Když jste v háji v zemském ráji

Praha – Za Zemský ráj to napohled si Tereza Boučková odnesla v roce 2006 cenu Sazky pro nejlepší nerealizovaný scénář. A dlouho to vypadalo, že scénář – peripetie jeho vzniku popisuje Boučková ve své poslední, deníkové (a skvělé) knize Rok kohouta – nerealizovaný také zůstane. Snímek v režii Ireny Pavláskové se ale premiéry přece jen dočkal - 17. listopadu. Těžko hledat lepší než toto sametové datum pro film s podtitulem „mrazivá komedie o tom, jak se dalo žít v 70. letech a zároveň se nenechat zmrazit“.

Pavel a Havel

Boučková chtěla původně napsat scénář podle své knižní prvotiny Indiánský běh (1991, Cena Jiřího Ortena), ale i když ze záměru sešlo, autobiografické stopy jsou ve filmu stejně jako v knize neindiánsky patrné. Spisovatelka přiznává, že při psaní Zemského ráje čerpala ze své prvotiny, vzpomínek a zkušeností, mlhavě se ale tváří na dohady, která filmová postava je kým ve skutečnosti: „Myslím, že film funguje i bez výkladu doby a poukazování na konkrétní lidi, živé předobrazy. A jestli si chce divák nutně někoho dosadit? Ať dosazuje, ať hádá, ať si je jistý, ať to všechno ví anebo ať se splete…“

A každý, kdo je jen trochu obeznámený s životopisem a knihopisem Terezy Boučkové, dcery spisovatele Pavla Kohouta (na zdůrazňování otcovského genu je právem trochu alergická), hádat dozajista bude. Ani nemusí mít příliš fištróna, aby v postavě Gábiny odkryl Terezu Boučkovou, v Gábinině otci Petru Hánovi Pavla Kohouta a v případě Jana Pavla se nenechal zmást zavádějícím odkazem k Vatikánu a vzpomněl si na jednoho disidenta-dramatika atd.

Život je nespravedlivý… a ty se s ním musíš poprat

Zemský ráj to napohled zachycuje časový úsek zhruba desetiletí od srpnové noci 1968 až po vznik Charty 77. „Každý, kdo prožil dobu po roce 68, tu hlubokou beznaděj, která vypadala, že tu bude navěky, si v tom filmu jistě najde momenty, které budou s jeho životem silně rezonovat,“ domnívá se Boučková, „zoufalství z okupace, šílenou radost, když jsme porazili Rusy při hokeji, vyhazovy z práce, mstu režimu na dětech, ale i manželské a partnerské sbližování, hádky, rozchody…“

Život Marty (Vilma Cibulková) a jejích dvou dospívajících dcer Majdy (filmově neokoukaná Dana Marková) a Gábiny (okoukanější Tereza Voříšková) se po srpnu 1968 čím dál tím víc propojuje s životem Martinina bývalého manžela, herce Petra Hány (Jiří Dvořák). Ať chtějí, nebo nechtějí.

Velké dějiny formují ty malé a důsledky Petrova rozhodování dopadají i na jeho bývalou rodinu. Když po srpnové okupaci začnou ledy opět přituhovat, vyhodí Petra z divadla, Martu uklidí do archivu a Gábina místo na gymnázium nastoupí do továrny na gramodesky (na což ji Petr otcovsky řekne: Život je nespravedlivý a ty se s ním musíš poprat, stejně jako já).

Marta i její dcery se postupně zapojují do Petrova undergroundového světa, účastní se bytových schůzí a zvykají si na policejní špehování. Marta se seznámí s Janem Pavlem (Ondřej Vetchý), „bublajícím hrncem rozpáleným mužskou touhou“, který „nechce žít ve lži“, a proto Martě představí i svou ženu. Martin milostný život má vůbec ve filmu nemalý prostor – divák se kromě Jana seznámí ještě s Mirkem (Miroslav Etzler s knírkem, za který by se nemusel stydět žádný kartáč) a kameramanem Tomášem (Jan Zadražil). Gábina i Majda berou střídání „tatínků“ překvapivě poměrně s klidem, dokonce se nebrání splnit Janovi jedno tajné přání…

Černí a bílí

V souladu s žánrem „mrazivá komedie“ zachycuje film dramatické události často s humorem a ironií, včetně zobrazení postav. „Snažila jsem se o určitou vyváženost, protože lidé, kteří se postavili na odpor proti režimu, se většinou idealizují. Jsou to takové bílé figury, zatímco estébáci nebo fízlové ty špatné. Snažila jsem se, aby mí hrdinové byli z masa a kostí, aby měli své velké chvíle, ale i slabé a trapné momenty, protože nikdo není profesionální světec,“ vysvětluje Boučková.

Zemský ráj to napohled podle ní připomíná, jaké drobné i velké nespravedlnosti se za komunistického režimu děly a jak málo stačilo, aby se obyčejný člověk zamotal do dějin a stal se jejich hrdinou. „Jsem ráda, že právě k výročí pádu totality vznikl tenhle lidský, osobní film,“ dodává.

