Před lety byla kuřimská kauza tématem domácího zpravodajství, nyní se spletitý případ týrání nezletilých dětí vrací v podobě grafického románu. Komiks Svatá Barbora vytvořili scenáristé Marek Šindelka a Vojtěch Mašek s kreslířem Markem Pokorným. Na jedenáct let starých událostech je nezajímalo to bulvárně přitažlivé, ale určité mediální šmíráctví, které tato kauza vzbuzovala. Komiksové zpracování není dokumentem, ale fikcí.
Kuřimská kauza v komiksu: Svatá Barbora propírá kolektivní šmíráctví
Marek Šindelka je držitelem cen Magnesia Litera za povídkový soubor Zůstaňte s námi a román Únava materiálu. Téma kuřimské kauzy ale jako prózu zpracovat nechtěl.
„Se spoluscenáristou Vojtěchem Maškem nás zajímalo využití vizuality komiksu. V příběhu často dochází ke změnám identit,“ vysvětlil volbu grafické novely Šindelka. „Marek Pokorný do toho přinesl silný, analyticky kreslířský styl, který to posunul ještě na další úroveň,“ domnívá se.
Svatá Barbora
Ústřední postavou příběhu je novinářka, která se – stejně jako autoři – nechá vtáhnout do jisté bizarnosti celé kauzy a posedlosti pravdou. Tvůrci se ovšem z původní snahy přijít věcem na kloub začali během šestileté práce na komiksu více soustředit na to, z jakého důvodu byly kuřimské události pod takovým drobnohledem médií a proč tolik přitahovaly veřejnost.
Kdo je méně normální? Lidi, kteří týrají děti, nebo lidé, kteří se na to dívají v televizi a do nejmenších detailů se pídí potom, co uvidí za neštěstí. A my jsme byli jedni z nich. V určitém momentu jsme se rozhodli tematizovat více ten voyeurismus, to kolektivní šmíráctví.
Z etických důvodů se komiks vyhýbá případům týraných dětí. „Byly jednoznačnými oběťmi, které byly zneužity médii podle mě nejvíce ze všech,“ obává se Šindelka. Fiktivní příběh se soustřeďuje především na Barboru Š. Smyšlená postava odkazuje na Barboru Škrlovou, ženu, která ve vývoji kauzy prošla neuvěřitelnými proměnami – vydávala se za třináctiletou dívkou i nezletilého chlapce.
Jaké bylo pozadí kauzy a motivy složitě propojených osob, ani Svatá Barbora odhalit nedokáže. „Popravdě řečeno, vylámali jsme si na tom zuby,“ přiznává Šindelka. „Čím déle jsme se do toho zaplétali, tím nám bylo více špatně ze sebe samých. Zjistili jsme, že jenom pokračujeme v určitém voyeurismu, kopírujeme cestu médií. Zajímavý také byl hlad po jednoduchém řešení.“
Barbora Škrlová (vlevo) a Kateřina Mauerová, teta týraných dětí, u soudu
Autoři se pokoušeli dostat až k aktérům kuřimských událostí, ovšem marně. Nikdo z nich o minulosti mluvit nechce, Barbora Škrlová po propuštění z vězení žije v ústraní, opět pod změněnou identitou.