Když jste v háji v zemském ráji

Praha – Za Zemský ráj to napohled si Tereza Boučková odnesla v roce 2006 cenu Sazky pro nejlepší nerealizovaný scénář. A dlouho to vypadalo, že scénář – peripetie jeho vzniku popisuje Boučková ve své poslední, deníkové (a skvělé) knize Rok kohouta – nerealizovaný také zůstane. Snímek v režii Ireny Pavláskové se ale premiéry přece jen dočkal - 17. listopadu. Těžko hledat lepší než toto sametové datum pro film s podtitulem „mrazivá komedie o tom, jak se dalo žít v 70. letech a zároveň se nenechat zmrazit“.

Pavel a Havel

Boučková chtěla původně napsat scénář podle své knižní prvotiny Indiánský běh (1991, Cena Jiřího Ortena), ale i když ze záměru sešlo, autobiografické stopy jsou ve filmu stejně jako v knize neindiánsky patrné. Spisovatelka přiznává, že při psaní Zemského ráje čerpala ze své prvotiny, vzpomínek a zkušeností, mlhavě se ale tváří na dohady, která filmová postava je kým ve skutečnosti: „Myslím, že film funguje i bez výkladu doby a poukazování na konkrétní lidi, živé předobrazy. A jestli si chce divák nutně někoho dosadit? Ať dosazuje, ať hádá, ať si je jistý, ať to všechno ví anebo ať se splete…“

A každý, kdo je jen trochu obeznámený s životopisem a knihopisem Terezy Boučkové, dcery spisovatele Pavla Kohouta (na zdůrazňování otcovského genu je právem trochu alergická), hádat dozajista bude. Ani nemusí mít příliš fištróna, aby v postavě Gábiny odkryl Terezu Boučkovou, v Gábinině otci Petru Hánovi Pavla Kohouta a v případě Jana Pavla se nenechal zmást zavádějícím odkazem k Vatikánu a vzpomněl si na jednoho disidenta-dramatika atd.

Život je nespravedlivý… a ty se s ním musíš poprat

Zemský ráj to napohled zachycuje časový úsek zhruba desetiletí od srpnové noci 1968 až po vznik Charty 77. „Každý, kdo prožil dobu po roce 68, tu hlubokou beznaděj, která vypadala, že tu bude navěky, si v tom filmu jistě najde momenty, které budou s jeho životem silně rezonovat,“ domnívá se Boučková, „zoufalství z okupace, šílenou radost, když jsme porazili Rusy při hokeji, vyhazovy z práce, mstu režimu na dětech, ale i manželské a partnerské sbližování, hádky, rozchody…“

Život Marty (Vilma Cibulková) a jejích dvou dospívajících dcer Majdy (filmově neokoukaná Dana Marková) a Gábiny (okoukanější Tereza Voříšková) se po srpnu 1968 čím dál tím víc propojuje s životem Martinina bývalého manžela, herce Petra Hány (Jiří Dvořák). Ať chtějí, nebo nechtějí.

Velké dějiny formují ty malé a důsledky Petrova rozhodování dopadají i na jeho bývalou rodinu. Když po srpnové okupaci začnou ledy opět přituhovat, vyhodí Petra z divadla, Martu uklidí do archivu a Gábina místo na gymnázium nastoupí do továrny na gramodesky (na což ji Petr otcovsky řekne: Život je nespravedlivý a ty se s ním musíš poprat, stejně jako já).

Marta i její dcery se postupně zapojují do Petrova undergroundového světa, účastní se bytových schůzí a zvykají si na policejní špehování. Marta se seznámí s Janem Pavlem (Ondřej Vetchý), „bublajícím hrncem rozpáleným mužskou touhou“, který „nechce žít ve lži“, a proto Martě představí i svou ženu. Martin milostný život má vůbec ve filmu nemalý prostor – divák se kromě Jana seznámí ještě s Mirkem (Miroslav Etzler s knírkem, za který by se nemusel stydět žádný kartáč) a kameramanem Tomášem (Jan Zadražil). Gábina i Majda berou střídání „tatínků“ překvapivě poměrně s klidem, dokonce se nebrání splnit Janovi jedno tajné přání…

Černí a bílí

V souladu s žánrem „mrazivá komedie“ zachycuje film dramatické události často s humorem a ironií, včetně zobrazení postav. „Snažila jsem se o určitou vyváženost, protože lidé, kteří se postavili na odpor proti režimu, se většinou idealizují. Jsou to takové bílé figury, zatímco estébáci nebo fízlové ty špatné. Snažila jsem se, aby mí hrdinové byli z masa a kostí, aby měli své velké chvíle, ale i slabé a trapné momenty, protože nikdo není profesionální světec,“ vysvětluje Boučková.

