Evropská komise chce zavést přísnější emisní limity pro nová auta

Evropská komise navrhla přísnější emisní limity pro nové osobní i nákladní automobily, které mají proti dnešním standardům dále snížit zplodiny oxidů dusíku a pevných částic vypouštěných do ovzduší. Norma Euro 7 sladí limity pro benzinová a dieselová auta, vozy jí budou muset vyhovovat dvakrát déle než dosavadním standardům a kromě výfuků se bude vztahovat i na brzdy a pneumatiky. Pokud návrh schválí členské státy a Evropský parlament, měla by pravidla pro nová osobní auta platit od poloviny roku 2025, pro nákladní o dva roky později.

Výrobci automobilů dávali již během přípravy normy najevo obavy ze zvýšených nákladů v době, kdy začali ve velkém vyvíjet elektrické vozy. Podle Bruselu nebudou muset automobilky kvůli normě používat nové technologie a přechod na Euro 7 se promítne do ceny nových aut nejvýše v řádech několika tisíc korun.

Státy EU vedené českým předsednictvím se koncem října shodly s europoslanci na pravidlech, která od roku 2035 prakticky znemožní prodej nových aut s klasickými spalovacími motory.

Auta se spalovacími motory budou přes zákaz prodeje dlouho dosluhovat

Podle Komise je však pravděpodobné, že se ještě do poloviny století bude po evropských silnicích pohybovat pětina benzinových a dieselových aut a až polovina nákladních vozů se spalovacími motory. Proto chce Komise dále zpřísnit současná emisní pravidla.

„Kromě toho, že monitorujeme a podporujeme elektrifikaci vozového parku, chceme omezit také emise, které zhoršují znečištění vzduchu a ohrožují naše zdraví,“ prohlásil ve čtvrtek eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton, který návrh normy prezentoval.

Oxidy dusíku a pevné částice z automobilové dopravy v ovzduší podle něj způsobují více než 70 tisíc předčasných úmrtí v zemích EU ročně a nový emisní standard by měl tyto počty snížit.

Ve srovnání se současnou normou se nemají změnit požadavky týkající se emisí oxidů dusíku u benzinových aut, která budou mít nadále povoleno 60 miligramů na kilometr. Tato úroveň začne nově platit i pro diesely, které podle standardu Euro 6 mohou vypouštět 80 miligramů na kilometr. Zpřísnit by se měly také normy pro nákladní automobily.

Norma má snížit emise o desítky procent, podle aktivistů je nedostatečná

Komise odhaduje, že ve srovnání s dosavadní normou by měla Euro 7 zajistit do roku 2035 snížení emisí oxidů dusíku o 35 procent, u pevných částic pak o 13 procent. U nákladních aut a autobusů má jít o 56 procent emisí oxidů dusíku a 39 procent pevných částic.

Nová norma také zdvojnásobí počet najetých kilometrů a stáří auta, do nichž bude plnění emisního standardu vyžadováno. Nově půjde o 200 tisíc kilometrů a deset let užívání vozu. Rozšíří se i spektrum teplot, v nichž bude muset auto normu plnit.

Vůbec poprvé navrhuje Komise stanovit také limity pro pevné částice produkované brzdami a mikroplasty uvolňující se z pneumatik. Chce rovněž, aby měly vozy čidla umožňující kdykoli emise zkontrolovat.

Unijní exekutiva předložila návrh více než rok po původně očekávaném termínu. Podle svých činitelů v něm chtěla zohlednit situaci automobilek čelících složité ekonomické situaci a nutnosti přejít na elektrické vozy. Podle Bretona nebudou muset kvůli normě vyvíjet žádné nové technologie a vystačí s důslednějším využitím těch dosavadních. Ekologické organizace v této souvislosti návrh kritizují a hovoří o nedostatečné úrovni snížení emisí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 8 hhodinami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
před 16 hhodinami

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
před 18 hhodinami

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
před 20 hhodinami

Íránská blokáda je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
před 20 hhodinami

Kvůli dvěma blokádám klesla doprava v Hormuzském průlivu skoro k nule, píše Bloomberg

Mezinárodní lodní doprava v Hormuzském průlivu v tuto chvíli klesla prakticky na nulu v důsledku dvou souběžných blokád oblasti ze strany Teheránu a Washingtonu, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na data, která sestavila. Za pondělí agentura napočítala tři íránská plavidla opouštějící úžinou záliv, a to jeden tanker se zkapalněným ropným plynem a dvě lodi se sypkým nákladem.
27. 4. 2026

Čína zablokovala Metě plán převzít firmu Manus, která vyvíjí agentní AI

Čína se rozhodla zablokovat akvizici čínského start-upu Manus, který se zaměřuje na vývoj takzvané agentní umělé inteligence (AI). Firmu se chystala zhruba za dvě miliardy dolarů (41,5 miliardy korun) převzít americká technologická společnost Meta Platforms. Čínská Národní rozvojová a reformní komise (NDRC) ale ve stručném sdělení překvapivě nařídila, aby obě strany záměr zrušily. Meta uvedla, že transakce plně odpovídala platným právním předpisům.
27. 4. 2026Aktualizováno27. 4. 2026
Načítání...