Sedmnáctý ročník multižánrového festivalu Colours of Ostrava ukázal, jak může vypadat průřez současnou zábavní scénou. Velkolepou show, kterou výrazně ovlivnil podmanivým barytonem zpěvák George Ezra a velkolepá nezkrotná Beth Ditto, pomáhala první den zakončovat také přední světová stálice v podobě amerického uskupení N.E.R.D.
Tisíc lidí, tisíc různých názorů. Zatímco někteří posluchači považovali show celku N.E.R.D. za „grandiózní a geniální“, jiným vadila „lenost“ rapperů, kteří si vypomáhali předem nahranými vokály a pasážemi. I tak by se v krátkosti daly shrnout reakce na večerní vystoupení kapely N.E.R.D., která se však v žádném případě nespoléhala na klasiku známou z rádií. Naopak vsadila na pečlivě namíchaný half-playback, který rappeři Pharrell Williams a Chad Hugo citlivě a účinně gradovali tu kratšími, tu delšími popěvky či hesly.
A dav na jejich mohutnou zvukovou kulisu nadmíru dobře reagoval. Poutavé pasáže doplňoval syrový zvuk basů, pobídky k výskoku a neúnavní tanečníci, kteří se v pozadí obou rapperů dobrou hodinu svíjeli v neutuchající záplavě energie.
Síla mnohatisícihlavého publika, které Williams v jednu chvíli přinutil s opakovaným výkřikem „Věřte mi, k zemi!“ pokleknout, se naplno projevila při opětovném povelu k výskoku. Za rázného dunění aparatur, které třásly i návštěvníky na osvícené Bolt Tower, dav náhle se pozvednuvších lidí spokojeně zaryčel a nechal se rappery vést k další skladbě. Ještě rychlejší, ještě dunivější.
V rychlém tempu pak „Nerdi“ přidali ještě pár úryvků, politických poselství a výzev a za silného potlesku krátce před půlnocí zmizeli ze scény.
Poctivý Ezra a madam Ditto
Britský skladatel a hudebník George Ezra šel na své odpolední vystoupení zcela jinou cestou. Během poctivě odezpívaného koncertu rovněž poodhalil posluchačům, co jej přimělo k napsání některých jeho písní.
Lidé se ostatně dobře během dokonale předvedeného setu bavili. Pranic ani nevadilo, že se na jejich hlavy začal během něj snášet silný déšť. Pětadvacetiletý klučina s podmanivým barytonem v hrdle tak ukázal jasnou cestu, kam se může ubírat nefalšované americké blues, které baví a není přitom podlézavé.
Beth Ditto, na kterou se posluchači museli po Ezrovi přesunout o pódium dále, už byla zcela jiná hudební liga z pohledu žánrového zařazení. Tato popová hvězda, jež si během koncertu dokázala udělat legraci jak ze své postavy, tak údajně „umělého“ účesu, brzy rozdováděla celý přihlížející dav.
Že se do veselého křepčení pustili i vozíčkáři sledující Ditto z vyvýšeného ostrůvku, jen dokládá, jak silnou scénu dokázala svým velkolepým hlasem vyvolat. Když posléze začala česky „děkovat“ a snažila se naučit větné spojení „na zdraví“, publikum bylo zcela v její moci.
