Evropská komise chce zavést přísnější emisní limity pro nová auta

Evropská komise navrhla přísnější emisní limity pro nové osobní i nákladní automobily, které mají proti dnešním standardům dále snížit zplodiny oxidů dusíku a pevných částic vypouštěných do ovzduší. Norma Euro 7 sladí limity pro benzinová a dieselová auta, vozy jí budou muset vyhovovat dvakrát déle než dosavadním standardům a kromě výfuků se bude vztahovat i na brzdy a pneumatiky. Pokud návrh schválí členské státy a Evropský parlament, měla by pravidla pro nová osobní auta platit od poloviny roku 2025, pro nákladní o dva roky později.

Výrobci automobilů dávali již během přípravy normy najevo obavy ze zvýšených nákladů v době, kdy začali ve velkém vyvíjet elektrické vozy. Podle Bruselu nebudou muset automobilky kvůli normě používat nové technologie a přechod na Euro 7 se promítne do ceny nových aut nejvýše v řádech několika tisíc korun.

Státy EU vedené českým předsednictvím se koncem října shodly s europoslanci na pravidlech, která od roku 2035 prakticky znemožní prodej nových aut s klasickými spalovacími motory.

Auta se spalovacími motory budou přes zákaz prodeje dlouho dosluhovat

Podle Komise je však pravděpodobné, že se ještě do poloviny století bude po evropských silnicích pohybovat pětina benzinových a dieselových aut a až polovina nákladních vozů se spalovacími motory. Proto chce Komise dále zpřísnit současná emisní pravidla.

„Kromě toho, že monitorujeme a podporujeme elektrifikaci vozového parku, chceme omezit také emise, které zhoršují znečištění vzduchu a ohrožují naše zdraví,“ prohlásil ve čtvrtek eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton, který návrh normy prezentoval.

Oxidy dusíku a pevné částice z automobilové dopravy v ovzduší podle něj způsobují více než 70 tisíc předčasných úmrtí v zemích EU ročně a nový emisní standard by měl tyto počty snížit.

Ve srovnání se současnou normou se nemají změnit požadavky týkající se emisí oxidů dusíku u benzinových aut, která budou mít nadále povoleno 60 miligramů na kilometr. Tato úroveň začne nově platit i pro diesely, které podle standardu Euro 6 mohou vypouštět 80 miligramů na kilometr. Zpřísnit by se měly také normy pro nákladní automobily.

Norma má snížit emise o desítky procent, podle aktivistů je nedostatečná

Komise odhaduje, že ve srovnání s dosavadní normou by měla Euro 7 zajistit do roku 2035 snížení emisí oxidů dusíku o 35 procent, u pevných částic pak o 13 procent. U nákladních aut a autobusů má jít o 56 procent emisí oxidů dusíku a 39 procent pevných částic.

Nová norma také zdvojnásobí počet najetých kilometrů a stáří auta, do nichž bude plnění emisního standardu vyžadováno. Nově půjde o 200 tisíc kilometrů a deset let užívání vozu. Rozšíří se i spektrum teplot, v nichž bude muset auto normu plnit.

Vůbec poprvé navrhuje Komise stanovit také limity pro pevné částice produkované brzdami a mikroplasty uvolňující se z pneumatik. Chce rovněž, aby měly vozy čidla umožňující kdykoli emise zkontrolovat.

Unijní exekutiva předložila návrh více než rok po původně očekávaném termínu. Podle svých činitelů v něm chtěla zohlednit situaci automobilek čelících složité ekonomické situaci a nutnosti přejít na elektrické vozy. Podle Bretona nebudou muset kvůli normě vyvíjet žádné nové technologie a vystačí s důslednějším využitím těch dosavadních. Ekologické organizace v této souvislosti návrh kritizují a hovoří o nedostatečné úrovni snížení emisí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 9 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...