Žili, byli a tvrdě se rvali o své místo na slunci někde uprostřed lesů žíznivé Virginie, v ubzděném zapadákově Franklin County, tři bráchové. Byly to těžké časy, ve kterých obstály jen těžké váhy, jež se nebály využít šanci, kterou ve dvacátých letech nabídla prohibice. Celý okres Franklin byl v té době nasáklý ilegálním chlastem, který se pálil z čehokoli, co bylo po ruce. Do noci tehdy odvážně zářila světla pokoutních palíren na úbočí temných kopců, odkud tekla kořalka proudem do měst. Howard, Forrest a Jack ji tam vozili ve starých rachotinách, slušně se pakovali a ničemu a nikomu neuhnuli, protože věřili, že na ně nikdo nemá, že jsou nezničitelní a nesmrtelní, protože jsou přece Bondurantovi, kteří mají na to, jít proti všem. Jenomže tak trochu zapomněli, že živý z tohoto světa neodchází nikdo…
Neuvěřitelnou náhodou vstupuje Země bez zákona do našich kin v době, kdy prohibice vysušila i naše nálevny, barové pulty a žíznivá hrdla notoriků. Nicméně jakkoli je tento kontext superaktuální, není možné opomenout fakt, že filmové opusy byly inspirovány především prohibičním prostředím (které je radikálním spouštěcím mechanismem černého kšeftu se zakázaným pitivem) krvavé americké reality 20. a 30. let.
Byla to éra gangsterů a válek mocných gangů, které usáply černý byznys s ilegálním chlastem a učinily z něj výnosnou živnost, která ale v žádném případě nebyla pod penzí. Doba, v níž hospodářská krize a prohibice vyvolaly nebývalý rozmach organizovaného zločinu, v němž vedli italští a irští přistěhovalci a v brutálních pouličních přestřelkách štěkaly hlavně hlavně osvědčených samopalů značky Thompson.
Mezi sebou si to rozdávaly La Mano Nera, White Hand Gang či Purple Gang a ze zákulisí to všechno koučovali chlápci s příznačnými jmény jako Albert „Šílený Kloboučník“ Anastasia, Joseph „Joe Bananas“ Bonano, Stefano „Pohřebák“ Magaddino či Al „Zjizvená tvář“ Capone a Charles „Lucky“ Luciano. Byly to drsné časy, v nichž byly prolity galony mafiánské krve při masakru na sv. Valentýna (14. února 1929), kde se stala pohřebištěm garáž na North Clark Street, či masakru v Kansas City. A také to byla doba, v níž drsná prohibiční témata zrodila klasickou filmovou gangsterku a film noir.
Zajít na prohibičního filmového panáka…
… tak bylo běžně možné již počátkem třicátých let, kdy James Cagney Veřejným nepřítelem akceleroval svoji modelovou záporáckou kariéru, jež dále pokračovala příběhem pašeráků ilegálního chlastu v Bouřlivých dvacátých létech. O svoji šanci v době prohibice tu tvrdě bojoval Malý Caesar či Zjizvená tvář, nevalného přepisu se dočkal i Masakr na sv. Valentýna a po svém si smočili i klasici grotesky v propité dvacetiminutovce Laurel a Hardy obětmi prohibice.
Ale ani po letech se tato tematika nevyprázdnila, což potvrzuje Wilderův kultovní snímek Někdo to rád horké, jenž se odpíchl od chicagského valentýnského masakru, či klasika Sergia Leoneho (tvrzená muzikou Ennia Morriconeho) o tom, jak se Tenkrát v Americe bylo možné napakovat na prohibici. Zručný režisér Brian De Palma pak přivádí na filmové plátno tvrdou partu Neúplatných, vedených slavným prohibičním agentem Eliotem Nessem alias Kevinem Costnerem (se kterou se ke svému Oscaru konečně prodychtil i Sean Connery). A svým způsobem se k tématu hlásí i skvělá gangsterka bratří Coenů s přesvědčivým Gabrielem Byrnem Millerova křižovatka, ultimátní kreace z odlehlého „ghost townu“ Poslední zůstává s Brucem Willisem či pomsta nenápadně sveřepého, gangsterského čističe Toma Hankse v jeho úporné Cestě do zatracení.
