace skutečně nastane,“ dodal Nekula. Vlk patří mezi zvláště chráněné druhy živočichů v Česku i EU, proto jsou v plánu popsány kroky, které je třeba přijmout, aby bylo možné situace při výskytu problematických jedinců operativně řešit.

Pohotovostní štáb

Problematické chování konkrétních jedinců vlka může mít podle odborníků různý charakter, intenzitu i příčiny. Chování problematického vlka budou vyhodnocovat pohotovostní štáby. V nich budou například zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK), krajských úřadů, Českomoravské myslivecké jednoty či policie. Přizváni budou i zástupci dotčených obcí, mysliveckých sdružení i odborníci na danou problematiku.

„Pohotovostní štáb podle charakteru nastalé situace operativně rozhodne o vhodných opatřeních, od odstranění nevhodných podnětů a zamezení vznikajícího problematického chování prostřednictvím prevence, přes odstrašení až po případné odstranění problematického jedince,“ vysvětlil Hladík.

Na přípravě plánu se podíleli i pracovníci AOPK. „Jsme tam ve shodě. Důležité je, aby se zástupci delegovaní do štábů o situaci bavili. Aby se zvýšil monitoring dané lokality například instalací fotopastí. Pak se situace musí vyhodnotit a přijmout konkrétní opatření. V krajním případě může jít i o odstranění z populace,“ uvedla mluvčí agentury Karolína Šůlová.

Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (zvolen za ANO) uvedl, že v kraji vlci loni zabili 186 zvířat. Letos zatím dva kusy. „To je ale dané tím, že ještě nezačala sezona pasení stád na loukách,“ řekl. Dodal, že kromě kompenzací za škody napáchané predátory, což bylo loni 1,3 milionu korun a v roce 2021 okolo 600 tisíc korun, kraj vypsal také dva dotační programy pro chovatele na zajištění stád.

Nahrávám video

„Toto je podle mého názoru cesta, kterou máme jít. Farmářům jsme vyplatili 6,7 milionu korun. Žádostí jsme obdrželi 77. Peníze mohou použít například na pořízení oplocení či nákup ovčáckých psů,“ dodal Vondrák. Osobně by z odlovu vlků radost neměl. „Jako milovník zvířat bych o tom nerad slyšel,“ řekl. Dodal ale, že tato debata se musí vést na odborné úrovni.  

Vlci se do Slezských Beskyd vrátili už před několika lety. První rozmnožování na české straně pohoří zdokumentovali vědci v létě 2020. Z genetických analýz vyplývá, že přísluší ke karpatské vlčí populaci. Smečka se pohybuje jak na české, tak na polské straně. Letos pozorování potvrdila další mláďata.

Únorové mapování velkých šelem v Beskydech potvrdilo výskyt rysů a vlků, zatímco přítomnost medvědů prokázána nebyla. Vlci se v CHKO Beskydy vyskytují častěji než dříve. Zasahují sem aktuálně tři vlčí smečky. Kromě vlčích smeček se tu vyskytuje jeden vlčí pár a minimálně jeden vlk samotář. Celkem jde v jednom kalendářním roce asi o 20 až 25 vlků. Z tohoto počtu se zde ale asi jen deset zvířat vyskytuje celoročně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na Vltavě a Labi ve středních Čechách platí stav nedostatku vody

Na Vltavě a Labi ve středních Čechách platí stav nedostatku vody, o jeho vyhlášení ve středu rozhodla krajská komise pro sucho. Kvůli dlouhodobě nepříznivé hydrologické situaci umožnila snížit minimální odtok z Vltavské kaskády u vodního díla Vrané z 35 až na 20 metrů krychlových za sekundu, a to po omezenou dobu do 30. dubna příštího roku. Opatření má zpomalit pokles hladin ve Slapech a případně i v Orlíku. Povolené odběry vody zatím zůstávají bez omezení, uvedly v tiskové zprávě ministerstvo zemědělství, Povodí Vltavy a Středočeský kraj.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Až sto tisíc za nástup. Řada měst má problém obsadit odborné pozice na úřadech

Některá města hledají odborné pracovníky na úřady i několik let. Nabízejí náborové příspěvky až 100 tisíc korun, přesto se jim některé pozice nedaří obsadit. Jde například o místa na stavebních či investičních odborech nebo v sociální péči o ohrožené děti. Oslovené radnice jako důvody uvádějí mimo jiné tabulkové platy, kvalifikační požadavky a obavy uchazečů z odpovědnosti spojené s výkonem úřední práce.
před 16 hhodinami

VideoSalmonelóza dál trápí Újezd nad Lesy, část nemocných znovu hospitalizovali

Dlouhých čtrnáct dnů už zápasí především děti z pražského Újezdu nad Lesy se salmonelózou. Aktuálně je pacientů podle hygieniků necelých pět set. V několika případech se stav nemocných dokonce po čase zhoršil natolik, že je museli znovu hospitalizovat. Celkem skončilo v nemocnici 99 pacientů. Opakované zhoršení stavu je náročné pro malé stonající i pro jejich rodiče. Přestože šetření stále trvá, ohledně možných příčin nákazy už je jasno. Vše ukazuje na školní jídelnu. Podle hygieniků podávala oběd s nedostatečně tepelně upravenými vejci, která navíc byla prošlá. Ředitel školy Libor Skala už vybral jejího nového vedoucího, do školy nastoupila i nová sociální pedagožka.
6. 10. 2026‌‌

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
6. 10. 2026‌‌

VideoTůně v lesích u Rokycan vyschly, vedra zničila i stromovou výsadbu

Stromy v lesích v okolí Rokycan jsou suché a nádrže prázdné. Vyschly nové tůně, které vznikly kvůli zadržování vody v krajině nebo jako požární nádrže, i jejich přítoky. Bez vody jsou teď též takzvané nebeské rybníky, tedy plochy, které napájí jen dešťová voda. Ta se nyní drží pouze v okolí bažin nebo v tůních, které si udržely zásoby z předchozích let. Letošní vedra zničila i nové sazenice a urychlila rojení kůrovce.
5. 10. 2026‌‌

Část zámeckého parku na Třeboňsku zřejmě nelegálně zmizela pod betonem

Až čtyřmilionová pokuta hrozí za možné nelegální vybetonování rozsáhlé části zámeckého parku v Chlumu u Třeboně. Je kulturně chráněný, a navíc v přírodní rezervaci. Soukromý majitel ho upravil na zábavní park s názvem Svět obrů.
5. 10. 2026‌‌

Ilegální tuningový sraz pokračoval v Brně bez vážnějších incidentů

Na ilegální akci tuningových aut se v sobotu v Brně sjela zhruba tisícovka vozů, večer a v noci se účastníci různě přesouvali do Olomouce. Policisté uvedli, že se podařilo zajistit průběh akce bez vážnějších incidentů a mimořádných událostí. Udělili za různé přestupky desítky pokut za více než 200 tisíc korun, některá auta zabavili, upřesnil mluvčí jihomoravské policie David Chaloupka.
4. 10. 2026‌‌

VideoÚzké silnice i čekání. Kamionovou dopravu provázely na začátku 90. let komplikace

Před 35 lety se Československo potýkalo s prudce narůstající kamionovou přepravou. U hraničních přechodů ji komplikovaly úzké silnice, nedostatek míst na parkování, ale i zdlouhavé celní postupy. Situace se začala v roce 1991 zhoršovat už v létě. Na podzim už problémy začaly přesahovat únosnou míru. Například 7. října hlásila Zelená vlna z Rozvadova plných sto hodin čekání na odbavení kamionů.
4. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.