Zemský ráj to napohled – v kinech: od 19. 11.; režie: Irena Pavlásková; námět a scénář: Tereza Boučková; kamera: Diviš Marek; hrají: Vilma Cibulková (Marta), Tereza Voříšková (Gábina), Dana Marková (Majda), Miroslav Etzler (Mirek), Ondřej Vetchý (Jan Pavel), Jiří Dvořák (Petr Hána), Jan Zadražil (Tomáš), Barbora Seidlová (Lenka), Jan Hartl (režisér Kováč); film o filmu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nemám žádné české písně, ale kdo ví, třeba nějaká vznikne, říká LP

V Česku vystoupila americká hudebnice LP. Bezmála pěti tisícům fanoušků v hlavním městě představila nové album Room 12, které zčásti vznikalo také v Praze. Pětačtyřicetiletá LP se proslavila před deseti lety hitem Lost On You. S umělkyní hovořil redaktor ČT Petr Adámek. V rozhovoru LP mimo jiné mluví o emocích, které podle ní převládají na novém albu, o důležitosti tématu lásky v její tvorbě i o tom, že nyní sice nemá žádnou píseň v češtině, „ale kdo ví, třeba nějaká vznikne“.
před 13 hhodinami

Příběh Alžířanky s proříznutým hrdlem před soudem. Pomlouvačná kampaň, říká spisovatel

Před dvěma lety vydal francouzsko-alžírský spisovatel Kámel Daúd román Houris o ženě, jíž islamisté během občanské války prořízli hrdlo. V listopadu ho soud v Alžíru odsoudil v nepřítomnosti k pěti letům vězení. Rozsudek platí i pro Daúdovu manželku, psychiatričku, prý ke knize poskytla detaily o jedné ze svých klientek. Jde už o druhý trest za knihu Houris, který literát dostal. On mluví o politicky motivované kauze.
před 21 hhodinami

Během 24 hodin se našly dva obrazy Caravaggia, hlásí kunsthistorici

Jen v rozmezí několika hodin potvrdili historici umění nezávisle na sobě pravost dvou obrazů Michelangela da Merisi, známějšího pod jménem Caravaggio. Italský raně barokní malíř po sobě nezanechal mnoho děl, proto objevení jakékoliv jeho další malby je ve výtvarném světě událostí. Každé takové oznámení ale provází i obezřetnost, s jednoznačnou pravostí tohoto starého mistra je to totiž ošemetné.
11. 11. 2026‌‌

Budiž světlo, hlásal Pešánek. Jeho velkolepé vize ale zůstaly zčásti na papíře

Lounské Studio Prona, spjaté s Galerií Benedikta Rejta, připravilo výstavu K nové epoše: Zdeněk Pešánek a dědictví světla. Nabízí nejenom pohled na tvorbu tohoto umělce, zároveň představuje díla tvůrců mladší a střední generace, kteří se Pešánkovým odkazem inspirovali či na něj jakkoli navazují.
11. 11. 2026‌‌

Mikro-teatro vytváří svět Malého prince s diváky

Brněnské Mikro-teatro uvádí autorskou inscenaci Malý princ. Známý příběh hrají v netradičním prostředí divadelního obýváku dvě herečky, zapojí přitom do děje i diváky.
10. 11. 2026‌‌

VideoArmy Film Festival přibližuje historii i současné konflikty a mise

V pražském kině Atlas začíná druhý ročník Army Film Festivalu. Do 12. listopadu nabídne dokumentární i hrané filmy zaměřené na armádu, válečné konflikty a vojenské mise. Zakončí ho předávání ocenění válečným veteránům a spolkům. „Dopoledne jsou školní projekce o českých vojácích v zahraničních misích, odpoledne je promítání s Vojenským historickým ústavem. Tyto projekce jsou zdarma,“ představil strukturu části programu za organizátory Marek Vítek. Večery jsou vyhrazeny celovečerním snímkům. Úvodní film HUR: Kód „Sýkora“ ale musel festival na poslední chvíli nahradit. Hlavní správa rozvědky Ukrajiny, o jejíž misi film pojednává, totiž distribuci titulu nejen pro Army Film Festival pozastavila.
10. 11. 2026‌‌

DC Studios povede exmanažer Marvelu, rozhodla Skydance

Americká mediální společnost Skydance vymění vedení filmového studia DC Studios, které se zaměřuje na produkci filmů a seriálů podle komiksových předloh. Dosavadní šéfy Jamese Gunna a Petera Safrana nahradí exmanažer konkurenčního studia Marvel Jeremy Latcham. Změna je součástí reorganizace filmové divize po převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery společností Skydance.
10. 11. 2026‌‌

V divadelním Dědictví je Bohuš spíš myšlenka než postava

Dnes už kultovní snímek Věry Chytilové Dědictví aneb Kurvahošigutntág získal jevištní podobu. Pro pražské Divadlo Na zábradlí nastudovali devadesátkovou komedii Jan Frič a Ondřej Novotný. Představují ji jako hudební meditaci o tom, jestli je skutečně možné koupit si všechno a všechny.
10. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.