Strahovský stadion patří svou rozlohou mezi největší na světě. S kapacitou 250 tisíc diváků by ho v této kategorii podle některých údajů překonal jen starořímský Circus maximus, který pojal asi 320 tisíc návštěvníků. V současné době má ale stadion jen velmi omezené využití a chátrá. 4. července je to přesně 90 let od doby, kdy byl otevřen, aby zde proběhl VIII. všesokolský slet.
Celková plocha strahovského stadionu je 63 tisíc m², což odpovídá přibližně velikost devíti fotbalových hřišť. V současné době se na stadion vejde 250 tisíc lidí, z toho je 56 tisíc míst k sezení. Stadion původně vznikl kvůli konání všesokolských sletů. V roce 1926 ale měl jen písčité cvičiště, hliněné valy a dřevěné tribuny. Projektoval ho tehdy architekt Alois Dryák.
Později byl stadion několikrát dostavován. V letech 1932–1938 byla (podle návrhů architektů Ferdinanda Balcárka a Karla Koppa) například vybudovaná západní tribuna a v letech 1960–1975 celý areál dostavěli pro potřeby národních spartakiád. V době největší slávy na Strahově cvičilo až 33 tisíc cvičenců.
Před válkou se na Strahově konalo několik sokolských sletů a dalších veřejných vystoupení, největší návštěvnost zaznamenal areál v červnu a červenci 1938, kdy tehdejší Masarykův státní stadion hostil protiválečný X. všesokolský slet.
Za druhé světové války stadion využívali nacisté při odsunu Židů - shromážďovali je tam před transporty. V roce 1939 na Strahově u příležitosti 50. narozenin Adolfa Hitlera proběhla slavnostní přehlídka německých vojsk. Po válce se na stadionu shromažďovali Němci, kteří čekali na transport z českých zemí.
Spartakiáda v roce 1990 už neproběhla
První celostátní spartakiáda se na strahovském stadionu uskutečnila v roce 1955 jako oslava desátého výročí ukončení druhé světové války. Série celostátních a později Československých spartakiád, které se konaly v pětiletém cyklu, byla přerušena pouze v roce 1970 po vpádu vojsk na území tehdejšího Československa v roce 1968.
Poslední spartakiáda se konala roku 1985, k další plánované na rok 1990 už nedošlo. Při spartakiádě v roce 1960 se na ploše vystřídalo rekordních 750 tisíc cvičenců a v ochozech na dva miliony diváků.
Po pádu komunismu ale neměla megalomanská stavba využití, chátrala, na hřišti rostl plevel a malé stromky a ochozy se dostaly do havarijního stavu. Objevovaly se tendence stadion zbourat, nakonec ale zůstal zachován.
130 tisíc lidí na Rolling Stones
V roce 1994 se na Strahově konal obnovený XII. všesokolský slet za účasti prezidenta Václava Havla. Svým rozsahem ale nedosahoval těch předválečných a další slety se následně konaly už na Rošického stadionu. V květnu 1995 sloužil na strahovském stadionu bohoslužbu papež Jan Pavel II.
Stadion plnily i davy hudebních fanoušků. V srpnu 1990 například navštívilo na 100 tisíc lidí koncert Rolling Stones, asi 120 tisíc posluchačů přišlo v září 1994 na představení Pink Floyd, na 130 tisíc diváků pak v srpnu 1995 opět přišlo na „Stouny“ a kolem 80 tisíc lidí navštívilo v srpnu 1997 koncert irské skupiny U2. Z domácích interpretů je možné zmínit koncert bratří Nedvědů v červnu 1996, na který přišlo asi 60 tisíc posluchačů.
V 90. letech byla plocha stadionu také využívána k výstavním akcím, konalo se zde mimo jiné také několik veletrhů ForArch. A v září 2000 sloužil stadion při zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové Banky v Praze jako stanové městečko, v němž byli ubytování odpůrci globalizace. Strahov často využívali i členové Svědků Jehovových.
V roce 1998 uzavřelo hlavní město smlouvu s Českomoravským fotbalovým svazem o bezplatné výpůjčce na 50 let s tím, že svaz na Strahově zahájí budování Národního fotbalového stadionu. Z projektu ale sešlo a smlouva byla hned následujícího roku vypovězena.
V červenci 2002 byla podepsaná dohoda o pronájmu stadionu fotbalové Spartě Praha, která na něm v říjnu 2003 za 261 milionů korun otevřela svůj tréninkový areál s osmi hřišti a moderní správní budovou.
V roce 2014 uzavřely smlouvu magistrát, Fotbalová asociace ČR a Česká unie sportu. Trojstranná dohoda po letech vyřešila složité majetkové vztahy a polorozpadlé tribuny přiřkla městu. To ale stále neví, jak se stadionem naloží.
Loni se ale začalo spekulovat o využití lukrativní stavební parcely, která by zbořením stadionu vznikla. Debatu rozvířila příprava nového územního plánu města, který by měl zabránit rozrůstání Prahy do polí. Poslat Strahov k zemi ale nebude tak jednoduché, jak by se mohlo vzhledem k jeho stavu zdát. Stadion je totiž od března 2003 na seznamu kulturních památek.
