Mladá dramatička Lucie Ferenzová připravila pro pražskou scénu A studia Rubín nový titul Anti-Gone: Blackout, uváděný s Pavlínou Štorkovou v hlavní roli. Režie se ujal Jan Frič, jehož charakteristicky uvolněný rukopis posiluje vnímání klasické Sofoklovy látky přes soudobé motivy. Úcta k rodu a odvaha vzepřít se útlaku provázejí hru, která se zabývá nestárnoucími problémy občanské společnosti.
Antigona 21. století, dcera thébského krále Oidipa, zaujatá technickými experimenty a výboji energie, žije ve své moderní laboratoři. Snaží se spojit s boží mocí, ochotna podstoupit nejvyšší oběť a poskytnout svému zavražděnému bratru poctu, která mu náleží. A to i přes zákaz panovačného vládce Kreóna (Ondřej Pavelka). „Pravidelné navštěvování hrobu mrtvého příbuzného bylo pro Athéňana klasického období aktem téměř stejné důležitosti jako pohřbení samotné,“ dozvídáme se v programu.
Hodně žhavá současnost
I naše éra přináší volby a moc. Některé plody vládních rozhodnutí chutnají jako kyselé hrozny. Ty sladké si také na jevišti zahrají, Kreón je nechává kolovat divákům a ve vzteku nad synovou rebelií cedí jejich šťávu mezi prsty. Antigona pájí životy dřívější se současnými, její modlitbu urychlují jiskry elektřiny. Světlo je dar poznání sebe sama a ona se vůbec ničeho nebojí. Jedná podle vlastní morálky a na zdi jeskyně vášnivě kreslí schémata elektrických obvodů, buduje pokrok.
Antiku střídá videoprojekce a moderátorský pultík, u něhož zasednou Kreón, Haimón (Lukáš Příkazký) i Isméné (Sandra Černodrinská). Bratrovražedný souboj o nástupnictví na trůn vrcholí polemikou o tom, kdo je hrdina a kdo nepřítel. Přitom odpověď je prostá, každý člověk zasluhuje respekt. Svobodná vůle proniká naším vědomím, Antigona, nositelka tohoto poselství, poučí i svou povrchnější, nákupy milující sestru Isméné o tom, co je opravdu důležité. Ani to však nevytěsní sestřinu proradnost.
Prolínání stylů, vrstvení obrazů
Text hry zaujme slovníkem, který střídá slohy a styly, filozoficky hutnější pasáže odlehčuje ironie. Zazní citace básně J.H. Krchovského nebo písňový slogan „Ať mír dál zůstává s touto krajinou“ odkazující k sametové revoluci. Koncept Anti-Gone: Blackout pracuje metodou syntetické koláže, uspokojí postmodernisty a Rubínu věrné diváky satirických kabaretů.
Dvojice Lukáš Příkazký a Ondřej Pavelka spolehlivě funguje, tentokrát v partech syna Haimóna a otce Kreóna. Kostýmní výprava (Pavla Kamanová) je nezvykle ledabylá, jako by na ní ani nezáleželo. Scéně dominuje sošná mužská figurína znázorňující zesnulého Polyneika. Apokalyptický závěr představení vrší jeden obraz za druhým už trochu nepřehledně, ovšem tento „konec světa“ má originální tvář.
Antigona v závoji a s elektrickou zástrčkou vprostřed čela (třetí oko, nebo vnitřní zdroj síly?) dospěje tam, kam dospět má, ke svému sebezničení. Pavlína Štorková, zakládající členka Divadla Letí, kterou mimochodem potkáte rovněž v titulech naší první scény, nezapadá do běžných výrazových škatulek, působí svou totální bezprostředností. První reprízu novinky v A studiu Rubín chystají na 9. leden.
