Žádný člověk, žádný problém. Stalinovo heslo si vypůjčilo Národní divadlo v Praze pro název nové opery. Její libreto inspiroval tragický osud tvůrce monumentálního Stalinova pomníku na Letné - sochaře Otakara Švece. Operu Žádný člověk uvádí divadlo pod taktovkou jejího autora Jiřího Kadeřábka.
Otakar Švec nebyl horlivým komunistou, přesto vyhrál zakázku na pomník, který měl vzniknout na počest Stalinových sedmdesátých narozenin. Nechtěl uspět, proto odevzdal přehnaně monumentální návrh, ten byl ale nakonec vybrán právě pro svou velkolepost.
„Otakar Švec byl avantgardní sochař. Shodou paradoxních okolností musel vytvořit dílo mimo svůj svět, zároveň je ale jeho pomník zavržením avantgardní touhy vytvořit projekty, které minulost odsunou. I dadaismus nebo surrealismus měl potřebu spálit vše, co bylo předtím,“ upozornil dramaturg Lukáš Jiřička.
V opeře zní hlas velkých dějin i těch osobních. Žena Otakara Švece mluví o Stalinově pomníku jako o plodu svého manželství. „Neměli spolu dítě, realizovala se přes práci svého muže,“ vysvětlila režisérka Katharina Schmitt.
Osudová zakázka Švecovi zničila život. Přátelé se s ním přestali bavit, jeho žena spáchala sebevraždu a krátce před odhalením sochy si vzal život i on sám. Monumentální sousoší ho o dlouho nepřežilo - odstřeleno bylo v roce 1962.
Operu Žádný člověk uvede Národní divadlo na Nové scéně do divadelních prázdnin ještě čtyřikrát. O Stalinově pomníku a jeho tvůrci vzniká také televizní film.
- Myšlenka postavit Stalinovi v Praze pomník se objevila záhy po skončení druhé světové války. Projekt od samého počátku provázely spory o jeho umístění.
- V roce 1949 uspěl velkolepý návrh architekta Jiřího Štursy a sochaře Otakara Švece.
- Za postavou Stalina stálo ve dvou řadách celkem osm postav, které symbolizovaly zástupce československého a sovětského lidu. Socha získala přezdívku „fronta na maso“.
- Monumentální pomník sovětského vůdce byl slavnostně odhalen prvního května 1955 na Svátek práce.
- Stalin se pomníku nedožil, zemřel v březnu 1953. V únoru 1956 odsoudil jeho nástupce Nikita Sergejevič Chruščov kult osobnosti. Pomník se pár měsíců po vzniku stal pro Prahu přítěží.
- Ačkoliv byl stavěn na „věčné časy“, shlížel žulový letenský kolos na Prahu pouhých sedm let, odstřelen byl na podzim 1962.
- Odhalení pomníku se nedožil ani jeho tvůrce Otakar Švec, který v dubnu 1955 spáchal sebevraždu. Jeho manželka Vlasta spáchala sebevraždu již na jaře 1954.
- Podstavec pomníku zůstal na místě dodnes. Od začátku devadesátých let na něm stojí pohyblivý metronom.