Zemský ráj to napohled podle ní připomíná, jaké drobné i velké nespravedlnosti se za komunistického režimu děly a jak málo stačilo, aby se obyčejný člověk zamotal do dějin a stal se jejich hrdinou. „Jsem ráda, že právě k výročí pádu totality vznikl tenhle lidský, osobní film,“ dodává.

Zemský ráj to napohledv kinech: od 19. 11.; režie: Irena Pavlásková; námět a scénář: Tereza Boučková; kamera: Diviš Marek; hrají: Vilma Cibulková (Marta), Tereza Voříšková (Gábina), Dana Marková (Majda), Miroslav Etzler (Mirek), Ondřej Vetchý (Jan Pavel), Jiří Dvořák (Petr Hána), Jan Zadražil (Tomáš), Barbora Seidlová (Lenka), Jan Hartl (režisér Kováč); film o filmu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Festivalů přibývá, zejména těch regionálních

Počet hudebních festivalů v Česku roste. Vyplývá to z předběžných dat Národního institutu pro kulturu. Vznikají zejména ty s regionálním dosahem.
před 4 hhodinami

Soundtrack Poděbrady promítne Tmavomodrý svět s živou hudbou

V Poděbradech začíná mezinárodní festival filmové hudby a multimédií Soundtrack. Jedenáctý ročník mimo jiné připomene hudbu spojenou s tvorbou Zdeňka Svěráka. Za doprovodu orchestru promítne film Tmavomodrý svět.
před 6 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Sci-fi Vzhlížet ke hvězdám či animované Tajemství džungle

Sci-fi Ridleyho Scotta Vzhlížet ke hvězdám se odehrává deset let po apokalypse. Pilot v podání Jacoba Elordiho se vydává do neznáma, protože zachytí tajemný radiový signál. Thriller Vzpoura rozšiřuje portfolio akčních hrdinů Jasona Stathama. Tentokrát představuje soukromého bezpečnostního specialistu, který při útěku po vraždě svého zaměstnavatele odhalí mezinárodní spiknutí. Animovaná dobrodružná komedie Tajemství džungle vznikla ve spolupráci českých, lotyšských a polských tvůrců. Vypráví o nezapomenutelné prázdninové výpravě do amazonského pralesa, kterou zažije malá Elisabeth se svým bratrem. A v dokudramatu Osamělý vlk přibližuje režisér Ondřej Veverka divákům život a bojové osudy stíhače RAF Josefa Františka.
před 8 hhodinami

„Tečky létají všude.“ Zemřela avantgardní umělkyně Jajoi Kusamaová

Ve věku 97 let zemřela japonská avantgardní umělkyně Jajoi Kusamaová. Po celém světě se proslavila díly, do nichž promítala vlastní halucinace. Ať už se jednalo o malby poseté jasně barevnými tečkami, sochy dýní, či zrcadlové instalace budící dojem nekonečna.
před 9 hhodinami

Rusko zničilo třetinu roční ukrajinské knižní produkce, odvětví je na hranici kolapsu

Rusko pokračuje v devastaci ukrajinského kulturního dědictví. V poslední době zesílilo útoky na válkou již tak ohrožený knižní trh – během léta zničilo ve skladech či tiskárnách třetinu roční produkce ukrajinských nakladatelů včetně velké části učebnic. Představitelé odvětví varují před kolapsem sektoru, který by Ukrajině vzal právo mluvit vlastním hlasem.
před 14 hhodinami

O bezplatné nedělní prohlídky na hradech je velký zájem, rezervace rychle mizí

Více než šedesát hradů a zámků ze 105 zapojených do nedělních bezplatných prohlídek už má plno, vyplývá z aktuálních údajů na webu Národního památkového ústavu (NPÚ) a jednotlivých památek. Na dalších objektech zbývají poslední volné termíny k rezervaci. V neděli 30. srpna se státní památky mimořádně poprvé otevřou zdarma v rámci projektu Dostupná kultura pro všechny, který vyhlásilo ministerstvo kultury.
včera v 18:39

Střelci na královnu ukazují v Opavě veřejné umění ze socialismu

V opavském Domě umění vystavují sochy a reliéfy, které bývaly k vidění ve veřejném prostoru Moravskoslezského kraje za období socialismu. Na výstavu nazvanou Střelci na královnu se vešlo sedmdesát děl.
včera v 16:17

Hejty a algoritmy v módě ovlivňují, co se bude nosit a prodávat

I do módních trendů promlouvají algoritmy, včetně těch poháněných „hejty“. Módní průmysl, včetně luxusních značek, se podřizuje tomu, co vzbudí ohlas na sociálních sítích, s vědomím, že čím bizarnější věc, tím větší pozornost, popisuje italský časopis Lampoon Magazine. Pro fast fashion je pak „trendování“ určitého oblečení na sociálních platformách znamením, že právě tenhle kousek má šanci uspět v obchodech.
včera v 15:48

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.