Volkswagen hodlá pohřbít spalovací motory, jejich poslední generaci spustí v roce 2026

Německá automobilka Volkswagen ohlásila konec spalovacích motorů. Poslední vozy s touto technologií vyvine v roce 2026 a prodávat je bude zhruba do roku 2040. V budoucnu se soustředí na elektromobily. V úterý večer o tom na setkání výrobců automobilů organizovaném deníkem Handelsblatt informoval vedoucí firemní stratég Michael Jost. Souběžně s tím však byla zveřejněna studie, že přechod na elektromobily připraví Německo do roku 2035 o 100 tisíc pracovních míst.

Výroba elektromobilu v drážďanské továrně Volkswagenu
Zdroj: Reuters Autor: Fabrizio Bensch

„Hlásíme se k dohodě z roku 2015,“ řekl Jost s odkazem na rok, kdy byla uzavřena pařížská klimatická úmluva. A její cíle bude možné naplnit jen tehdy, když v roce 2050 nebude po ulicích jezdit žádné auto se spalovacím motorem, sdělil Handelsblattu.

Ne všichni v automobilové branži jsou tak radikální, Volvo zatím ohlásilo pouze konec naftových motorů, píše na svém webu tentýž list.

Největší výrobce aut v Evropě, který působí prostřednictvím dceřiné firmy Škoda Auto i v České republice, ohlásil již v polovině listopadu, že v následujících pěti letech navýší investice do elektromobility, autonomního řízení a digitalizace na téměř 44 miliard eur (1,1 bilionu korun).

Na samotné elektromobily bude z této částky vyčleněno 30 miliard eur. Takzvané hybridní modely s několika zdroji energie hrají totiž ve firemních plánech jen podružnou roli, jistý význam měly podle Josta pouze v přechodné fázi. Nyní nastává skutečný „elektrověk“, řekl Handelsblattu Michael Jost.

„Tyto plány jsou logickou reakcí na to, co připravuje Evropská unie a vlády nejvýznamnějších evropských států. Ty se netají tím, že někdy mezi roky 2030 a 2040 hodlají zakázat prodej vozidel se spalovacím motorem,“ řekl šéfredaktor Autoweek.cz Vladimír Rybecký. Zda je to realistické, teprve uvidíme, protože plán je to hodně dlouhodobý, dodal. 

Jiné automobilky konkrétní termíny nezveřejnily, ale v podstatě mají podobné plány, uvedl Rybecký. „Musí se prostě podřídit budoucímu směřování Evropy,“ doplnil.  

Agentura Reuters připomněla, že za strategickým obratem Volkswagenu je i skandál s emisemi, který se na automobilku Volkswagen provalil v roce 2015.  Firma v reakci na obvinění amerických úřadů přiznala, že do zhruba 11 milionů naftových aut po celém světě nainstalovala software umožňující manipulovat s testy emisí oxidů dusíku. Na pokutách od té doby podle Reuters musela zaplatit více než 27 miliard eur. 

Aféra však ještě neskončila. Například německá organizace na ochranu spotřebitelů Verbraucherzentrale Bundesverband podala počátkem listopadu u soudu v dolnosaském Braunschweigu první takzvanou vzorovou žalobu na koncern Volkswagen kvůli emisnímu skandálu. Institut vzorové žaloby, díky němuž se spotřebitelé nemusejí s velkými firmami soudit jednotlivě, je možné v Německu využít právě od listopadu. 

„Volkswagen podváděl a dluží za to poškozeným spotřebitelkám a spotřebitelům náhradu škody,“ zdůvodnil žalobu Klaus Müller z Verbraucherzentrale Bundesverband, která na jejím podání spolupracovala s největším evropským autoklubem ADAC. Müller očekává, že se k žalobě nakonec připojí desetitisíce klientů.

Cílem žaloby je, aby majitelé dostali odškodnění nebo jim byla vrácena kupní cena auta. Připojit se k ní mohou lidé, kteří si po 1. listopadu 2008 koupili auto značky Volkswagen, Audi, Škoda či Seat s motorem typu EA 189 o objemu 1,2; 1,6 nebo dva litry. Podmínkou je také to, že jejich vůz automobilky svolaly zpět k úpravám a to, že se majitelé už s koncernem Volkswagen nesoudí individuálně. 

Varovná studie

Přechod na elektromobily připraví Německo do roku 2035 o 100 tisíc pracovních míst. Také o ta dobře placená a nejen v automobilovém odvětví. K tomuto závěru dospěla studie, kterou ve středu zveřejnil norimberský Ústav pro výzkum pracovního trhu (IAB). V současnosti pracuje podle agentury DPA v německém automobilovém průmyslu na 800 tisíc lidí.

Příčinou snížení počtu pracovních míst je fakt, že výroba spalovacích motorů je pracnější. Elektrické pohony nejsou tak komplexní a vyžadují menší pracovní nasazení. Kromě dělníků v automobilovém průmyslu by o práci mohli postupně přicházet i lidé zaměstnaní v pohostinství nebo v pojišťovnictví. V jiných odvětvích - na stavbách či v energetice - sice budou nová pracovní místa vznikat, ale celkový úbytek zdaleka nedokážou nahradit, domnívají se autoři studie.

Prognóza vychází z předpokladu, že tržní podíl elektromobilů bude v roce 2035 činit 23 procent. Pokud by byl vyšší, budou podle studie výraznější i změny na pracovním trhu.

Je ale také možné, že nových pracovních míst vznikne více a ekonomika poroste rychleji. Tato varianta by ale nastala pouze v případě, že by se baterie do elektromobilů vyráběly v Německu, cituje ze závěrů studie německý týdeník Der Spiegel.