Pokračování Perinbaby rozšířil Jakubisko o dva světy. Trikem také vrátí Giuliettu Masina

Nahrávám video

Perinbaba umí poručit větru a sněhu. Pohádka, kterou o ní natočil v roce 1985 Juraj Jakubisko, se stala součástí slovenských Vánoc. Před letošními svátky by do slovenských i českých kin mělo dorazit pokračování. Příběh Perinbaba a dva světy Jakubisko právě dokončuje. Ve filmu se objeví, s pomocí počítačových triků, i původní představitelka titulní role, Felliniho manželka Giulietta Masina.

Perinbabu vytvořil Jakubisko podle svého scénáře (spolu s Ľubomírem Feldekem) a ve své režii na motivy pohádky od bratří Grimmů o paní Zimě. Ve filmové pohádce nešetřil svou typickou vypravěčskou fantazií. Perinbaba ovládá počasí na Zemi. Sněhovou vánici vyrábí skákáním na obří peřině, vichr nebo naopak vánek ovládá kouzelnými varhany.

Jejím pomocníkem je chlapec Jakub, kterého zachránila před kmotrou Zubatou. Jenže toho to táhne mezi smrtelníky, kteří sice umírají, ale také milují. Hlavním hrdinou pokračování je Jakubův syn.

„Je to akční postava, která se vydá do světa hledat štěstí a lásku, na své pouti nalezne přátelství a zažívá spoustu dobrodružství, ale i neskutečně krásných situací, díky kterým dosáhne svého vysněného cíle,“ prozradil Jakubisko. V příběhu pro další generace podle svých slov ušil dobru a zlu jiný kostým a vyhnul se motivům, které se v pohádkách často opakují.

Giulietta Masina in memoriam

Do role Perinbaby obsadil v prvním snímku Giuliettu Masina, manželku Federica Felliniho (nadabovala ji Hana Talpová). S italským filmařem se přátelil už od konce šedesátých let, kdy Jakubiskovy filmy slavily úspěch na zahraničních festivalech.

„Jezdil jsem za ním, spal jsem u něj doma, a když jsem začal připravovat film a říkal jsem si, kdo může hrát tu zvláštní babičku, která musí být trochu komická a dobrosrdečná, vzpomněl jsem si na Giuliettu,“ vysvětlil.

Giulietta Masina jako Perinbaba
Zdroj: ČT

Pro Felliniho múzu byla Perinbaba jednou z posledních filmových rolí, zemřela o necelých deset let později. Přesto se objeví i v pokračování – díky počítačovým trikům. V původní pohádce musel Jakubisko všechny čáry vytvořit jen pomocí hmatatelných možností.

„Někdo má letět vzduchem? Letí vzduchem, žádný problém, to obstaraly neviditelné nitě. Jeden jeřáb se pohyboval s (Karlem) Effou, kamera musela udělat určitý pohyb, bylo to složité,“ popisuje Jakubisko.

Hudba: Soukup, Jirásek, Žbirka

Ve svých filmech rád používá silné hudební motivy. Hudbu k první Perinbabě složil Petr Hapka, pokračování vzniká ve studiu Ondřeje Soukupa a Jana Jiráska. Doprovodnou píseň složil i Miro Žbirka.

„Je to taková moje melodie, ale z mého repertoáru vyčnívá především text. Napsat písničku do filmu je velmi delikátní zadání, musel jsem najít ten správný pocit,“ uvedl. K potřebnému naladění mu prý pomohly především záběry z Jakubiskova nového filmu. 

Píseň skládal v době karantény, kdy nemohl na Slovensko. Na dálku musí tvůrci řešit i postprodukční práce. „Komunikace jen přes Skype, všechno si komplikovaně posíláme, nemůžeme jít do studia a dělat věci napřímo,“ potvrzuje producentka Deana Jakubisková. 

Dříve než se Perinbaba a dva světy dostane do kin, vyjde také jako audiokniha.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 9 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 10 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...