Z aktuálních televizních projektů s touto tematikou je pak možné připomenout americký seriál Impérium – Mafie v Atlantic City, což je rozměrná mafiánská kronika, na níž se jako scenárista, producent a režisér podílel i Martin Scorsese. A bylo by jistě možné pokračovat dál barvitými příběhy, ve kterých se po vylidněných městských ulicích i zapadlých cestách řítí Cadillac V8 Town Sedan s neprůstřelnými skly, ocelí vyztuženou karosérií a výklopným zadním oknem, z něhož šlehají plameny výstřelů, které brzdí v rozletu konkurenční gang nebo pronásledující prohibiční agenty.
Do téhle vybrané společnosti právě přibývá krystalická žánrovka Země bez zákona, v níž se nenosí psí dečky a jezdí spíše ve vyšeptalých rachotinách, které (když je třeba) ovšem jezdí i na poctivou kořalku. Čeká nás tu ultimátní chlapská rachota, divoká palba na živé terče, okrouhlé a pomalé podřezávání krku, hrubá kastrace zaživa, pár tvrdých lopatou přes držku i nějaká ta dávka z populárního Thompsona - a taky spousta načerno vypáleného chlastu mocně naředěného čerstvě prolitou krví.
„Vy burani jste k popukání!“
… říká zvláštní pomocník šerifa, zkorumpovaný slizoun Charlie Rakes z Chicaga, který je možná inertní homosexuál, ale rozhodně sadistický úchyl, jenž nosí permanentně kožené rukavice a má tu speciální úkol. Ve chvíli, kdy narazí na Bonduranty, pochopí, kde musí začít, neboť tito dávají místnímu šerifovi nepokrytě najevo, že když jim do revíru ještě jednou přivleče tohohle panáka s motejlem, bude mu tahat z hlavy sekeru. Zatímco ostatní z kšeftu raději stáhnou krovky, disciplinovaně pochopí, že postaru to už nepůjde, a přistoupí na nové podmínky, Bonduranti se nepoloží a povedou dál svoji osamělou válku, čímž je hned od počátku založen bytelný nosný ústřední konflikt, který je spíše než na nečekaných dějových zvratech založen na silných nosných figurách, které se sveřepě zaklesnou do osudového klinče.
Zručný režisér drsných příběhů Australan John Hillcoat (Cesta, Proposition) tentokrát sáhl po autentickém příběhu. Scénář totiž napsal jeho parťák Nick Cave (který je podepsán i pod hudbou k filmu) podle novely The Wettest County in the World (jako Krajina pašeráků vyšlo v roce 2009 i v češtině). Jejím autorem je vnuk jednoho z protagonistů tohoto příběhu Matt Bondurant a lze se jen dohadovat, kolik z toho, co popsal, je reálného a kolik upraveného, dodaného a vymyšleného. V každém případě lze konstatovat, že nějak takhle se to tenkrát ve Virginii stalo! A to je (bez ohledu na detaily) nepochybně hodně hustá story, která není pro fajnovky, abstinenty a citlivé ženské publikum se smyslem pro hodnoty, jež skýtají mužské pohlavní žlázy, které je přece jen škoda destruovat tak drasticky a neodvolatelně, jak je vybuzenými bratry předvedeno, podle výmluvného hesla pro otrlé: „Skoro jste mi uřízli hlavu, tak já vám za to ušmiknu koule.“
Je těžké je zabít – je lehké jim držet palce
I když je to vlastně dost divná věc, neboť co si budeme namlouvat: Bonduranti jsou do jednoho (a to včetně nejmladšího citlivky Jacka) pěkní hajzlové, kteří jedou podle vlastních zákonů, nestydatě vydělávají na nelegálním chlastu a brutálně odklízejí všechno, co jim stojí v cestě. V téhle zemi bez zákonů jsou vlastně všichni větší či menší záporáci, nebudeme-li počítat poněkud unylou dceru místního pastora Bertu, která tu s kolouškem v náručí působí jako dementní opilecký přelud odjinud, vyvolaný nadměrným požitím laciné kořalky. Takže chce-li divák uspokojit svoji elementární potřebu a někomu stranit (o což mu většinou jde), pak tady nesmí hledat kladnou postavu, ale musí volit jen menší nebo sympatičtější zlo, které Bondurantům vlastně tak nějak sluší.
John Hillcoat režíruje jejich příběh s akcentem na detail, atmosféru i barvitý krajinářský background a obzvláště šťastnou ruku měl při výběru robustních klíčových protagonistů, kteří jeho nadupanou prohibiční káru táhnou. Jakkoli je tahle dramatická dobová vypalovačka líčena hlavně z pohledu nejmladšího jelimana Jacka, téměř v každé sekvenci, kde se objeví (a že je jich požehnaně), si pro sebe pozornost diváka krade parní válec Tom Hardy, jehož tichý vykosťovač Forrest je přesvědčivý a výmluvný. Byť většinu svého monumentálního, ranařského partu odehraje s jediným výrazem a temným medvědím mručením, podle jehož tónu je třeba usuzovat, zdali s něčím souhlasí, nebo se právě na někoho děsně nasral.
Poněkud v jeho stínu odvádí drsnou rukodělnou práci nejstarší brácha Howard alias hranatý Australan Jason Clarke, který když se vytočí (což je po příjezdu agenta Rakese téměř permanentní stav), dokáže holou rukou kosit místní poldy jako kuželky – a trochu zezadu jistí tenhle ranařský tandem zelenáčsky subtilní Shia LaBeouf, který si své skutečné pochlapení schovává až pro finále.
- Země bez zákona / Tom Hardy, Jessica Chastainová zdroj: Bontonfilm
- Země bez zákona / Shia LaBeouf, Mia Wasikowska zdroj: Bontonfilm
Snímky tohoto typu stojí, padají či škobrtají v souvislosti s tím, jak se povedl ústřední, zparchantělý a všeho schopný slizoun. Rodák z Ely v hrabství Cambridge Guy Pearce zapomněl na Královu řeč a vystřihl hnusáka Rakese tak, že se vám z něho bude zvedat žaludek - a to je dobře, protože tohle je prohibiční gangsterka, ne nějaká přiboudlá romantická komedie. Za lítostivou zmínku (že ho nebylo víc) určitě stojí i účast místního gangstera Garyho Oldmana, jehož rukodělná práce s Thompsonem a lopatou je nepřehlédnutelná, jakkoli se dotyčný příběhem jen mihne. A možná spíše ze zdvořilosti je třeba upozornit na dámský tandem Jessica Chastainová (která si sem jako Maggie přijela odfrknout z města, jež ji semlelo, aby zjistila, že spadla z louže pod okap) a Mia Wasikowska (poznávající, že i mimo tatíkův kostel se mohou dít docela zajímavé věci). V téhle všeho schopné chlapské partě to holky sice nemají lehké, ale se zaťatými zuby přežijí a odehrají si své.
„Jsme bojovníci, co ovládají strach!“
V Zemi bez zákona vítězí chlapi, kteří se od jiných odlišují nikoli tím, že dokáží někoho zbít (případně zabít), ale tím, kam až dokáží ve svém boji zajít. Čeho všeho jsou schopni. A bratři Bondurantové s prudícím vidlákem Rakesem jsou na tom v tomhle ohledu hodně dobře. A vy, nejste-li přecitlivělí a chabrus na žaludek, a máte-li rádi solidně odehranou, čistou a stylovou žánrovku s explicitním násilím a přímým tahem na bránu, se o tom můžete přesvědčit. Nudit se určitě nebudete a navíc si může z jejich odžitého příběhu odnést i poučení, že budete-li v životě věřit, že jste nesmrtelní (a nespadnete-li nachmelení v zimě do rybníka), můžete se dožít nejen konce prohibice, ale kromě požehnaného věku i svátečního pocitu, kdy sedíte na verandě, popíjíte okolkovanou whisky a říkáte si, že je tu opravdu pokoj a klid.
LAWLESS / ZEMĚ BEZ ZÁKONA. USA 2012, 115 min., české titulky, od 15 let, 2D. Režie: John Hillcoat. Scénář: Nick Cave, Matt Bondurant. Kamera: Benoit Delhomme. Hudba: Nick Cave, Warren Ellis. Hrají: Tom Hardy (Forrest Bondurant), Jason Clarke (Howard Bondurant), Shia LaBeouf (Jack Bondurant), Guy Pearce (Charlie Rakes), Dane DeHaan (Cvrček), Gary Oldman (Floyd Banner), Jessica Chastainová (Maggie), Mia Wasikowska (Berta). V kinech od 20. září 2012.
